Itálie našla způsob, jak zastavit příliv migrantů. Ale cena může být neúměrně vysoká

Řím/Tripolis - Počet migrantů připlouvajících do Itálie významně klesl v porovnání s předchozími lety od počátku vypuknutí krize. Itálie toho oficiálně dosáhla zlepšenou spoluprací s libyjskou pobřežní stráží, podle odborníků ale větší roli hráli libyjští váleční vůdci, kteří donutili místní lidi zůstat v zemi. Noviny New York Times se zamýšlejí nad tím, jaké jsou úskalí spoléhání se na tyto osoby.

Podle aktivistů za lidská práva jsou militantní zadržovací střediska podobná koncentračním táborům. Nejvyšší úředník OSN pro lidská práva Zeid Ra'ad Zeid Al-Hussein nedávno kritizoval Itálii, že jen „málo“ se zajímá o ochranu lidských práv migrantů v Libyi a na moři.

Itálie je podezírána, že platí libyjským vojenským vůdcům za jejich zadržování potenciálních migrantů, což Itálie ostře odmítá. Odkazuje se na jednání Itálie vůči jinému vojenskému vůdci, jenž byl na rozdíl od svých „nástupců“ svrchovaným vůdcem Libye, Muammarovi Kaddáfímu. Jeho hrozby, že zaplaví Evropu migranty, byly zažehnány úplatky v řádech desítek miliónů dolarů. Po krvavé revoluci, která jej svrhla, se nyní v zemi pohybuje několik vojenských vůdců, hrozících tím samým.

Obchod s migranty

Podle komentátorů by bylo zcela logické, kdyby Itálie pokračovala v taktice, kterou už aplikovala na Kaddáfího. „Tohle je v podstatě to, co Itálie dělala s Kaddáfím, ale v mnohem širším měřítku, protože místo jednoho diktátora musíte zaplatit 10 válečníkům, "uvedl Mattio Toaldo, expert na Libyi z think-tanku European Council on Foreign Relations. „I kdyby jim nebyly vypláceny žádné peníze," dodal Toaldo, „ představa, že tyto skupiny jsou vrátnými Evropy, jim dává obrovský vliv."

Milice obav Evropy z neřízeného počtu migrantů dovedně využívají. Vedoucí hlavní milice Ahmed Dabbashi pro The Times of London uvedl, že vláda v Tripolisu podporovaná OSN financována Itálií mu slíbila vozy, čluny a platy výměnou za spolupráci. Podle několika úředníků OSN, Řím zvýšil platby a dodávky vybavení milicím v Sabrátě, Zuáře a dalších pobřežních pašeráckých střediscích.„Dnes jsme se setkali s Italy a očekáváme, že dostaneme 200 milionů eur, které rozdělíme podle našich potřeb," řekl Tarek Shanbour, ředitel pobřežního bezpečnostního oddělení v Tripolisu.

Mario Giro, italský náměstek ministra zahraničí, uznal, že někteří bývalí pašeráci obdrželi léky, finanční prostředky pro nemocnice a další formy pomoci. Trval na tom, že žádné peníze nepřešly do cizích rukou a že milice byly motivovány možností se podílet na politickém rozhodování, být součástí budoucí libyjské národní armády či čerpat z návratu italského obchodu.

Temná strana úspěšného plánu

Mohamed Eljarh, analytik think-tanku Atlantická rada, si nicméně myslí, že zatímco sliby o oficiálním uznání byly určitě atraktivní pro některé ozbrojené skupiny, peníze byly jejich hlavní motivací. „Nemyslím si, že by se vzdali obrovských peněz jen tak," řekl, odkazujíce na značné částky plynoucí z pašeráckého obchodu. „Bez peněz tyto skupiny nemají ve svých oblastech moc."

Objevují se hlasy, kritizující Itálii z neúmyslného financování nové generace ozbrojenců a obchodníků s lidmi, u kterých je jen otázkou času než se rozhodnou přehodnotit cenu za spolupráci. „Známe chamtivost těchto skupin," uvedl Mohamed Dayri, ministr zahraničí jedné ze tří soupeřících vlád Libye, podle něhož je italská migrační politika katastrofou. „Využijí peníze k nákupu více zbraní," řekl.

I když Evropa a OSN přijímá italskou taktiku s úlevným souhlasem, starost jim dělají podmínky táborů, ve kterých jsou potenciální migranti drženi. Ministři vnitra členských států EU souhlasili s novým financováním programů OSN, které by pomohly odhadovaným 400 000 migrantům, kteří jsou těchto táborech. Toto zvláštní financování, které bylo oznámeno v úterý, bylo přijato jako tiché uznání toho, co jeden vyšší evropský úředník označil za „nepřijatelné, nelidské zacházení a porušování lidských práv" migrantů v Libyi.

Přestože italští politici hovoří o úspěchu, migraci se podařilo zastavit jen na chvíli. Podle italských novin La Stampa, italská pobřežní hlídka a lodě provozované humanitárními skupinami jako Save the Children vylodily na Sicílii v posledních několika dnech více než 1 000 migrantů. A v sobotu libyjská pobřežní hlídka zachytila 1 074 migrantů v nejméně osmi lodích, které odjížděly ze Sabráty.

Související

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.
Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

Více souvisejících

uprchlíci Itálie Libye

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy