Na Ukrajině zajišťují právo a pořádek nacionalistické skupiny. Důvěra v místní policii je velmi nízká

Kyjev – Zdá se, že se Ukrajina začíná dostávat do stejné situace, jako Německo před nástupem Adolfa Hitlera, či poválečné Československo před únorem 1948. Místní lidé ztrácejí důvěru v místní policii, jejíž činnost začínají, čím dál více nahrazovat nevojenské spolky, z velké části spojené s ukrajinským nacionalismem a krajní pravicí. Zahraniční pozorovatelé a novináři jsou tímto stavem znepokojeni a varují před ohrožením místní demokracie.

Je přibližně půlnoc a v zasněženém lese poblíž Kyjeva vyhlíží skupina čtyř mužů oblečených v černých uniformách a ozbrojených pendreky ilegální dřevorubce. Podle vyjádření jednoho z nich je ukrajinská policie neefektivní, zkorumpovaná nebo pod vlivem alkoholu, a tudíž jim nezbývá nic jiného, než vzít zákon do svých rukou a chránit přírodu před nelegální těžbou dřeva. 

Výše zmíněná skupina mužů však nepatří k ekologickým aktivistům, kteří chtějí bránit les před vykácením, nýbrž k členům Národní milice, ultranacionalistické organizace spojené s ukrajinským azovským hnutím, krajně pravicovou skupinou, jejíž členové se otevřeně hlásí k neonacismu a k ultrapravicové straně Národní korpus.

„Já osobně nevím, proč si nás všichni automaticky spojují s koncentračními tábory jenom proto, že se hlásíme k národnímu socialismu, který je zcela neškodnou politickou ideologií," řekl Alexej, jeden z členů Národních milicí, britskému deníku The Guardian

Kromě ilegální těžby dřeva bojují Národní milice také s pouliční kriminalitou, drogovými dealery a výtržnictvím. Ve svém prohlášení říkají, že se nebojí použít k zajištění pořádku i fyzické násilí.

Jedním z těch případů je blokáda Obecního úřadu v Čerkasech na střední Ukrajině, kde odmítli pustit místní zastupitele z jednání, dokud neschválí nový rozpočet.

Členství v Národních milicích je založené na dobrovolnictví a veškeré jeho aktivity financují podniky a jednotlivci, kteří podporují jejich činnost.

V řadách Národních milic najdeme převážně veterány z ukrajinské čtyřleté války s ruskými separatisty a bývalé fotbalové fanoušky spojené s revolucí v letech 2013-2014 - Euromajdan. Členy Národních milic jsou také mladí lidé, kteří se narodili po rozpadu Sovětského svazu, a kteří navzdory policejním reformám stále nevěří místní justici.

Ačkoliv Národní milice fungují už rok, do povědomí ukrajinského lidu se dostali až minulý měsíc, kdy pochodovalo ulicemi Kyjeva 600 jejich členů, z nichž někteří byli oblečeni ve vojenském oblečení, a jiní naopak měli zakryté obličeje.

Pochod zaštítil poslanec Andrij Biletsky z ultranacionální strany Národní korpus.

„Když autority selžou a nedokáží řešit věci, které jsou pro naší společnost důležité, pak nám, ukrajinskému lidu, nezbývá, než vzít zákon do svých rukou,“ řekl Biletsky ukrajinským médiím.

Přestože ukrajinské zákony povolují existenci nevojenských občanských organizací asistujících v trestním řízení, některým zahraničním pozorovatelům a novinářům připomínal Kyjev Německo před nástupem nacismu, což vzbudilo obavy o demokratické směřování země.

Ačkoliv krajně pravicovou stranu Národní korpus podporuje méně, než 5 % voličů, tak političtí analytici varují, že tomu tak kvůli špatné ekonomicko-sociální situaci nemusí být pořád.

„Znepokojuje nás nárůst nacionalismu na Ukrajině a neschopnost vlády tuto situaci řešit. Příznivci našich aktivit by měli být znepokojeni,“ řekla Tanya Cooper, ukrajinská analytičika Human Rights Watch. „Jestli se svět obává ukrajinských neonacistů, pak vás můžu ubezpečit, že nám rozhodně nejde o nastolení vlády bílé rasy, nýbrž pouze o změnu naší země k lepšímu,“ řekl Igor Vdovin, mluvčí Národních milic.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

Více souvisejících

Ukrajina

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Dagmar Havlová s bustou exprezidenta Václava Havla. (17.11.2021)

Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva

Pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva spoluorganizují Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Nadace Charty 77. Obě organizace se v úzké součinnosti s Parlamentním shromážděním Rady Evropy ujímají kompletního organizačního i produkčního zajištění letošního 14. ročníku, a to právě v roce, kdy si veřejnost připomíná nedožité 90. narozeniny Václava Havla.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

V Potštátě spadla větrná elektrárna. (20.8.2026)

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

před 6 hodinami

Igor Červený (Motoristé)

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

Levákům udělali jméno. Do dějin se zapsala celá řada umělců

Na 13. srpna připadal Mezinárodní den leváků. V minulosti se mělo za to, že leváci jsou nešikovní, ba dokonce méněcenní. Že se toto tvrzení nezakládá na pravdě, toho jsou důkazem umělci-leváci. Do dějin se jich zapsalo poměrně hodně.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy