Svět přijde kvůli válce s Íránem o bilion dolarů. Ropné společnosti si ale namastí kapsy

Podle údajů Mezinárodního měnového fondu, které analyzovala klimatická organizace 350.org, dosáhne zátěž spojená s vysokými cenami ropy a plynu zhruba 600 miliard dolarů. Pokud by narušení dodávek v Hormuzském průlivu pokračovalo, ekonomické dopady pro domácnosti i státy by mohly přesáhnout bilion dolarů, přičemž tyto odhady pravděpodobně nezahrnují širší inflační efekty, jako jsou vyšší náklady na hnojiva a potraviny či pokles hospodářské aktivity a zaměstnanosti.

Kontrast mezi ekonomickými ztrátami běžných spotřebitelů a výsledky ropných firem je výrazný. Společnost BP například oznámila, že její zisky za první čtvrtletí roku se více než zdvojnásobily v důsledku růstu cen ropy a plynu spojeného s konfliktem. Anne Jellema, výkonná ředitelka 350.org, upozornila, že ropné korporace dosahují vysokých zisků na pozadí války, zatímco běžní lidé mají potíže uhradit náklady na palivo, elektřinu a potraviny. Organizace proto vyzvala k zavedení mimořádné daně z neočekávaných zisků, která by mohla financovat sociální ochranu a investice do obnovitelných zdrojů energie.

Tato témata byla ústředním bodem konference v kolumbijské Santa Martě, kde se sešlo přes 50 zemí a tisíce zástupců občanské společnosti, aby hledali způsoby, jak snížit závislost na fosilních palivech. Během akce proběhly demonstrace, při nichž aktivisté požadovali konec těžby ropy a krátce zablokovali uhelný přístav Drummond, jeden z největších v Jižní Americe. Organizace Greenpeace také vytvořila na pobřeží nápis vyzývající k využití obnovitelných zdrojů pro mír.

Zástupci vlád na konferenci varovali, že jejich obyvatelé již nyní trpí nedostatkem a hospodářskými problémy. Tina Stege, klimatická vyslankyně Marshallových ostrovů, popsala, že kvůli krizi vyhlásili výjimečný stav a denně vypínají vládní úřady v 15 hodin, aby ušetřili energii. Malawi se podle zástupce ministerstva přírodních zdrojů Chipilira Mpinganjiry potýká s poklesem životní úrovně, který vládu nutí zvažovat škrty ve školství kvůli splácení dluhů. Cedric Dzelu z ghanského ministerstva pro změnu klimatu varoval, že pokud krize potrvá déle než půl roku, mnohé africké země mohou čelit kolapsu a nepokojům.

Skupina Planetary Guardians upozornila na to, že vlády po celém světě dotují systém fosilních paliv částkou přesahující bilion dolarů ročně. Mary Robinson, bývalá irská prezidentka, uvedla, že občané za tento systém platí třikrát: u čerpací stanice, prostřednictvím daní a následně skrze škody na veřejném zdraví a planetě. Data naznačují, že z těchto dotací profitují především bohatší vrstvy obyvatelstva, které využívají více dopravních prostředků a technologií, zatímco nejchudší domácnosti dostávají jen zlomek podpory. Konference v Santa Martě se zaměřila na možnosti využití těchto prostředků pro podporu přechodu na čistší zdroje energie a na možnosti oddlužení zranitelných států.