Rusko zásadně mění svou tvář? Odborník poukázal na překvapivý vývoj

NÁZOR - Z pohledu země, která dříve tak dychtivě vítala vyvrhele a nejrůznější psance, je ruský přístup k zdiskreditovanému bývalému šéfovi FIFA Seppu Blatterovi z minulého týdne znamením, že Rusko se nyní snaží prezentovat poněkud jinak, konstatuje Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Expert na Rusko dodává, že někdejší přístav světových darebáků sice nemá být dle Kremlu vnímám jako součást světového řádu, kterému dominuje Západ, ale zároveň ani jako jeho nepřítel - Rusko má být zkrátka vnímáno jinak.

Vřelá přijetí jsou minulostí

Dvaaosmdesátiletého Blattera zřejmě nezlomily pokračující vyšetřování jeho osoby americkým ministerstvem spravedlnosti a zákaz s fotbalem souvisejících činností, který mu uložila FIFA, a proto přicestoval do Moskvy a dal o sobě vědět, konstatuje odborník. Dodává, že Blatter bez jakéhokoliv studu dokonce povečeřel s Vitalijem Mutkem, který stál za nechvalně známým dopingovým skandálem ruských sportovců na zimní olympiádě v Soči.       

"Navzdory tomu - a jeho vlastním tvrzením, že je v Moskvě jako osobní host prezidenta Vladimira Putina - se Blatterovi dostalo méně než vřelého, veřejného, formálního uvítaní, než možná čekal," píše Galeotti. Připomíná, že Blatter se po určité nejistotě setkal s Putinem, který mohl sotva odmítnout s ohledem na Blatterovu roli v přidělení fotbalového šampionátu Rusku, šlo ale o odměřenou, soukromou schůzku bez fotografování prezidenta s fotbalovým psancem.  

Galeotti pokládá otázku, zda je Blatter skutečně toxičtější než syrský diktátor Asad, nebezpečnější než libyjský válečný magnát Chalífa Haftar, kterému se loni v lednu dostalo velmi medializovaného přivítání na ruské letadlové lodi, případně směšnější než francouzský herec Gerard Depardieu, který si opatřil ruský pas, aby nemusel platit vysoké daně. Konstatuje, že až donedávna ruská ochota vítat veškeré postavy marginalizované a zavržené Západem odrážela - podobně jako v jiných případech - přímé zpochybňování globálního řádu, který Moskva vnímá jako západní produkt nahrávající Západu.

"Populisté, nacionalisté, separatisté a zpochybňovači všeho druhu si mohli být jisti vřelým přijetím v Moskvě. Pokud jste byli proti hlavnímu proudu, mohli jste nalézt platformu a přivítání," píše expert. Dodává, že stačilo zpochybňovat západní dogmata, říkat nevyslovitelné a klást nepříjemné dotazy.    

Tento přístup měl mnoho výhod - vytvářel neustálý proud "užitečných idiotů" nadšených z očišťování Kremlu a předhánějících se v prohlubování společenského a politického rozdělení Západu, tvrdí Galeotti. Vysvětluje, že toto umožňovalo ruské vládě tvrdit, že není v izolaci, ale naopak představuje průkopníka alternativního systému hodnot, a to těch skutečně liberálních, dohánějících k frustraci cenzuru a skupinové myšlení Západu, který položil své hodnoty na oltář politické korektnosti.

Ani přítel, ani nepřítel

Přesto, daný postup s sebou nesl nevýhodu, konstatuje odborník. Poukazuje, že Rusko sice mohlo předstírat, že je mu jeho obraz ve světě ukradený, ale přesto, pokud je se zemí zacházeno jako s agresorem, zločincem a společenským zpátečníkem, plynou z toho politické, ekonomické a psychologické důsledky. Rusofobie, neboli patologie, kterou Moskva trvale přisuzuje svým kritikům, není sice čistým mýtem, ale její hlavní zdroj leží v jednání Kremlu, deklaruje Galeotti. Podotýká, že nelze napadal sousedy, vraždit nepřátele, plenit vlastní hospodářství, šířit lži a podvádět ve sportu, aniž by z toho nevzešla špatná pověst.   

Mistrovství světa ve fotbale bylo původně zamýšleno jako oslava příchodu nového Ruska, domnívá se expert. Soudí, že anexe Krymu a její dopady toto změnily, i když je turnaj i tak využíván jako příležitost pokusit se o limitovaný návrat. "To neznamená jen usmívající se železniční personál, zářící pouliční světla a uvolněnou policii. To rovněž znamená omezení jistých agresivních kroků, které stojí za takovým vnímáním Ruska," dodává odborník.

Limity toho, co Kreml může nebo bude dělat, jsou značné, zdůrazňuje Galeotti. Připomíná, že pokračuje bombardování Sýrie, v dohledné budoucnosti nedojde k odsunu ruských vojáků z východní Ukrajiny a Putin neopouští svou misi "učinit Rusko opět velkým".

Pokud však Kreml myslí vážně snahu získat opět určitou měkkou sílu a respektovanější postavení ve světě prostřednictvím zatím přátelského a dobře zorganizovaného fotbalového šampionátu, pak bude muset upravit své chování, jinak vše promrhá, podobné jako po olympiádě v Soči, konstatuje odborník.

Rusko tedy již nebude věhlasným přístavem pro světové psance a nebude vůči Západu tak tvrdě kritické, očekává expert. Výhled je podle něj tedy o něco optimističtější, jelikož Rusko se ostatně nemusí pokoušet prezentovat jako přítel Západu, ale postačí, když nebude jeho aktivním nepřítelem. "Bude to skutečně tak těžké?" táže se závěrem Galeotti

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin fotbalové mistrovství světa (FIFA World Cup)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy