Reakce Vladimira Putina na nové americké sankce proti Rusku byla pozoruhodně opožděná, konstatuje expert na ruskou politiku Mark Galeotti, který nyní působí v pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V komentáři pro server CNN tvrdí, že ačkoliv se ruské kroky zveličují jako signál, že Kreml ztratil trpělivost s Donaldem Trumpem a je stále ochoten ukázat zuby, spíše jde o ukázku zmenšujících se možností Moskvy.
Podivná asymetrie
Americké sankce mají v rámci odvety za údajné zásahy Ruska do loňských amerických voleb přímo poškodit ruský energetický sektor, poukazuje odborník. Podotýká, že Kreml proti tomu od Američanů požaduje redukci jejich diplomatické mise v Rusku o 755 osob, což ji přivede na úroveň stavů ruských diplomatických pracovníků ve Washingtonu.
"Je to divná asymetrie, s ohledem na to, že dřívější sankce a odpovědi na ně se vzájemně zrcadlily, neměly pouze symbolický dopad," zdůrazňuje Galeotti. Soudí proto, že ruský krok měl být původně odvedou za rozhodnutí Baracka Obamy z prosince 2016 vyhostit 35 ruských diplomatů a uzavření dvou ruských objektů v reakci na zásahy do voleb.
Moskva se tehdy rozhodla neodpovědět a rozehrála velkou veřejnou hru se svou trpělivostí, připomíná expert. Dodává, že tou dobou do Bílého domu ostatně mířil Trump a v Putinově týmu stále žily naděje, že jeho velký obdiv vůči ruské moci bude přetaven v nějaké praktické zisky.
Od té doby si Rusové nicméně odnesli bolestivé ponaučení, že Trump slíbil víc, než čemu může dostát, píše odborník. Doplňuje, že kongres na prezidenta pohlíží jako na podezřelého a pokud jde o spolupráci s Moskvou, ruce mu stále více svazují nepřátelská média a probíhající vyšetřování.
Na nový soubor sankcí si Putin dle Galeottiho názoru již nemůže dovolit neodpovědět. "Pro vůdce, který tak moc odvozuje svou osobní legitimitu od svého obrazu ochránce ruských zájmů, by bylo rizikem, pokud by vypadal slabě," deklaruje odborník. Skutečnost, že to nejlepší, co dokázala Moskva učinit, bylo vytáhnout od ledu nějaké staré protiopatření, podle něj podtrhuje ostrou disproporci mezi postavením Ruska a USA.
Poslední ruské kroky zajisté nepřesvědčily nejen americké ministerstvo zahraničí, ale ani žádného Rusa usilujícího o získání víza do Spojených států či potřebujícího nějaké jiné služby ambasády a konzulátů USA v zemi, poukazuje odborník. Očekává, že postiženi budou především Rusové zaměstnaní americkou vládou, kteří se rázem ocitnou bez práce.
Kdyby Putin kousal, bude ho to bolet
To, že Putin nazývá tato opatření jako "kousavá", je podle experta jistým zveličením, jelikož v širším kontextu věcí budou mít jen velmi omezený dopad. "Budou pokračovat diplomatické kontakty, víza budou vydávána - ačkoliv pomaleji. Bude nadále docházet k výměnám," píše Galeotti.
Putin měl ve skutečnosti k dispozici mnohem "kousavější" možnosti, ale ty by ho poškodily více než Američany, vysvětluje odborník. Připomíná, že například NASA při vysílání svých astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici stále závisí na ruských raketách a Moskva jí mohla další lety zamítnout, což by ale ruský podfinancovaný vesmírný program stálo jen v letech 2017 a 2018 téměř miliardu dolarů.
"Stejně tak ruský export není pro Ameriku nijak zásadní," konstatuje Galeotti. Dodává, že Rusko má celkový HDP menší než samotný americký stát New York, a proto mu zbývá jen malý prostor pro jiná hospodářská opatření.
Všudypřítomné titulky typu "Putin přitvrdil" proto odborník příliš nepřeceňuje. Vysvětluje, že Rusové naopak nejen zoufale nechtějí spálit své mosty k Trumpovi a protiopatření byla příznačně oznámena poté, co nové protiruské sankce schválil americký Kongres, tedy ještě před prezidentským podpisem, a tudíž je lze prezentovat jako reakci na "sankce Kongresu".
Podle experta jde tak ze strany Ruska o efektní, ale v zásadě prázdné gesto. "Jako vždy, Putin se snaží vypadat tvrdě, ale zatím je v extrémně slabé pozici," uzavírá Galeotti.
Související
Ukrajinské sankce opět zafungovaly. Dvě ruské rafinérie schytaly úder
Mohli jste zachránit životy, kritizuje Zelenskyj spojence po útoku na Kyjev
Aktuálně se děje
včera
Problém číst či soustředit se. Princezna Kate zavzpomínala na boj s rakovinou
včera
Vedra a sucho dál sužují zemi. Stát se snaží pomoci se zadržováním vody v krajině
včera
Knihovna bez Havla. Začne nová éra, dohoda s Havlovou nevyšla
včera
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka představil první odhady
včera
Ještě letos vyprší platnost téměř 300 tisíc řidičáků. Na úřad kvůli výměně nemusíte
včera
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
včera
Maximum možného. Do lékáren míří tisíce balení léku na rakovinu prsu
včera
Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží
včera
Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz
včera
Tropické počasí je zpět. Pondělí bude ještě teplejší, potvrzuje výstraha
včera
Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko
včera
Policie vyšetřuje útok v Tanvaldu jako dvojnásobný pokus o vraždu
včera
Záhada muže z Krkonoš objasněna. Policisté už vědí, co je zač
včera
Hormuz se neotevře okamžitě, varuje Írán navzdory pokroku v jednáních
8. srpna 2026 21:49
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
8. srpna 2026 20:05
Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne
8. srpna 2026 19:16
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
8. srpna 2026 18:02
Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování
8. srpna 2026 16:59
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
8. srpna 2026 13:23
Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně
Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus zavítal do africké Demokratické republiky Kongo, kde řádí epidemie smrtelně nebezpečné eboly. Podle Ghebreyesuse se nemoc šíří rychleji, než se zdravotníkům daří zintenzivňovat boj s chorobou.
Zdroj: Lucie Podzimková