NÁZOR - V současnosti se vlivem velmi napjatých vztahů mezi USA a Ruskem hovoří o druhé studené válce. Někteří hovoří i o možnosti destruktivní třetí světové války. K této straně se řadí i bývalý ruský generálporučík Evžen Buzhinskij, jeden z nejzkušenějších vojenských vyjednavačů z období studené války, který v rozhovoru pro magazín The National Interest hovoří o nebezpečí vypuknutí krátké nukleární války.
Buzhinskij je přesvědčen, že otrava Sergeje Skripala a jeho dcery novičokem, z které Británie obviňuje Rusko, je uměle vyvolanou cílenou provokací s cílem démonizovat a izolovat Rusko. Je přesvědčen o v Rusku široce sdíleném názoru, že Britové osočují Ruska na příkaz Washingtonu. Též si myslí, jako mnozí Rusové, že otrava Skripala má být pokusem o odvedení pozornosti od britských problémů s vyjednáváním o brexitu.
Zatímco britský motiv je podle něj jasný, na straně Ruska podle něj žádný motiv neexistuje. Prezident Vladimir Putin má být „posledním člověkem na zemi“, který by se „pokusil učinit takovou příšernou věc v předvečer ruských prezidentských voleb a v předvečer fotbalového šampionátu v Moskvě.“
Buzhinskij tvrdí, že jeho známí ze zpravodajských služeb jsou celou situací velice znepokojeni. Má mezi nimi existovat obava, že zabití Skripala ohrožuje výměnu špionů, které byl (dle generála nelegálně) Skripal účastníkem. Příslušníci zpravodajských služeb se ptají, jaký je účel této výměny, když budou agenti později zabiti.
Vrásky na čele bývalému generálovi děla i vyhnání ruských diplomatů z řady evropských zemí, Austrálie a USA. Rusové na to odpovědi vlastní odvetou. Buzhinskij se obává, kam může až toho vyhánění dojít, zda-li nedojde k úplnému zmrazení diplomatických vztahů.
Hlavní obavu má ale z možné války. Podle něj, ačkoliv se o současných napjatých vztazích hovoří jako o druhé studené války, situace je mnohem horší a existuje okamžitá možnost vypuknutí „horké“ destruktivní války. Má to vyplývat z neexistence jasných pravidel, které vládly během období soupeření USA se SSSR a nedocházelo k podle Buzhinskijeho velmi nebezpečnému úsilí o izolaci Ruska.
Potencionální konflikt nukleárních parametrů by mohl být způsobem nezvládnutím řešení delikátní situace v Sýrii. Např. kdyby USA hrozily, že zaútočí na Damašek, kde mají hlavní sídlo Rusové, ti by mohli odpovědět vrácením úderu směrem k válečným lodím, které vypustily střely.
USA by se mohly rozhodnout odstřelovat Damašek, pokud by došlo k chemickému útoku, z kterého by obvinily Asadův režim. Buzhinskij chválí ruské zpravodajské služby za jejich údajné důkazy, že chemické útoky mají na svědomí teroristé, nikoliv syrský režim a jejichž účelem mělo být vhrnout na Asada špatné světlo. Přesto se obává, že USA se mohou rozhodnout vyhodnotit případy použití chemických zbraní jinak a zasáhnout proti Damašku.
Jiným možným spouštěčem může být Ukrajina, za Buzhinskijem blíže nespecifikovaném předpokladu, že USA „intervenují“. Ukrajina podle něj celý konflikt začala a Rusko pouze „odpovědělo“. Nemyslí si nicméně, že by byla velká pravděpodobnost této „intervence“.
Komentátoři často upozorňují na skutečnost, že Ruska nemá možnosti, jak možnou válku vyhrát vzhledem k tomu, že ruská ekonomika je mnohonásobně menší síly než americká ekonomika i ekonomika EU, nemluvně o jejich kombinované síle. Buzhinskij tyto námitky odmítá s tím, že ve válce ekonomika nehraje roli a Rusko v takovém případě není ani ochotno vést konvenční dlouhodobou válku, která by jej ekonomicky vyčerpala.
Jinými slovy, Rusko je připraveno v případě rozpoutá války využít i svůj nukleární arzenál. Bývalý generál je přesvědčen o tom, že možná válka by byla takového způsobu a považuje USA za naivní, protože si mají myslet, že nukleární konflikt lze kontrolovat – tj. že lze ovlivnit to, zda-li Rusko bude ochotno použít nukleární zbraně. Válku mezi USA a Ruskem z těchto důvodů použití nukleárních zbraní popisuje jako „ poslední válku v historii lidstva.“
Související
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
před 1 hodinou
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
před 2 hodinami
Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary
před 3 hodinami
V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD
před 4 hodinami
Teherán chystá rozsáhlé obřady za Chameneího, konat se budou i mimo Írán. Proč až po čtvrt roce, ptají se kritici
před 4 hodinami
Středeční počasí: Českem otřesou další bouřky, mohou být i velmi silné
před 5 hodinami
Venezuela má největší zásoby ropy, lidé ale vyhrabávají oběti zemětřesení ručně. Chybí benzín do rypadel
před 5 hodinami
Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva
před 6 hodinami
Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy
před 7 hodinami
Na extrémy počasí v Česku začíná upozorňovat nový výstražný systém
před 7 hodinami
Pražské metro ovlivní velká prázdninová výluka. Sedm dní budou jezdit autobusy
před 9 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.
Zdroj: Libor Novák