Putinův režim umírá, tvrdí profesor. Naznačil, kam směřuje Rusko

Rusové se pro impérium neobětují

Předně, Putinův systém podle profesora umírá a zdá se, že jen málo lidí kvůli tomu truchlí. "Nechme stranou nějaké zdravotní problémy a podobně, Putin zde v roce 2018 bude a zvítězí," deklaruje Galeotti. Překvapuje ho nejen mizivé vzrušení, které Putinovi stoupenci ohledně toho projevují, ale také diskuze o tom, co bude následovat, které vedou i ti prezidentovi nejloajálnější.

Byť alarmisté hovoří o tom, že se Putinův režim poskytující málo chleba a hodně her snaží rozptýlit masy zahraničními dobrodružstvími, Rusy nezajímá doba věčných válek v Euroasii, východní Asii a Oceánii, tvrdí odborník. "Chtějí slyšet, že jsou výjimeční - kdo by nechtěl - a že Rusko má stále váhu," píše profesor. Dodává, že někteří z nich mají rovněž obavy - některé vykonstruované, jiné plně racionální - ze způsobu, jakým se k nim okolní svět chová.

To se nicméně nepřenáší do ochoty Rusů obětovat zájmy sebe a svých dětí ve jménu impéria, konstatuje expert. Míní, že vyjma hrstky enormně bohatých pozdní putinismus, divná a nefunkční směs brežněvismu a gaullismu, zřejmě nepřesvědčil ani ruskou elitu.

"Putin si bude chtít vybrat nástupce, který ochrání jeho osobu a dědictví," očekává Galeotti. Poukazuje, že současný prezident je však politickým artefaktem téměř zhroutivšího se ruského státu 90. let a bezprostřední post-imperialní reakce, a tak jeho ambice budou zřejmě zastaveny elitou zainteresovanou v ekonomickém výkonu, který se odvíjí od zlepšení vztahů se Západem, omezení výdajů na obranu a bezpečnost, smysluplné ochraně vlastnictví a diverzifikaci.     

To si v první řadě žádá vytvoření tlaku na osobu v Kremlu a jedním z nejlepších způsobů je reinstitucionalizace státu, domnívá se odborník. Podotýká, že ačkoliv se demokracie v dnešním Rusku může jevit jako klam, vstupuje do veřejného povědomí a postupně se projevují tendence brát v potaz její principy. To však vyžaduje politické strany, konstatuje profesor. Soudí, že ať se stane cokoliv s Alexejem Navalným - který nikdy nebyl reálným kandidátem pro volby v roce 2018 ani ty další -, čím víc jeho hnutí získává strukturu a celostátní rozsah, tím víc jsou pokládány základy pro vznik podobné strany.

Pasivita Rusů je klam   

Je šokující, že dokonce i synové a dcery ruské nejvyšší elity se v zásadě nepřipravují na převzetí vlády a nechtějí být její součástí, konstatuje odborník s tím, že politická kariéra v nemocné putinokracii není atraktivní či přitažlivá. "Uvidíme vzestup nové generace politicky, ekonomicky a společensky úspěšných, kteří jsou tak nějak normální," očekává Galeotti. Dodává, že nejde o zakřiknuté "sovětské lidi", ani traumatizované přeživší krušných 80. a 90. let a ačkoliv jsou vystavováni přívalu jedovaté propagandy, nejde o pěšáky pochodující v šiku neocarského imperialismu.

"To z nich nedělá generaci reformních liberálů. Někteří pochodují za Navalného. Většina ne, což je ale v pořádku, nicméně stále chtějí normální život, mít slušnou práci, pokoj od agresivních úřadu a výhled, že jejich dětem se povede lépe," píše profesor. Vše uvedené podle něj znamená, že vzniká intelektuální, sociální i praktická infrastruktura nového Ruska a byť se Kreml může snažit kontrolovat internet a dávat náhubek médiím, Rusové jsou příliš propojení a struktura ruského internetu natolik rozptýlená, že to nemůže fungovat.     

Rusové namísto toho stále více hledají zprávy mimo státní média, vytvářejí sítě a komunity - virtuální i fyzické - a navzdory názoru mnoha vnější pozorovatelů nejsou pasivní, deklaruje expert. Vysvětluje, že Rusové si našli cestu jak vyjádřit své obavy a strach, od satiry po odborové aktivity, občas se jim zadaří, častěji prohrávají, ale je důležité, že ať brání své chruščovky či protestují proti tomu, aby mýtné na silnicích teklo do kapes podnikatele Rotenberga, konají. "A z konání, kousek po kousku, mohou vzniknout sítě, komunity a síly pro změnu," uvádí odborník.

Zmíněný starý mentor by podle Galeottiho sice kroutil hlavou a zoufale nesouhlasil, ale sám profesor je ohledně vývoje v Rusku poměrně optimistický. "Možná to je historik ve mně: neočekávám rapidní změnu k lepšímu, ani že v roce 2024 uvidíme kvést nějaký liberální, na právu založený demokratický stát. Ale z dlouhodobého hlediska má Rusko mimořádný potenciál a bude evropským státem z pohledu hodnot a institucí, nikoliv jen geograficky," uzavírá expert.