NÁZOR - V současnosti se vlivem velmi napjatých vztahů mezi USA a Ruskem hovoří o druhé studené válce. Někteří hovoří i o možnosti destruktivní třetí světové války. K této straně se řadí i bývalý ruský generálporučík Evžen Buzhinskij, jeden z nejzkušenějších vojenských vyjednavačů z období studené války, který v rozhovoru pro magazín The National Interest hovoří o nebezpečí vypuknutí krátké nukleární války.
Buzhinskij je přesvědčen, že otrava Sergeje Skripala a jeho dcery novičokem, z které Británie obviňuje Rusko, je uměle vyvolanou cílenou provokací s cílem démonizovat a izolovat Rusko. Je přesvědčen o v Rusku široce sdíleném názoru, že Britové osočují Ruska na příkaz Washingtonu. Též si myslí, jako mnozí Rusové, že otrava Skripala má být pokusem o odvedení pozornosti od britských problémů s vyjednáváním o brexitu.
Zatímco britský motiv je podle něj jasný, na straně Ruska podle něj žádný motiv neexistuje. Prezident Vladimir Putin má být „posledním člověkem na zemi“, který by se „pokusil učinit takovou příšernou věc v předvečer ruských prezidentských voleb a v předvečer fotbalového šampionátu v Moskvě.“
Buzhinskij tvrdí, že jeho známí ze zpravodajských služeb jsou celou situací velice znepokojeni. Má mezi nimi existovat obava, že zabití Skripala ohrožuje výměnu špionů, které byl (dle generála nelegálně) Skripal účastníkem. Příslušníci zpravodajských služeb se ptají, jaký je účel této výměny, když budou agenti později zabiti.
Vrásky na čele bývalému generálovi děla i vyhnání ruských diplomatů z řady evropských zemí, Austrálie a USA. Rusové na to odpovědi vlastní odvetou. Buzhinskij se obává, kam může až toho vyhánění dojít, zda-li nedojde k úplnému zmrazení diplomatických vztahů.
Hlavní obavu má ale z možné války. Podle něj, ačkoliv se o současných napjatých vztazích hovoří jako o druhé studené války, situace je mnohem horší a existuje okamžitá možnost vypuknutí „horké“ destruktivní války. Má to vyplývat z neexistence jasných pravidel, které vládly během období soupeření USA se SSSR a nedocházelo k podle Buzhinskijeho velmi nebezpečnému úsilí o izolaci Ruska.
Potencionální konflikt nukleárních parametrů by mohl být způsobem nezvládnutím řešení delikátní situace v Sýrii. Např. kdyby USA hrozily, že zaútočí na Damašek, kde mají hlavní sídlo Rusové, ti by mohli odpovědět vrácením úderu směrem k válečným lodím, které vypustily střely.
USA by se mohly rozhodnout odstřelovat Damašek, pokud by došlo k chemickému útoku, z kterého by obvinily Asadův režim. Buzhinskij chválí ruské zpravodajské služby za jejich údajné důkazy, že chemické útoky mají na svědomí teroristé, nikoliv syrský režim a jejichž účelem mělo být vhrnout na Asada špatné světlo. Přesto se obává, že USA se mohou rozhodnout vyhodnotit případy použití chemických zbraní jinak a zasáhnout proti Damašku.
Jiným možným spouštěčem může být Ukrajina, za Buzhinskijem blíže nespecifikovaném předpokladu, že USA „intervenují“. Ukrajina podle něj celý konflikt začala a Rusko pouze „odpovědělo“. Nemyslí si nicméně, že by byla velká pravděpodobnost této „intervence“.
Komentátoři často upozorňují na skutečnost, že Ruska nemá možnosti, jak možnou válku vyhrát vzhledem k tomu, že ruská ekonomika je mnohonásobně menší síly než americká ekonomika i ekonomika EU, nemluvně o jejich kombinované síle. Buzhinskij tyto námitky odmítá s tím, že ve válce ekonomika nehraje roli a Rusko v takovém případě není ani ochotno vést konvenční dlouhodobou válku, která by jej ekonomicky vyčerpala.
Jinými slovy, Rusko je připraveno v případě rozpoutá války využít i svůj nukleární arzenál. Bývalý generál je přesvědčen o tom, že možná válka by byla takového způsobu a považuje USA za naivní, protože si mají myslet, že nukleární konflikt lze kontrolovat – tj. že lze ovlivnit to, zda-li Rusko bude ochotno použít nukleární zbraně. Válku mezi USA a Ruskem z těchto důvodů použití nukleárních zbraní popisuje jako „ poslední válku v historii lidstva.“
Související
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 1 hodinou
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 2 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 2 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 3 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 4 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 5 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 5 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 6 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 7 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 8 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.
Zdroj: Libor Novák