Americký dárek pro Putina? Odborník promluvil o protiruských sankcích a dospěl k překvapivým závěrům

Úleva pro Putina

"Pravda, Putin se zatím nezbavil sankcí uvalených (americkým) Kongresem na Rusko, které Trump neochotně posvětil," píše odborník. Domnívá se však, že pro ruského prezidenta musí být úlevou, že jeho americký protějšek zatím v USA a na Západě působí chaos, o který Putin usiluje.

Odstoupením od transpacifické obchodní dohody Trump v praxi posílil Čínu, dále učinil z USA jedinou zemi, která vypověděla Pařížskou klimatickou dohodu i dohodu o íránském jaderném programu a navíc hrozí nejbližším spojencům drtivými cly, poukazuje expert. Dodává, že pak je zde chaos, který v USA působí vyšetřování ruských zásahů do amerických prezidentských voleb, který umožňuje kremelským specialistům pilovat tuto taktiku pro příští využití kdekoliv ve světě.

Za nejhmatatelnější a nejbezprostřednější dopad považuje Andelman samotná čísla, především nečekané zisky pro Rusko, které mu kompenzují sankční režim. "Páteří státní (ruské) ekonomiky je ropa a základem pro setrvání Putina u moci je její cena," píše analytik. Připomíná, že před rokem stál barel ropy brent mezi 46 a 51 dolary, avšak tento týden již 78 dolarů, což představuje zhruba šedesátiprocentní nárůst, který nastal ve chvíli, kdy USA zpřísnily protiruské sankce.

Nárůst ceny surové ropy o 10 dolarů přišel v uplynulých dvou měsících, kdy si trhy začaly účtovat příplatek, který zřejmě ještě poroste poté, co Spojené státy odstoupily od jaderné dohody s Íránem a uvalily sankce na obchod s Íránem, vysvětluje odborník. Poukazuje, že Rusko produkuje téměř 11 milionů barelů ropy denně, což znamená posílení výnosů o 110 milionů dolaru denně a 40 miliard dolarů ročně.

"Není pochyb, že sankce stojí ruskou ekonomiku stále více, nebo zajisté hrstku oligarchů," pokračuje analytik. Konstatuje, že duben nebyl pro ruské akcie dobrým měsícem, hlavní index ztratil během jediného dne 11,4% a podle časopisu Forbes přišlo 50 nejbohatších ruských oligarchů v součtu o 12 miliard dolarů. To však bylo jen na papíře, jelikož jen málo z nich si vybíralo své zisky a ve skutečnosti byli držitelé ruských akcií odměněni za svou trpělivost během uplynulých týdnů, kdy burzovní index RTS mezi 16. dubnem a 11. květnem vzrostl o více než 10%.

Chuť obchodovat s Ruskem roste

Putin zároveň začal pojišťovat své sázky a diverzifikoval trhy pro expert ruské ropy - v lednu byl otevřen druhý ropovod do Číny, který potenciálně zdvojnásobí čínský import na 30 milionů tun, uvádí Andelman. Připouští, že je obtížné určit přesný dopad amerických sankcí na ruské hospodářství z makroekonomického hlediska, ale dodává, že několik velkých, v praxi nadnárodních obchodních společností zřejmě prosperuje a zlepšuje svou bilanci.

Platí to především o velkých bankách Sberbank, VTB a Gazprombank a ropných a plynařských gigantech Rosněfť, Novatek a Transněft, poukazuje analytik. Připomíná, že poslední tři uvedené společnosti podstatně snížily své zadlužení, zatímco zmíněné banky zmírnily svou závislost na externím financování a čísla ruské centrální banky ukazují, že zahraniční dluh ruských korporací klesl o 11,1 miliard dolarů v roce 2016 a dalších 15,2 miliard v roce loňském.

Západní společnosti považují nadále za rentabilní a přitažlivé obchodovat v Rusku - německé přímé investice v zemi například narostly na více než miliardu dolarů během prvních tří čtvrtletí loňského roku, čímž čtyřnásobně překonaly čísla za rok 2016, přičemž jen Daimler buduje u Moskvy montážní linku v hodnotě 250 milionů dolarů, uvádí Anadelman. Konstatuje, že podobně rostly francouzské investice v Rusku, které se loni meziročně zvýšily o 86 milionů dolarů, což přičítá především zlepšené investiční atmosféře v zemi, která se letos umístila na 35. místě v indexu snadnosti podnikání Světové banky, zatímco v roce 2014 jí patřila až 92. příčka.

"Ale i na makroekonomické úrovni vzestup cen ropy za poslední roku zřejmě více než kompenzoval dopad sankcí," soudí expert. Připomíná, že podle posledních zpráv má Rusko letos poprvé od roku 2011 nakročeno k přebytkovému rozpočtu, čemuž vděčí pětašedesátiprocentnímu nárůstu cen surové ropy, jejíž prodej tvoří 40% státních příjmů.   

Obavy z tvrdších sankcí vůči Íránu zajisté nejsou jediným faktorem ovlivňujícím ceny ropy a roli hraje například i propad těžby ve Venezuele, zdůrazňuje odborník. Trumpovo rozhodnutí vypovědět dohodu s Teheránem podle jeho názoru ovšem i tak představuje neočekávaný, ale zajisté vítaný dárek pro ruského prezidenta, který těží z limitů unilateralistické politiky "Amerika na prvním místě".