Putinův režim umírá, tvrdí profesor. Naznačil, kam směřuje Rusko

Kdysi, když byl ještě začínajícím pozorovatelem Ruska, dostal profesor Mark Galeotti radu od jistého zkušeného matadora: "Vždy buď tím druhým nejpesimističtějším člověkem v místnosti. Pesimistickým, jelikož jsme přece v Rusku. Druhým, aby zde byl někdo extrémněji vybočující." Expert na ruskou politiku, který nyní působí v pražském Ústavu mezinárodních vztahů, v komentáři pro server Moscow Times nicméně tvrdí, že pokud jde o příští prezidentské období v Rusku, navzdory vší hrůze a smutku má cenu hledat důvody k optimismu.

Rusové se pro impérium neobětují

Předně, Putinův systém podle profesora umírá a zdá se, že jen málo lidí kvůli tomu truchlí. "Nechme stranou nějaké zdravotní problémy a podobně, Putin zde v roce 2018 bude a zvítězí," deklaruje Galeotti. Překvapuje ho nejen mizivé vzrušení, které Putinovi stoupenci ohledně toho projevují, ale také diskuze o tom, co bude následovat, které vedou i ti prezidentovi nejloajálnější.

Byť alarmisté hovoří o tom, že se Putinův režim poskytující málo chleba a hodně her snaží rozptýlit masy zahraničními dobrodružstvími, Rusy nezajímá doba věčných válek v Euroasii, východní Asii a Oceánii, tvrdí odborník. "Chtějí slyšet, že jsou výjimeční - kdo by nechtěl - a že Rusko má stále váhu," píše profesor. Dodává, že někteří z nich mají rovněž obavy - některé vykonstruované, jiné plně racionální - ze způsobu, jakým se k nim okolní svět chová.

To se nicméně nepřenáší do ochoty Rusů obětovat zájmy sebe a svých dětí ve jménu impéria, konstatuje expert. Míní, že vyjma hrstky enormně bohatých pozdní putinismus, divná a nefunkční směs brežněvismu a gaullismu, zřejmě nepřesvědčil ani ruskou elitu.

"Putin si bude chtít vybrat nástupce, který ochrání jeho osobu a dědictví," očekává Galeotti. Poukazuje, že současný prezident je však politickým artefaktem téměř zhroutivšího se ruského státu 90. let a bezprostřední post-imperialní reakce, a tak jeho ambice budou zřejmě zastaveny elitou zainteresovanou v ekonomickém výkonu, který se odvíjí od zlepšení vztahů se Západem, omezení výdajů na obranu a bezpečnost, smysluplné ochraně vlastnictví a diverzifikaci.     

To si v první řadě žádá vytvoření tlaku na osobu v Kremlu a jedním z nejlepších způsobů je reinstitucionalizace státu, domnívá se odborník. Podotýká, že ačkoliv se demokracie v dnešním Rusku může jevit jako klam, vstupuje do veřejného povědomí a postupně se projevují tendence brát v potaz její principy. To však vyžaduje politické strany, konstatuje profesor. Soudí, že ať se stane cokoliv s Alexejem Navalným - který nikdy nebyl reálným kandidátem pro volby v roce 2018 ani ty další -, čím víc jeho hnutí získává strukturu a celostátní rozsah, tím víc jsou pokládány základy pro vznik podobné strany.

Pasivita Rusů je klam   

Je šokující, že dokonce i synové a dcery ruské nejvyšší elity se v zásadě nepřipravují na převzetí vlády a nechtějí být její součástí, konstatuje odborník s tím, že politická kariéra v nemocné putinokracii není atraktivní či přitažlivá. "Uvidíme vzestup nové generace politicky, ekonomicky a společensky úspěšných, kteří jsou tak nějak normální," očekává Galeotti. Dodává, že nejde o zakřiknuté "sovětské lidi", ani traumatizované přeživší krušných 80. a 90. let a ačkoliv jsou vystavováni přívalu jedovaté propagandy, nejde o pěšáky pochodující v šiku neocarského imperialismu.

"To z nich nedělá generaci reformních liberálů. Někteří pochodují za Navalného. Většina ne, což je ale v pořádku, nicméně stále chtějí normální život, mít slušnou práci, pokoj od agresivních úřadu a výhled, že jejich dětem se povede lépe," píše profesor. Vše uvedené podle něj znamená, že vzniká intelektuální, sociální i praktická infrastruktura nového Ruska a byť se Kreml může snažit kontrolovat internet a dávat náhubek médiím, Rusové jsou příliš propojení a struktura ruského internetu natolik rozptýlená, že to nemůže fungovat.     

Rusové namísto toho stále více hledají zprávy mimo státní média, vytvářejí sítě a komunity - virtuální i fyzické - a navzdory názoru mnoha vnější pozorovatelů nejsou pasivní, deklaruje expert. Vysvětluje, že Rusové si našli cestu jak vyjádřit své obavy a strach, od satiry po odborové aktivity, občas se jim zadaří, častěji prohrávají, ale je důležité, že ať brání své chruščovky či protestují proti tomu, aby mýtné na silnicích teklo do kapes podnikatele Rotenberga, konají. "A z konání, kousek po kousku, mohou vzniknout sítě, komunity a síly pro změnu," uvádí odborník.

Zmíněný starý mentor by podle Galeottiho sice kroutil hlavou a zoufale nesouhlasil, ale sám profesor je ohledně vývoje v Rusku poměrně optimistický. "Možná to je historik ve mně: neočekávám rapidní změnu k lepšímu, ani že v roce 2024 uvidíme kvést nějaký liberální, na právu založený demokratický stát. Ale z dlouhodobého hlediska má Rusko mimořádný potenciál a bude evropským státem z pohledu hodnot a institucí, nikoliv jen geograficky," uzavírá expert.

Související

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Petr Macinka si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem tohoto diplomatického kroku byly nedávné výroky ruského ministerstva obrany a následný komentář místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva. Ti totiž označili vybrané české společnosti za možné terče ruských útoků.

Více souvisejících

Rusko Mark Galeotti (profesor) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Kanye West

Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil

Kontroverzní americký rapper Kanye West, v současnosti známý jako Ye, se zřejmě letos v létě skutečně představí českému publiku. Podle webu Page Not Found se na jeho vystoupení dohodla soukromá Chuchle Aréna Praha s produkční společností HUGO productions. Přestože oficiální program arény zatím o koncertu mlčí, ředitelka areálu Zuzana Rambová plány potvrdila s tím, že v umělcově vystoupení nevidí žádný problém.

před 3 hodinami

Petr Fiala

Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala

Bývalý předseda vlády Petr Fiala vyzval současného premiéra Andreje Babiše k okamžitému odvolání ministra kultury Oty Klempíře. Důvodem je kritika připravovaného zákona o médiích veřejné služby, který by měl podle návrhu zrušit stávající systém poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Fiala považuje tento legislativní počin za nebezpečný a ohrožující nezávislost veřejnoprávních médií.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil

Americký prezident Donald Trump nedávno označil íránský režim za vážně roztříštěný. Toto tvrzení použil jako vysvětlení pro to, proč se Írán nezúčastnil druhého kola mírových rozhovorů v Pákistánu, kam se nedostavila íránská delegace. Bílý dům argumentuje, že právě nejednotnost vedení v Teheránu znemožňuje dosažení dohody o příměří.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou

Nadcházející víkend nabídne převážně jasné až polojasné počasí, které v pátek a v sobotu přinese příjemné teploty dosahující až 21 stupňů Celsia. V severních a severovýchodních oblastech se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, přičemž v horských polohách se v závěru víkendu může objevit i sněžení. Neděle přinese citelnější ochlazení s denními maximy v rozmezí 10 až 15 stupňů a přechodnou oblačností.

včera

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

včera

včera

včera

včera

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

včera

včera

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy