Vatikán - Příští středu navštíví americký prezident Donald Trump hlavu katolické církve, papeže Františka. Oba lídři se v minulosti neshodli na řadě globálních otázek. Podle některých expertů na Vatikán existuje i možnost, že by papež mohl ze setkání s Trumpem odejít předčasně.
Vztah mezi americkými prezidenty a představiteli katolické církve nebyl nikdy jednoduchý. Ale zřídkakdy bylo první setkání mezi papežem a prezidentem tak rozpačité, jako má být to mezi Donaldem Trumpem a papežem Františkem. Tak alespoň událost interpretuje server Politico.
Donald Trump se s papežem sejde příští týden ve středu. Bude tak čelit možná jediné osobě s větším globálním věhlasem, než je ten jeho. Mezi oběma pány bude také velmi málo styčných bodů, Trump se do papeže obouval už při své prezidentské kampani. Papež byl zase kritický vůči Trumpovým postojům ke klimatické změně nebo imigraci. „Je skutečně nutné, aby se oba lidé s tak velkou odpovědností ve své oblasti, ale i ve světě, seznámili a rozvíjeli vztah mezi sebou,“ míní Jim Nicholson, bývalý republikánský ministr pro záležitosti veteránů.
„Pravděpodobně spolu nebudou souhlasit na věcech, jako je imigrace, nebo trest smrti,“ dodal. Podle něj je ale důležitý samotný fakt, že Trump papeže navštíví a bude s ním diskutovat. To stejné prý udělal prezident George Bush. Je skutečností, že schůzka s papežem už se stala jakousi tradicí od skončení druhé světové války.
Trump se sejde s hlavou katolické církve, která je mezi lidmi po celém světě, ale dokonce i v prezidentově domovských Státech mnohem populárnější, než je Donald Trump. Papež jistě ví, že prezidenta podporují zejména bílí katolíci, naopak nejsilnější skupina katolíků, Hispánci, Trumpa v lásce nemají.
Tlaky mezi oběma představiteli jsou dlouhodobé. Loni například papež kritizoval Trumpův volební trumf – stavbu zdi na hranici s Mexikem. „Člověk, který myslí pouze na stavění zdí, ať už kdekoliv, a ne na budování mostů, není křesťan,“ řekl tehdy František. Donald Trump papežovi opáčil. „Žádný lídr, a už vůbec ne náboženský, nemá právo zpochybňovat víru a náboženství jiného člověka,“ odpověděl papežovi při příležitosti pořádání kampaně v Jižní Karolíně. Dodal, že pokud by Vatikán napadla organizace Islámský stát, papež by se modlil, aby byl prezidentem USA Donald Trump. Podle Iacopa Scaramuzziho, který se děním ve Vatikánu dlouhodobě zabývá, papež František vystoupil z papežské tradice a postavil se proti americkému politickému kandidátovi, což není obvyklé. Překvapeni jeho výroky prý byli i někteří diplomaté Vatikánu.
Od zvolení Trumpa prezidentem spolu oba pánové nemluvili. Nicméně vzájemné sváry rozhodně neskončily. Papež několikrát varoval proti vzestupu xenofobie a zmínil i nového amerického prezidenta, nelíbil se mu ani výrok Trumpa, že Mexičané za zeď zaplatí.
Papež František, který deklaruje, že akceptuje návštěvu každého lídra, který o ni požádá, podle vatikánských expertů nyní zmírnil svá slova a je připraven navázat diplomatický vztah s Trumpem. Oba pánové se prý budou snažit nalézt konstruktivní přístup, ačkoliv to, na čem se shodnou, je velká otázka. Společným tématem by mohla být problematika obchodování s lidmi, což je důležité téma i pro Trumpovu dceru Ivanku. Papež by prý neměl mít v úmyslu zatlačit amerického lídra do kout .
„Papež většinou ve středu kolem deváté ranní vyjíždí vítat davy ve svém jeepu,“ vysvětluje Robert Mickens z evropské katolické publikace La Croix. Pokud by tak papež usoudil, že setkání neprobíhá tím správným směrem, může klidně odejít. „To dovoluje papežovi říct, Pardon, musím jít. On si nevyhradil celý den pro setkání s Trumpem,“ dodává. S Trumpem tak papež nemusí strávit celé dopoledne.
„Budou mít dobrou příležitost podívat se jeden druhému do očí a zjistit, co mají společného“, říká Jim Nicholson. Oba si prý uvědomují, že hrají významnou roli na světové scéně a je velmi důležité, co následně veřejnosti vzkážou. Trump má podle amerického výzkumného centra Pew podporu 53 procent bílých katolíků. Mezi Hispánci je jeho podpora pouze na úrovni 15 procent.
Související
Objevil se bílý kouř. Novým papežem je Američan, jmenuje se Lev XIV.
Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 34 minutami
Online Komunální volby v plném proudu. Odvoleno už má Pavel i exprezidenti
před 46 minutami
Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný
před 1 hodinou
Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran
před 1 hodinou
Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou
před 3 hodinami
Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření
před 4 hodinami
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
před 4 hodinami
Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby
před 4 hodinami
Za smrt muže ve Dvoře Králové může dítě. Přiznalo se policistům
před 5 hodinami
Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA
před 6 hodinami
Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení
před 7 hodinami
Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna
před 7 hodinami
OBRAZEM: Závěr kampaně hnutí ANO bez Babiše. S Hušbauerem se spojil po telefonu
před 7 hodinami
Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth
před 9 hodinami
Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení
včera
Přežila smrtící injekci, co ale bude s Pikeovou dál? Ve hře je elektrické křeslo i oběšení
včera
Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr
včera
USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump
včera
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
včera
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
včera
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.
Zdroj: Libor Novák