Příměří na Ukrajině hatí údajná přítomnost ruských vojáků

Kyjev/Moskva - Ode dneška má platit na Ukrajině nové příměří mezi vládní silami a proruskými separisty. Na klidu zbraní v souvislosti s novým školním rokem se shodli zástupci mírových skupin na jednání v Minsku. Na Ukrajině se ujednalo už několik příměří od začátku konfliktu, všechna předchozí však byla záhy po startu porušená.

Boje mezi vládou a povstalci na východě Ukrajiny trvají od roku 2014 a vyžádaly si už podle oficiálních na 10 tisíc mrtvých. O situaci jednali v úterý na telefonické konferenci i vrcholní představitelé takzvané normandské čtyřky, tedy Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie, kteří vyhlášení klidu zbraní podpořili. Doufají, že to povede k větší bezpečnosti školáků i civilistů.Jednání o příměří však vždy obtěžkává otázka přítomnosti ruské armády na sporném území. Dnes už jen málokdo pochybuje o nasazení ruských ozbrojených sil, Kreml ale dlouhodobě a opakovaně veškerá tvrzení odmítá. Výjimkou se stal projev Vladimira Putina na obchodním fóru v Moskvě v říjnu 2016, kdy vůbec poprvé připustil vojenskou intervenci na Donbasu. "Byli jsme dohnáni, a to chci podtrhnout, dohnáni, k obraně rusky hovořícího obyvatelstva Donbasu," řekl prezident Putin. Potom se však Moskva znovu vrátila k verzi, že ruští vojáci na Ukrajině jsou jen dobrovolníci, v důchodu nebo na dovolené, a jednají tedy na vlastní pěst. Tomu však na západě věřil jen málokdo. Podle NATO satelitní snímky dokazují operace ruské armády. "Zaznamenali jsme více než 1000 ruských vojáků, kteří právě operují na Ukrajině, podporují separatisty a bojují spolu s nimi," řekl podle BBC generál Nico Tak, jenž vede centrum krizového řízení na vrchním velitelství NATO. Ruské ministerstvo obrany na to záhy reagovalo, že tvrzení o ruských jednotkách na Ukrajině nemá "žádné spojení s realitou".

Ukrajinská televize na to zveřejnila rozhovor s dvěma ruskými parašutisty, kteří byli chyceni v Doněcké oblasti. Jeden z mužů v rozhovoru uvedl, že mu bylo řečeno, že se bude podílet na cvičení. Místo toho byl ale prý poslán přes hranice s Ukrajinou. Jejich slova potvrzují i další zajatí vojáci ruského původu. Veliteli je jim oficiálně sděleno, že jedou na manévry, ale ve skutečnosti je vysadí v Donbasu. Před odjezdem podepisují žádost o propuštění z armády, pro úřady jsou tak „na dovolené“V květnu 2015 přinesla agentura Reuters svědectví jednoho z elitních důstojníků Kantěmirovské tankové divize. Ten novinářům prozradil, že byl poslán na cvičení na jihu Ruska, nakonec ale skončil v konvoji tanků na Ukrajině. Po vojáky je údajně motivací žold, který dostávají za nasazení v Donbasu, ale jsou jim přislíbené i medaile.Metálů se také chytlo analytické sdružení Bellingcat, které se podle počtu rozdaných ocenění pokusilo odhadnout, kolik vojáků ruských je nasazeno na východě Ukrajiny. Příslušníci armády se totiž se svými pocty rádi chlubí na sociálních sítích. Zveřejněné snímky přitom obsahují sériová čísla medailí a data udělení, takže lze sledovat, kolik jich bylo k jakému datu uděleno.

„Lze prokázat, že množství medailí udělených v letech 2014 a 2015 bylo skokově vyšší oproti rokům předešlým. Medailí Za zásluhy v boji bylo mezi listopadem 2014 a únorem 2016 uděleno 4 300, což naznačuje rozsáhlé vojenské operace v tomto období,“ píše Bellingcat. Sami tak odhadují nasazení aspoň deseti tisíc bojovníků. Před konfliktem na Ukrajině přitom ruská armáda rozdala kolem tisícovky medailí ročně.O přítomnosti ruské armády v Doněcké oblasti svědčí také neoficiální odhady padlých vojáků. Během prvních měsíců konfliktu padlo v jedné bitvě více než sto ruských vojáků, zatímco pomáhali separatistům bojovat proti ukrajinské armádě, tvrdí dva členové ruské prezidentské rady pro lidská práva, která je poradním orgánem bez zákonem daných pravomocí a jež má s Kremlem napjaté vztahy.Databáze Gruz-200, kterou provozuje ruská aktivistka a obhájkyně lidských práv Jelena Vasiljevová, obsahuje jména stovek Rusů, kteří padli na Ukrajině. Vasiljevová ale tvrdí, že skutečné číslo může být vyšší než 5 tisíc, cože překonává i odhady zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Ukrajinská krize Armáda Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy