Brexit se odkládá? 9 možností, za kterých by Británie mohla zůstat v Evropské unii

1. Veřejné mínění se změní

Podle nedávných průzkumů by až 54% Britů si přálo zůstav v EU. Podle Joe Twymana, vedoucího politického a sociálního výzkumu u YouGov, však tyto posuny byly příliš malé, než aby se o nich mohlo prohlásit, že skutečně značí hlavní názor britské veřejnosti. Ten se konstantně mění a nelze vyloučit ani to, že skutečně převládne počet těch chtějících zůstat v EU. Podle Twymana bude rozhodovat ekonomická situace Británie. Čím bude lepší, tm bude přibývat zastánců Brexitu a naopak.

2. Článek 50 je anulován

Británie či EU by mohly usilovat o zrušení aktivovaného článku 50, spouštěcího vystoupení země z EU. Podle bývalého diplomata, lorda Kerryho, je možné vzít svůj návrh o vystoupení zpátky i přes aktivaci článku 50. Britská vláda by též mohla chtít prodloužit dvouleté vyjednávací období, čímž by déle zůstala v EU a zároveň poskytla větší čas veřejnosti, aby  diskutovala o směřování země. Nedá se ale očekávat, že by obě strany chtěly prodloužit nejistotu ohledně budoucího vývoje.

3. Další volby ... a pak referendum

Podle Kerryho by mohlo dojít k dalším volbám a k dalšímu referendu. Spouštěcím mechanismem by mohla být „spíše špatná dohoda“, kterou britská vláda dojedná s EU a která bude britskou veřejností i většinou britského parlamentu vnímána jako zcela nevyhovující, což zapříčiní nutnost svolání voleb. Ty povedou k prodloužení lhůty podle článku 50 a k možnému uspořádání referenda v první polovině roku 2019, domnívá se Kerry.

4. Ti, co chtějí zůstat, najdou svůj hlas

Podle zastánců zůstání v EU debata o Brexitu trpěla přílišnou emocionální rozvolněností a nedostatek politiků ochotných a schopných stát za setrváním v EU. Gina Millerová, která donutila britskou premiérku Theresu Mayovou, aby získala parlamentní souhlas k aktivaci článku 50, se domnívá, že bez změněné vůle lidí nebudou politici schopní odolat „toxickému prostředí“ a hlasovat pro to, co je podle ní nejlepší pro Británii – tj. pro zůstání v EU. Podle ní silný hlas v britském parlamentu může zastavit Brexit.

5. Reforma EU

Británie tradičně protestovala proti snahám o posílení integrace států EU a kritizovala tendence, aby se eurozóna stala na sobě více závislá. Podle vysoce postavené diplomata EU plány o budoucnosti EU zahrnují větší nezávislost eurozóny a vytvoření oblasti spolupráce v právních záležitostech. Reformy by měly vést k většímu rozsahu svobod v EU. Británii by to mohlo přilákat zpět.

6. Labouristé

Faktický vítěz nedávných britských voleb, Labouristická strana, pod vedením Jeremy Corbyna je k EU spíše distancovaná. Corbyn ji vidí jako společenství prosazující vůči pracovní třídě nepřátelské ideje sloužící bohatým kapitalistům. Charles Grant, ředitel Centra pro evropskou reformu, však věří, že by labouristé mohly přijmout jiný postoj a stát se tou rozhodující politickou silou hlasující pro zůstání. Douglas Carswell, přední aktivista hlasující pro opuštění EU s ním souhlasí, že by Corbyna mohl přesvědčit tlak od veřejnosti a odborů.

7. Liberální demokraté získájí půdu pod nohami

Liberální demokraté se snažili v červencových volbách získat na svoji stranu nespokojené voliče požadující zůstání v EU slibem druhého referenda. To se jim příliš nepovedlo a oni získali jen 12 hlasů. Přesto se strana nevzdává a stále prosazuje svoji ideu zůstání v EU. Pokud se přesvědčení veřejnosti změní, právě liberální demokraté by mohli být tím rozhodujícím hlasem.

8. Válka konzervativců

Ne všichni britští konzervativci jsou z myšlenky Brexitu nadšení. Podle listu The Telegraph kancléř Philip Hammond záměrně „frustruje“ zastánce Brexitu. Spory mezi konzervativci by mohly na povrch přinést hlasy potřebné pro setrvání v EU. Nicky Morganová, předsedkyně pokladního výboru, připouští, že „nějaká seismická světová událost“ by mohla změnit dosavadní přesvědčení konzervativců, že Británie opustí EU v roce 2019. Touto událostí by mohlo být přesvědčení veřejnosti, že jsou momentálně důležitější věci než vyjednávání o Brexitu ,ať se týkají bezpečnosti či zahraniční politiky.

9. Pozdější znovu připojení

Jakkoliv na první pohled bizarní, Británie by se mohla po Brexitu se pokusit znovu se připojit k EU jako každý jiný stát v Evropě. Jednání by zřejmě trvala několik let a Velká Británie by pravděpodobně nebyla schopna znovu získat zvláštní postavení, které v současné době požívá.