Putinův režim umírá, tvrdí profesor. Naznačil, kam směřuje Rusko

Kdysi, když byl ještě začínajícím pozorovatelem Ruska, dostal profesor Mark Galeotti radu od jistého zkušeného matadora: "Vždy buď tím druhým nejpesimističtějším člověkem v místnosti. Pesimistickým, jelikož jsme přece v Rusku. Druhým, aby zde byl někdo extrémněji vybočující." Expert na ruskou politiku, který nyní působí v pražském Ústavu mezinárodních vztahů, v komentáři pro server Moscow Times nicméně tvrdí, že pokud jde o příští prezidentské období v Rusku, navzdory vší hrůze a smutku má cenu hledat důvody k optimismu.

Rusové se pro impérium neobětují

Předně, Putinův systém podle profesora umírá a zdá se, že jen málo lidí kvůli tomu truchlí. "Nechme stranou nějaké zdravotní problémy a podobně, Putin zde v roce 2018 bude a zvítězí," deklaruje Galeotti. Překvapuje ho nejen mizivé vzrušení, které Putinovi stoupenci ohledně toho projevují, ale také diskuze o tom, co bude následovat, které vedou i ti prezidentovi nejloajálnější.

Byť alarmisté hovoří o tom, že se Putinův režim poskytující málo chleba a hodně her snaží rozptýlit masy zahraničními dobrodružstvími, Rusy nezajímá doba věčných válek v Euroasii, východní Asii a Oceánii, tvrdí odborník. "Chtějí slyšet, že jsou výjimeční - kdo by nechtěl - a že Rusko má stále váhu," píše profesor. Dodává, že někteří z nich mají rovněž obavy - některé vykonstruované, jiné plně racionální - ze způsobu, jakým se k nim okolní svět chová.

To se nicméně nepřenáší do ochoty Rusů obětovat zájmy sebe a svých dětí ve jménu impéria, konstatuje expert. Míní, že vyjma hrstky enormně bohatých pozdní putinismus, divná a nefunkční směs brežněvismu a gaullismu, zřejmě nepřesvědčil ani ruskou elitu.

"Putin si bude chtít vybrat nástupce, který ochrání jeho osobu a dědictví," očekává Galeotti. Poukazuje, že současný prezident je však politickým artefaktem téměř zhroutivšího se ruského státu 90. let a bezprostřední post-imperialní reakce, a tak jeho ambice budou zřejmě zastaveny elitou zainteresovanou v ekonomickém výkonu, který se odvíjí od zlepšení vztahů se Západem, omezení výdajů na obranu a bezpečnost, smysluplné ochraně vlastnictví a diverzifikaci.     

To si v první řadě žádá vytvoření tlaku na osobu v Kremlu a jedním z nejlepších způsobů je reinstitucionalizace státu, domnívá se odborník. Podotýká, že ačkoliv se demokracie v dnešním Rusku může jevit jako klam, vstupuje do veřejného povědomí a postupně se projevují tendence brát v potaz její principy. To však vyžaduje politické strany, konstatuje profesor. Soudí, že ať se stane cokoliv s Alexejem Navalným - který nikdy nebyl reálným kandidátem pro volby v roce 2018 ani ty další -, čím víc jeho hnutí získává strukturu a celostátní rozsah, tím víc jsou pokládány základy pro vznik podobné strany.

Pasivita Rusů je klam   

Je šokující, že dokonce i synové a dcery ruské nejvyšší elity se v zásadě nepřipravují na převzetí vlády a nechtějí být její součástí, konstatuje odborník s tím, že politická kariéra v nemocné putinokracii není atraktivní či přitažlivá. "Uvidíme vzestup nové generace politicky, ekonomicky a společensky úspěšných, kteří jsou tak nějak normální," očekává Galeotti. Dodává, že nejde o zakřiknuté "sovětské lidi", ani traumatizované přeživší krušných 80. a 90. let a ačkoliv jsou vystavováni přívalu jedovaté propagandy, nejde o pěšáky pochodující v šiku neocarského imperialismu.

"To z nich nedělá generaci reformních liberálů. Někteří pochodují za Navalného. Většina ne, což je ale v pořádku, nicméně stále chtějí normální život, mít slušnou práci, pokoj od agresivních úřadu a výhled, že jejich dětem se povede lépe," píše profesor. Vše uvedené podle něj znamená, že vzniká intelektuální, sociální i praktická infrastruktura nového Ruska a byť se Kreml může snažit kontrolovat internet a dávat náhubek médiím, Rusové jsou příliš propojení a struktura ruského internetu natolik rozptýlená, že to nemůže fungovat.     

Rusové namísto toho stále více hledají zprávy mimo státní média, vytvářejí sítě a komunity - virtuální i fyzické - a navzdory názoru mnoha vnější pozorovatelů nejsou pasivní, deklaruje expert. Vysvětluje, že Rusové si našli cestu jak vyjádřit své obavy a strach, od satiry po odborové aktivity, občas se jim zadaří, častěji prohrávají, ale je důležité, že ať brání své chruščovky či protestují proti tomu, aby mýtné na silnicích teklo do kapes podnikatele Rotenberga, konají. "A z konání, kousek po kousku, mohou vzniknout sítě, komunity a síly pro změnu," uvádí odborník.

Zmíněný starý mentor by podle Galeottiho sice kroutil hlavou a zoufale nesouhlasil, ale sám profesor je ohledně vývoje v Rusku poměrně optimistický. "Možná to je historik ve mně: neočekávám rapidní změnu k lepšímu, ani že v roce 2024 uvidíme kvést nějaký liberální, na právu založený demokratický stát. Ale z dlouhodobého hlediska má Rusko mimořádný potenciál a bude evropským státem z pohledu hodnot a institucí, nikoliv jen geograficky," uzavírá expert.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.
Pantsir-S

Rusko se obává dalšího útoku Ukrajiny. Nasadilo další systém Pantsir

Ruské síly posílily ochranu moskevské rafinérie v jihozápadní části metropole umístěním dalšího protiletadlového systému Pantsir. Nové stanoviště se nachází nedaleko sjezdu z moskevského dálničního okruhu, jen několik stovek metrů od samotného průmyslového areálu. Podle analytiků z Defence Express tento krok jasně ukazuje na snahu zabezpečit klíčovou infrastrukturu po nedávných vzdušných útocích.

Více souvisejících

Rusko Mark Galeotti (profesor) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

včera

21. června 2026 21:17

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

21. června 2026 19:56

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

21. června 2026 18:37

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

21. června 2026 17:18

Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem

Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem, pokud Teherán okamžitě nezastaví své jím placené zástupné síly v Libanonu, které podle jeho slov způsobují potíže.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy