Moskva - Vladimir Putin dnes složil slib a stal se (opět) prezidentem Ruské federace. Podobnou větu lze za posledních 18 let číst již počtvrté. Poprvé se tak stalo v roce 2000, kdy Putin nahradil odcházejícího prezidenta Borise Jelcina.
U moci je tak nepřetržitě již osmnáctým rokem a to právě buď jako prezident nebo premiér. Za to ho hlasitě kritizuje opozice, která mu vyčítá, že si prezidentskou pozici zprivatizoval a chová se jako monarcha. Také poslední protesty, které Putinově inauguraci předcházely, se nesly ve jménu hesla "pryč s carem".
Během nich proběhly demonstrace v Moskvě a dalších ruských městech. Ruská policie proti demonstrujícím zasáhla a v souvislosti s manifestacemi bylo začteno asi 1500 Rusů v devatenácti různých městech. Opozice Putinovi vyčítá zejména styl vládnutí a oligarchizaci země.
Řada Rusů není spokojena ani s ekonomickou situací. Podle průzkumu veřejného mínění Rusové Putinovi nejvíce vyčítají, že nedokázal snížit rozdíl mezi bohatými a chudými. Ten je v Rusku propastný a kritikové tvrdí, že si Putinovi zámožní přátelé Rusko rozdělili a teď mu vládnou jako neomezení vládci.
Co naopak Rusové na Putinovi oceňují? Prý vrátil jejich zemi velmocenský status a posílil jejich pozici ve světě. Ruská okupace Krymu a vojenské angažmá v syrské občanské válce tak jsou, zdá se, většinou veřejnosti přijímány pozitivně.
Letos v březnu byl Vladimir Putin znovu znovlen prezidentem. Ve volbách získal silných 76% hlasů, což je jeho dosud nejlepší volební výsledek. Volby byly nicméně zpochybňovány a řada pozorovatelů upozorňovala na rozsáhlé podvody a manipulace, jež měly probíhat v Putinův prospěch.
Před volbami byl navíc zatčen nejznámější ruský opoziční politik Alexej Navalnyj. Ten tvrdí, že zatčení bylo politicky motivované a mělo za cíl vyřadit jej z volebního klání. Navalnyj byl policií zadržen i tuto sobotu a to krátce poté, co se v Moskvě pokusil zapojit do probíhající protiputinovské demonstrace.
Často se také spekuluje o Putinových majetkových poměrech. Jak na tom ruský prezident je co se bohatství týče? To je velmi těžké odhadovat. Putinův příjem patří mezi přísně střežená ruská státní tajemství. Přesto ale některé střípky v minulosti unikly.
Před deseti lety přišel bývalý Putinův poradce Stanislav Belkovsky s informací, že ruský prezident disponuje majetkem v minimální hodnotě 40 miliard dolarů. To by jej v žebříčku nejbohatších lidí planety posunulo do elitní desítky.
Ruský prezident prý drží podíly v mnoha strategických firmách, zejména v těch, jenž podnikají v energetickém průmyslu. Putin prý vlastní 37% akcií ropného gigantu Surgutneftegaz a 4,7% akcií společnosti Gazprom.
V roce 2012 si měl Putin opět výrazně polepšit a podle novějších zjištění měl tehdy jeho majetek dosahovat již 70 miliard dolarů. To by jej dostalo na dosah amerického miliardáře Billa Gatese, který byl tehdy s majetkem v hodnotě 84 miliard dolarů považován za nejbohatšího člověka na planetě.
Putin disponuje například také luxusním palácem u Černého moře, jehož vlastnictví oficiálně přiznal. Ten je vystaven ve stylu ruských carů z 18. století a jeho hodnota je odhadována na jednu miliardu dolarů. Komplex obsahuje kromě paláce také soukromé divadlo nebo přistávací plochy pro tři helikoptéry.
Související
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
Vladimír Putin , Rusko , peníze , demokracie , Gazprom
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
před 1 hodinou
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
před 2 hodinami
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
před 3 hodinami
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 4 hodinami
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 4 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 5 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 6 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 7 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 8 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 8 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 9 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 10 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 11 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 11 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 12 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 13 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 14 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Zdroj: Libor Novák