Z nepřátel se stávají partneři? Evropa nachází spojence proti Trumpovi

Podle jednoho starého klišé Američané byli Evropané, kteří šli na západ a Rusové byli Evropané, kteří mířili na východ. Až do poloviny 19. století to platilo. Washington se rozšiřoval na Divoký západ a Petrohrad na Dálný východ. V druhé polovině dvacátého století ale svoje směřovaní obě země prohodily a vzájemně se střetávaly. Po pádu berlínské země se zdálo, že USA stojí v čele unipolárního světa, ve kterém všechny evropské země, včetně Ruska, chtějí být součástí. Brzy se ukázalo, že poválečné uspořádání světa nelze jen tak rozplynout v zapomnění, a studenoválečné rozdělení mezi Západem a Východem znovu přišlo ke slovu.

Přestože se západní a střední Evropa cítila být přirozeným spojencem USA, některé akce amerických vlád je velice znepokojovaly. Jedním z hlavních zdrojů pobouření na evropském kontinentně byla válka v Iráku vedená na základě neprokázaných, falešných domněnek. Současný americký prezident se svou chaotickou politikou, nevybíravým slovníkem a až přezíravým postojem vůči evropským představitelům pokračuje a v mnohém dovršuje tento kurz postupného odcizování si kdysi tak pevných spojenců. Samotná Angela Merkelová, která se důsledně vyhýbá nediplomatickému komentování cizích politik, jasně prohlásila, že Evropa na USA už nemůže spoléhat.

A v tomto stavu věcí přichází na scénu Rusko, které bylo podezíráno, že jeho cílem je zničit vztahy mezi západní Evropou, jmenovitě Berlínem, a Washingtonem. Nyní však Rusko začíná být postupně uznáváno jako možný důležitý partner. V Berlíně se v uplynulých měsících zřetelně zmírnila protiruská rétorika a dokonce i britský tisk trochu polevil ve své notorické rusofobii, tvrdí RT. Že se časy mění, dokazuje i přijetí Putina ve Francii nově zvoleným prezidentem Emmanuelem Macronem, který neskrývá svůj despekt vůči ruským médiím, jež osočuje z lživé propagandy. Na Macronově přijetí Putina lze ukázat, že sbližování Evropy a Ruska rozhodně není setkáním dávných milenců, přesto ještě v nedávné době si Putin mohl o navštívení Francie jen zdát.

Podle německého deníku Der Spiegel je nynějším cílem Merkelové vybudovat protitrumpovskou koalici. RT doplňuje, že se jedná o stejnou formu „nabubřelosti,“ která byla obvykle mířena proti Putinovi. Nicméně, Rusko nyní je nahlíženo spíše jako možný partner než jako někdo, koho je třeba odstavit. Počátkem roku německý ministr zahraničí Sigma Gabriel řekl, že Rusko je nejdůležitějším sousedem Evropy a nejdůležitějším partnerem k jednání.“ Ve Francii, dalším státě, které stojí v čele sankčního režimu, se mluví o tom, jak Rusko přivést na oběžnou dráhu EU. „Myšlenkou je udržet Rusko v blízkosti Evropy," řekl Macronův poradce Financial Times.

Ukrajina nicméně zůstává  problematickým tématem, zvláště pro Polsko a Pobaltí, a zabraňuje hlubšímu oteplení vztahů. Nicméně, Trumpovo chování vede k tou, že Brusel je ochoten to poněkud dát stranou. „Putin možná položil nohu na Ukrajinu a nám se to nelíbilo, ale alespoň se nepokouší zničit zasr…. planetu," měl prohlásit prominentní úředník EU o víkendu. Podle něj je Kreml přes veškeré neshody alespoň konzistentní, zatímco USA nyní se potácí bez jasného plánu.