Vydá Trump východní Evropu Putinovi? Historik rázně varuje před dominovým efektem

Kauza jako ze špionážního románu

Rusko je obviňováno ze systematického podlého jednání, včetně manipulace s názory americké veřejnosti ve prospěch prezidentské kampaně Donalda Trumpa, poukazuje expert. Připomíná, že americký senát reagoval zákonem o ekonomických sankcích, který získal drtivou podporu, přičemž i prezident v zájmu národní bezpečnosti cítil potřebu ho podepsat a události ho v ruské otázce začínají upozaďovat.

"Trump měl doposud rozbitý stan v táboře zastánců pozitivního restartu rusko-amerických vztahů. Žádný Američan, dokonce ani Henry Kissinger, nezatloukl své stanové kolíky tak hluboko," píše Service. Uvádí, že při setkání Trumpa s Vladimirem Putinem na summitu G20 byly viditelné pocity vzájemné vřelosti a šéf Bílého domu se cítil očividně spokojen, když Putin popřel, že by jeho lidé testovaly americký politický establishment s nežádoucími záměry.

Zatímco Trump přijal Putinova slova bez jakýchkoliv námitek, jiní dopěli k opačnému závěru, pokračuje historik. Podotýká, že jen málo lidí v Americe však řádně zaznamenalo, k čemu došlo letos v létě na americkém ministerstvu obrany, přičemž středobodem celé aféry je soukromá společnost Kaspersky Lab, která poskytuje antivirovou ochranu předním světovým zákazníkům, přičemž skrze své pobočky v New Yorku a Londýně si získala celosvětové renomé v boji s hackery. Podle svých brožurek dokáže Kaspersky ničit elektronické narušitele jako opilé komáry, píše Service. Doplňuje, že právě proto si Pentagon prý zaplatil její pomoc.

Většina amerických senátorů si nicméně myslí opak, uvádí odborník. Připomíná, že vyjma západní metropolí si Kaspersky Lab udržuje velkou pobočku v Moskvě a objevují se dotazy, proč ministerstvo obrany považuje za záhodné předat klíč od své internetové ochrany zahraniční společnost s údajnými vazbami na nepřátelskou mocnost. "Kaspersky Lab popírá spolupráci s ruskými tajnými službami a je neoblomná," pokračuje Service. Dodává, že to však není konec příběhu, ba dokonce ani jeho skutečný začátek, jelikož skandál původně nevypukl ve Washingtonu, ale v Moskvě.

V lednu letošního roku se na jednání ruské tajné služby FSB podle historika odehrála scéna, kterou by mohl zpracovat autor špionážních románů John le Carré, přičemž kusé detaily o ní přinesl ruský opoziční list Novaja Gazeta. Během schůzky do místnosti údajně vešli pracovníci FBS položili ruce na svého nadřízeného důstojníka Sergeje Machailova, vedoucího elektronických operací, dali mu na hlavu kápi a odvedli ho do pochmurného vězení Lefortovo, uvádí Service. Vysvětluje, že souběžně s tím jednotka FSB zatkla hlavního představitele Kspersky Lab v ruské metropoli a byť se říká, že jeho zadržení nesouviselo s prací společnosti, ověřitelné informace o osudu obou mužů nejsou dostupné.

Východní Evropa může být obětována

"Z toho všeho je jasné, že establishment v Rusku i Americe je nervózní ze vzájemných pokusů narušit a manipulovat veřejné dění u toho druhého," soudí  odborník. Poukazuje na Putinův rozhovor s Oliverem Stonem, v němž vládce Kremlu vyjádřil svůj odpor ke kontaktům CIA s opozičními ruskými politiky a opětovně obvinil Spojené státy z aktivního zosnování povstání proti ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, zkorumpovanému Putinovu spojenci. Dle Putinova názoru tak ve srovnání s nabouráním se do emailových schránek stran během volební kampaně Amerika zašla v roce 2014 mnohem dál, vysvětluje Service.    

Celá záležitost podle historika jen tak neodezní a obě strany si hlasitě drží svou pravdu. "Zatímco Rusko má dlouhodobě ustálenou politiku vůči Americe, Trump a jeho ministr zahraničí Rex Tillerson musí tu svou teprve definovat," píše odborník. Poukazuje, že jistá dohoda byla učiněna v ústraní summitu G20 ohledně utlumení občanské války v jižní Sýrii, ale Tillerson rázně hovoří o ukrajinském právu na nezávislost a územní integritu. Vývoj mezitím nervózně sledují ve východní Evropě, od Estonska po Polsko, doplňuje Service. Soudí, že Ukrajina je první kostičkou domina a pokud padne, schopnost východoevropských států stát vzpřímeně bude ohrožena.

"V sázce má hodně nejen Washington, ale také Moskva," deklaruje expert. Tvrdí, že citlivý přístup jde stranou a Putin zajisté byl na summitu G20 upřímný. Situace je však složitá, složitější než za studené války, kdy se Bílý dům a Kreml příliš nevměšovaly do vysoké politiky na druhé straně, píše historik s tím, že od pádu komunismu v Rusku navíc Kreml nepředstavuje skutečnou supervelmoc.

Putin zřejmě sdělil Trumpovi své podmínky pro vzájemné urovnání a Trump ty svoje pravděpodobně alespoň naznačil, myslí si Service. Deklaruje, že až se mraky rozptýlí, bude třeba excelentních vyjednávačů pro následné rozhovory. Mezitím však státy na západ od Ruska mají důvod k obavám, že jakákoliv větší dohoda je může nechat na holičkách, uzavírá Service.