Putin opět prezidentem. Jaké má majetky, co na něm Rusům vadí a co oceňují?

Moskva - Vladimir Putin dnes složil slib a stal se (opět) prezidentem Ruské federace. Podobnou větu lze za posledních 18 let číst již počtvrté. Poprvé se tak stalo v roce 2000, kdy Putin nahradil odcházejícího prezidenta Borise Jelcina.

U moci je tak nepřetržitě již osmnáctým rokem a to právě buď jako prezident nebo premiér. Za to ho hlasitě kritizuje opozice, která mu vyčítá, že si prezidentskou pozici zprivatizoval a chová se jako monarcha. Také poslední protesty, které Putinově inauguraci předcházely, se nesly ve jménu hesla "pryč s carem".

Během nich proběhly demonstrace v Moskvě a dalších ruských městech. Ruská policie proti demonstrujícím zasáhla a v souvislosti s manifestacemi bylo začteno asi 1500 Rusů v devatenácti různých městech. Opozice Putinovi vyčítá zejména styl vládnutí a oligarchizaci země.

Řada Rusů není spokojena ani s ekonomickou situací. Podle průzkumu veřejného mínění Rusové Putinovi nejvíce vyčítají, že nedokázal snížit rozdíl mezi bohatými a chudými. Ten je v Rusku propastný a kritikové tvrdí, že si Putinovi zámožní přátelé Rusko rozdělili a teď mu vládnou jako neomezení vládci.

Co naopak Rusové na Putinovi oceňují? Prý vrátil jejich zemi velmocenský status a posílil jejich pozici ve světě. Ruská okupace Krymu a vojenské angažmá v syrské občanské válce tak jsou, zdá se, většinou veřejnosti přijímány pozitivně.

Letos v březnu byl Vladimir Putin znovu znovlen prezidentem. Ve volbách získal silných 76% hlasů, což je jeho dosud nejlepší volební výsledek. Volby byly nicméně zpochybňovány a řada pozorovatelů upozorňovala na rozsáhlé podvody a manipulace, jež měly probíhat v Putinův prospěch.

Před volbami byl navíc zatčen nejznámější ruský opoziční politik Alexej Navalnyj. Ten tvrdí, že zatčení bylo politicky motivované a mělo za cíl vyřadit jej z volebního klání. Navalnyj byl policií zadržen i tuto sobotu a to krátce poté, co se v Moskvě pokusil zapojit do probíhající protiputinovské demonstrace.

Často se také spekuluje o Putinových majetkových poměrech. Jak na tom ruský prezident je co se bohatství týče? To je velmi těžké odhadovat. Putinův příjem patří mezi přísně střežená ruská státní tajemství. Přesto ale některé střípky v minulosti unikly.

Před deseti lety přišel bývalý Putinův poradce Stanislav Belkovsky s informací, že ruský prezident disponuje majetkem v minimální hodnotě 40 miliard dolarů. To by jej v žebříčku nejbohatších lidí planety posunulo do elitní desítky.

Ruský prezident prý drží podíly v mnoha strategických firmách, zejména v těch, jenž podnikají v energetickém průmyslu. Putin prý vlastní 37% akcií ropného gigantu Surgutneftegaz a 4,7% akcií společnosti Gazprom.

V roce 2012 si měl Putin opět výrazně polepšit a podle novějších zjištění měl tehdy jeho majetek dosahovat již 70 miliard dolarů. To by jej dostalo na dosah amerického miliardáře Billa Gatese, který byl tehdy s majetkem v hodnotě 84 miliard dolarů považován za nejbohatšího člověka na planetě.

Putin disponuje například také luxusním palácem u Černého moře, jehož vlastnictví oficiálně přiznal. Ten je vystaven ve stylu ruských carů z 18. století a jeho hodnota je odhadována na jednu miliardu dolarů. Komplex obsahuje kromě paláce také soukromé divadlo nebo přistávací plochy pro tři helikoptéry. 

Související

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko peníze demokracie Gazprom

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 11 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy