Moskva - Vladimira Putina netěší demografická situace v Rusku. Podle něj jde o důsledek krize 90. let minulého století. Sám chce zavést opatření, které má demografickou krizi vyřešit. Oznámila to srbská agentura Beta.
Demografická situace v Rusku se po krizi z 90. let opět vrátila. Za tuto krizi může podle prezidenta Vladimira Putina rozpad Sovětského svazu. Dnes, téměř dvacet let po první krizi, čelí Putin další vlně. Proto chce zavést nové opatření, které by mělo rapidně zvýšit porodnost v největší zemi světa.
"Dnes se, především z ekonomických důvodů, demografická situace opět zhoršuje," řekl dnes Putin při setkání na toto téma. "Tento trend byl předvídatelný, je to jen důsledek minulé demografické krize," připomněl krize z Velké vlastenecké války (1941-1945) a tu z prostředku 90. let.
Odborníci na demografii se s Putinem shodují - podle nich se v 90. letech narodilo málo dětí, proto je dnes málo žen, které by mohly natalitu navýšit. Ruský prezident, který si navýšení obyvatelstva zvolil za jeden z cílů ve všech třech svých funkčních obdobích, ale dosud se mu jej nepodařilo naplnit, zavedl před několika lety program na podporu rodin, čímž měl Rusy stimulovat k tomu, aby měli víc dětí.
Tato opatření budou fungovat i nadále. Mezi další opatření, jenž Putin dnes oznámil, by mělo být 145 miliard rublů (zhruba 50 miliard korun), které budou rozděleny mezi ženy prvorodičky. Do této chvíle bylo státem financované teprve druhé dítě.
Ženy budou dostávat v přepočtu asi 4 tisíce korun měsíčně v průběhu 18 měsíců od narození dítěte. "Musíme efektivně a důsledně pracovat na tom, abychom snížili úroveň mortality a zvýšili úroveň natality," dodal Putin.
Rusku, na jehož půdě žije téměř 147 milionů obyvatel, ubylo od rozpadu SSSR přes pět milionů lidí, a to kvůli zhoršeným životním podmínkám, kvůli kterým klesla porodnost a zvýšila se úmrtnost.
Po zlepšení situace v minulém roce to vypadá, že opět začal prudký pokles počtu obyvatel. Zatímco v minulém roce počet obyvatel vzrostl o 10 tisíc, za deset měsíců v roce 2017 klesl o více než 100 tisíc.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
před 51 minutami
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 1 hodinou
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 1 hodinou
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 2 hodinami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 3 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 4 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 4 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 5 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 6 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 7 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 7 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 7 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 9 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 10 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 10 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 11 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě.
Zdroj: Libor Novák