Putinův režim umírá, tvrdí profesor. Naznačil, kam směřuje Rusko

Kdysi, když byl ještě začínajícím pozorovatelem Ruska, dostal profesor Mark Galeotti radu od jistého zkušeného matadora: "Vždy buď tím druhým nejpesimističtějším člověkem v místnosti. Pesimistickým, jelikož jsme přece v Rusku. Druhým, aby zde byl někdo extrémněji vybočující." Expert na ruskou politiku, který nyní působí v pražském Ústavu mezinárodních vztahů, v komentáři pro server Moscow Times nicméně tvrdí, že pokud jde o příští prezidentské období v Rusku, navzdory vší hrůze a smutku má cenu hledat důvody k optimismu.

Rusové se pro impérium neobětují

Předně, Putinův systém podle profesora umírá a zdá se, že jen málo lidí kvůli tomu truchlí. "Nechme stranou nějaké zdravotní problémy a podobně, Putin zde v roce 2018 bude a zvítězí," deklaruje Galeotti. Překvapuje ho nejen mizivé vzrušení, které Putinovi stoupenci ohledně toho projevují, ale také diskuze o tom, co bude následovat, které vedou i ti prezidentovi nejloajálnější.

Byť alarmisté hovoří o tom, že se Putinův režim poskytující málo chleba a hodně her snaží rozptýlit masy zahraničními dobrodružstvími, Rusy nezajímá doba věčných válek v Euroasii, východní Asii a Oceánii, tvrdí odborník. "Chtějí slyšet, že jsou výjimeční - kdo by nechtěl - a že Rusko má stále váhu," píše profesor. Dodává, že někteří z nich mají rovněž obavy - některé vykonstruované, jiné plně racionální - ze způsobu, jakým se k nim okolní svět chová.

To se nicméně nepřenáší do ochoty Rusů obětovat zájmy sebe a svých dětí ve jménu impéria, konstatuje expert. Míní, že vyjma hrstky enormně bohatých pozdní putinismus, divná a nefunkční směs brežněvismu a gaullismu, zřejmě nepřesvědčil ani ruskou elitu.

"Putin si bude chtít vybrat nástupce, který ochrání jeho osobu a dědictví," očekává Galeotti. Poukazuje, že současný prezident je však politickým artefaktem téměř zhroutivšího se ruského státu 90. let a bezprostřední post-imperialní reakce, a tak jeho ambice budou zřejmě zastaveny elitou zainteresovanou v ekonomickém výkonu, který se odvíjí od zlepšení vztahů se Západem, omezení výdajů na obranu a bezpečnost, smysluplné ochraně vlastnictví a diverzifikaci.     

To si v první řadě žádá vytvoření tlaku na osobu v Kremlu a jedním z nejlepších způsobů je reinstitucionalizace státu, domnívá se odborník. Podotýká, že ačkoliv se demokracie v dnešním Rusku může jevit jako klam, vstupuje do veřejného povědomí a postupně se projevují tendence brát v potaz její principy. To však vyžaduje politické strany, konstatuje profesor. Soudí, že ať se stane cokoliv s Alexejem Navalným - který nikdy nebyl reálným kandidátem pro volby v roce 2018 ani ty další -, čím víc jeho hnutí získává strukturu a celostátní rozsah, tím víc jsou pokládány základy pro vznik podobné strany.

Pasivita Rusů je klam   

Je šokující, že dokonce i synové a dcery ruské nejvyšší elity se v zásadě nepřipravují na převzetí vlády a nechtějí být její součástí, konstatuje odborník s tím, že politická kariéra v nemocné putinokracii není atraktivní či přitažlivá. "Uvidíme vzestup nové generace politicky, ekonomicky a společensky úspěšných, kteří jsou tak nějak normální," očekává Galeotti. Dodává, že nejde o zakřiknuté "sovětské lidi", ani traumatizované přeživší krušných 80. a 90. let a ačkoliv jsou vystavováni přívalu jedovaté propagandy, nejde o pěšáky pochodující v šiku neocarského imperialismu.

"To z nich nedělá generaci reformních liberálů. Někteří pochodují za Navalného. Většina ne, což je ale v pořádku, nicméně stále chtějí normální život, mít slušnou práci, pokoj od agresivních úřadu a výhled, že jejich dětem se povede lépe," píše profesor. Vše uvedené podle něj znamená, že vzniká intelektuální, sociální i praktická infrastruktura nového Ruska a byť se Kreml může snažit kontrolovat internet a dávat náhubek médiím, Rusové jsou příliš propojení a struktura ruského internetu natolik rozptýlená, že to nemůže fungovat.     

Rusové namísto toho stále více hledají zprávy mimo státní média, vytvářejí sítě a komunity - virtuální i fyzické - a navzdory názoru mnoha vnější pozorovatelů nejsou pasivní, deklaruje expert. Vysvětluje, že Rusové si našli cestu jak vyjádřit své obavy a strach, od satiry po odborové aktivity, občas se jim zadaří, častěji prohrávají, ale je důležité, že ať brání své chruščovky či protestují proti tomu, aby mýtné na silnicích teklo do kapes podnikatele Rotenberga, konají. "A z konání, kousek po kousku, mohou vzniknout sítě, komunity a síly pro změnu," uvádí odborník.

Zmíněný starý mentor by podle Galeottiho sice kroutil hlavou a zoufale nesouhlasil, ale sám profesor je ohledně vývoje v Rusku poměrně optimistický. "Možná to je historik ve mně: neočekávám rapidní změnu k lepšímu, ani že v roce 2024 uvidíme kvést nějaký liberální, na právu založený demokratický stát. Ale z dlouhodobého hlediska má Rusko mimořádný potenciál a bude evropským státem z pohledu hodnot a institucí, nikoliv jen geograficky," uzavírá expert.

Související

Lodní doprava, ilustrační foto

Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska

Finské úřady na Silvestra zadržely nákladní loď Fitburg, kterou podezřívají z úmyslného poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky a Tallinn. Vyšetřování ukázalo, že plavidlo plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin táhlo kotvu po mořském dně desítky kilometrů, než narazilo na infrastrukturu patřící společnosti Elisa. Policie incident vyšetřuje jako závažné poškození cizí věci a pokus o sabotáž.
Rusko, Kreml

Kreml plánuje provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou, varuje Kyjev

Ukrajinská rozvědka vydala varování před plány Kremlu na provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou. Podle zpravodajských informací má být cílem útoku místo s vysokou symbolickou hodnotou, pravděpodobně náboženský objekt, přičemž k akci má dojít v období nadcházejících pravoslavných Vánoc, které připadají na 7. ledna.

Více souvisejících

Rusko Mark Galeotti (profesor) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda si schválila program. Cílem je prosperující a stabilní Česko

Vláda Andreje Babiše se v pondělí sešla k první schůzi v novém roce. Projednala a schválila mimo jiné své programové prohlášení, jehož naplnění má Českou republiku zařadit mezi prosperující, stabilní a bezpečné státy Evropy. Zabývala se rovněž návrhem novely zákona o silničním provozu a poslaneckým návrhem na změnu legislativy v oblasti státní služby.

včera

včera

včera

Jens-Frederik Nielsen

Grónský premiér vyzval Trumpa, aby přestal s nátlakem a konečně se vzdal fantazií o anexi

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ostře vystoupil proti opakovaným prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi tohoto největšího ostrova světa. Vyzval šéfa Bílého domu, aby se vzdal svých „fantazií o anexi“ a přestal s nepřijatelnou rétorikou plnou nátlaku. Nielsen zdůraznil, že Grónsko je domovem tamních obyvatel a svébytným územím, které si o své budoucnosti rozhoduje samo.

včera

Radim Fiala (SPD)

"To, co předvádí SPD, je nechutné." Fiala za výroky o Vrběticích schytává kritiku od ANO i opozice

Spor kolem zapojení Ruska do výbuchů v muničním areálu Vrbětice znovu rozvířil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. V nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že ruská účast na tragické události z roku 2014 nebyla jednoznačně prokázána. Tento postoj zopakoval i v pondělí s tím, že nehodlá o svém přesvědčení lhát. Podle něj je úkolem tajných služeb, policie a soudů, aby o vině Ruska přesvědčily jeho i celou veřejnost.

včera

Nicolás Maduro je eskortován k soudu

Obrněná vozidla a vrtulníky převážejí Madura do soudní síně

Bývalý lídr Venezuely Nicolás Maduro se v nejbližších hodinách poprvé objeví před newyorským federálním soudem. Na Manhattan ho přepravuje ostře střežená kolona obrněnců, na kterou shora dohlížejí policejní helikoptéry. Samotné soudní jednání je naplánováno na osmnáctou hodinu času. Kamery z vrtulníků zachytily politikovu chůzi, při níž bylo patrné, že výrazně kulhá.

včera

včera

Věznice

Místo, kde drží Madura, má k luxusu daleko. Na soudní líčení čekají najatí profesionálové

V New Yorku vrcholí přípravy na jedno z nejsledovanějších soudních líčení historie. Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes v poledne místního času poprvé postaví před federální soud na Manhattanu. Zatímco jeho sobotní dopadení americkými speciálními jednotkami bylo bleskovou a dramatickou show, pondělní realita v Brooklynu, kde byl Maduro dočasně uvězněn, připomíná spíše drsný industriální film než prezidentský protokol.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska

Finské úřady na Silvestra zadržely nákladní loď Fitburg, kterou podezřívají z úmyslného poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky a Tallinn. Vyšetřování ukázalo, že plavidlo plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin táhlo kotvu po mořském dně desítky kilometrů, než narazilo na infrastrukturu patřící společnosti Elisa. Policie incident vyšetřuje jako závažné poškození cizí věci a pokus o sabotáž.

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach narůstá. Trump po Venezuele potvrdil zájem o Grónsko, Británie nepotvrdila, že by jeho anexi odsoudila

Britský náměstek ministra zahraničí Mike Tapp odmítl v rozhovoru pro Sky News potvrdit, zda by Spojené království odsoudilo případnou americkou vojenskou akci proti Grónsku. Reagoval tak na čerstvé hrozby Donalda Trumpa, který prohlásil, že Spojené státy Grónsko „absolutně potřebují“ pro svou obranu. Tapp se vyhnul přímé odpovědi s tím, že spojenci jsou pro Británii důležití a že v zákulisí probíhají diplomatická jednání s partnery z NATO a aliance Five Eyes.

včera

včera

Vladimir Putin

Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj

Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě. Trump je chce využít, čeká jej ale tvrdý střet s realitou

Snaha prezidenta USA Donalda Trumpa o návrat amerických ropných gigantů do Venezuely naráží na realitu zdecimované infrastruktury a politické nestability. Přestože země disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, odborníci varují, že cesta k obnově těžby bude extrémně nákladná a riskantní. Trump sází na to, že největší americké společnosti zainvestují miliardy dolarů do oprav systému, který byl za vlády socialistů úmyslně zanedbáván a rozkrádán.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Kolumbie, Mexiko, Kuba i Grónsko. Trump po zásahu ve Venezuele vyhrožuje dalším zemím

Americký prezident Donald Trump po víkendovém zásahu ve Venezuele otevřeně pohrozil dalším latinskoamerickým státům. Na palubě letadla Air Force One naznačil, že by vojenská akce mohla postihnout i Kolumbii, kterou označil za „velmi nemocnou“ zemi. Tamního prezidenta Gustava Petra obvinil z toho, že podporuje výrobu kokainu a jeho prodej do Spojených států, a dodal, že v této činnosti nebude pokračovat dlouho.

včera

včera

Rodríguezová obrátila. Po Trumpových hrozbách dalšími údery požaduje spolupráci s USA

Americký prezident Donald Trump oznámil po sobotní vojenské operaci zásadní změnu v latinskoamerické politice, když prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu fakticky řídit. Současně varoval zbývající představitele tamní vlády, že pokud nebudou plně spolupracovat na jeho plánech pro nápravu země, může následovat další vojenský úder. Trumpovy kroky přicházejí v reakci na dlouhodobou krizi a jsou prezentovány jako snaha o nastolení nového řádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy