NÁZOR - V současnosti se vlivem velmi napjatých vztahů mezi USA a Ruskem hovoří o druhé studené válce. Někteří hovoří i o možnosti destruktivní třetí světové války. K této straně se řadí i bývalý ruský generálporučík Evžen Buzhinskij, jeden z nejzkušenějších vojenských vyjednavačů z období studené války, který v rozhovoru pro magazín The National Interest hovoří o nebezpečí vypuknutí krátké nukleární války.
Buzhinskij je přesvědčen, že otrava Sergeje Skripala a jeho dcery novičokem, z které Británie obviňuje Rusko, je uměle vyvolanou cílenou provokací s cílem démonizovat a izolovat Rusko. Je přesvědčen o v Rusku široce sdíleném názoru, že Britové osočují Ruska na příkaz Washingtonu. Též si myslí, jako mnozí Rusové, že otrava Skripala má být pokusem o odvedení pozornosti od britských problémů s vyjednáváním o brexitu.
Zatímco britský motiv je podle něj jasný, na straně Ruska podle něj žádný motiv neexistuje. Prezident Vladimir Putin má být „posledním člověkem na zemi“, který by se „pokusil učinit takovou příšernou věc v předvečer ruských prezidentských voleb a v předvečer fotbalového šampionátu v Moskvě.“
Buzhinskij tvrdí, že jeho známí ze zpravodajských služeb jsou celou situací velice znepokojeni. Má mezi nimi existovat obava, že zabití Skripala ohrožuje výměnu špionů, které byl (dle generála nelegálně) Skripal účastníkem. Příslušníci zpravodajských služeb se ptají, jaký je účel této výměny, když budou agenti později zabiti.
Vrásky na čele bývalému generálovi děla i vyhnání ruských diplomatů z řady evropských zemí, Austrálie a USA. Rusové na to odpovědi vlastní odvetou. Buzhinskij se obává, kam může až toho vyhánění dojít, zda-li nedojde k úplnému zmrazení diplomatických vztahů.
Hlavní obavu má ale z možné války. Podle něj, ačkoliv se o současných napjatých vztazích hovoří jako o druhé studené války, situace je mnohem horší a existuje okamžitá možnost vypuknutí „horké“ destruktivní války. Má to vyplývat z neexistence jasných pravidel, které vládly během období soupeření USA se SSSR a nedocházelo k podle Buzhinskijeho velmi nebezpečnému úsilí o izolaci Ruska.
Potencionální konflikt nukleárních parametrů by mohl být způsobem nezvládnutím řešení delikátní situace v Sýrii. Např. kdyby USA hrozily, že zaútočí na Damašek, kde mají hlavní sídlo Rusové, ti by mohli odpovědět vrácením úderu směrem k válečným lodím, které vypustily střely.
USA by se mohly rozhodnout odstřelovat Damašek, pokud by došlo k chemickému útoku, z kterého by obvinily Asadův režim. Buzhinskij chválí ruské zpravodajské služby za jejich údajné důkazy, že chemické útoky mají na svědomí teroristé, nikoliv syrský režim a jejichž účelem mělo být vhrnout na Asada špatné světlo. Přesto se obává, že USA se mohou rozhodnout vyhodnotit případy použití chemických zbraní jinak a zasáhnout proti Damašku.
Jiným možným spouštěčem může být Ukrajina, za Buzhinskijem blíže nespecifikovaném předpokladu, že USA „intervenují“. Ukrajina podle něj celý konflikt začala a Rusko pouze „odpovědělo“. Nemyslí si nicméně, že by byla velká pravděpodobnost této „intervence“.
Komentátoři často upozorňují na skutečnost, že Ruska nemá možnosti, jak možnou válku vyhrát vzhledem k tomu, že ruská ekonomika je mnohonásobně menší síly než americká ekonomika i ekonomika EU, nemluvně o jejich kombinované síle. Buzhinskij tyto námitky odmítá s tím, že ve válce ekonomika nehraje roli a Rusko v takovém případě není ani ochotno vést konvenční dlouhodobou válku, která by jej ekonomicky vyčerpala.
Jinými slovy, Rusko je připraveno v případě rozpoutá války využít i svůj nukleární arzenál. Bývalý generál je přesvědčen o tom, že možná válka by byla takového způsobu a považuje USA za naivní, protože si mají myslet, že nukleární konflikt lze kontrolovat – tj. že lze ovlivnit to, zda-li Rusko bude ochotno použít nukleární zbraně. Válku mezi USA a Ruskem z těchto důvodů použití nukleárních zbraní popisuje jako „ poslední válku v historii lidstva.“
Související
Návrat Rusů se nelíbí ani sponzorům hokeje. Česká firma zaujala jasný postoj
Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres
před 54 minutami
Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře
před 1 hodinou
Listopadové počasí bude odpovídat očekáváním, naznačuje výhled
včera
Návrat Rusů se nelíbí ani sponzorům hokeje. Česká firma zaujala jasný postoj
včera
Klempíř chyběl na předávání státních cen. Nepřišli ani dva laureáti
včera
Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu
včera
Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas
včera
Tragédie, jakou fotbal nepamatuje. De Miguel zemřel po faulu brankáře
Aktualizováno včera
Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase
včera
Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik
včera
Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů
včera
Volby v USA provází technické potíže. Lidé hlasují o Kongresu, guvernérech či v referendech
včera
Demonstranti zastavili provoz na magistrále. Pochodují proti změně financování veřejnoprávních médií
včera
Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým
včera
Po celém Česku začínají protesty na podporu veřejnoprávních médií
včera
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
včera
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
včera
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
včera
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
včera
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
Německá vláda podle webu Politico představila ambiciózní strategický plán, jehož cílem je proměnit zemi do roku 2030 v suverénní velmoc v oblasti umělé inteligence a dohnat tak technologický náskok Spojených států a Číny. Návrh připravený vládní pracovní skupinou pro umělou inteligenci, který byl připraven k představení na summitu v Berlíně a předložení Národní radě bezpečnosti, stanovuje klíčový směr pro příštích dvanáct až osmnáct měsíců.
Zdroj: Libor Novák