Albánský prezident odmítl jmenovat ministra vnitra

Albánský premiér Edi Rama dnes obvinil prezidenta Ilira Metu, že vyvolává ústavní krizi v zemi. Důvodem rozhořčení předsedy socialistické vlády je, že hlava státu odmítla jmenovat do čela ministerstva vnitra jím navrženého Sandëra Lleshiho. Rama podle TV Klan problém prozatím vyřešil jmenováním Lleshiho náměstkem ministra vnitra s pravomocemi ministra.

Leshi by měl ve funkci vystřídat Fatmira Xhafaje, který koncem října nečekaně odstoupil. Důvody ministrovy rezignace premiér při jejím oznámení neupřesnil. Xhafaj se podle médií zasazoval o boj s korupcí a organizovaným zločinem. Opozice ho ale vinila, že při své práci vyšetřovatele za komunistického režimu v 80. letech porušoval lidská práva. Navíc mu stále předhazovala, že je přes svého bratra napojen na drogové překupníky.

Rama zároveň s oznámením Xhafajova odchodu informoval, že na post ministra vnitra nominoval bezpečnostního poradce Sandëra Lleshiho, který podle něj přinese do úřadu "novou pozitivní energii". Nového člena vlády schvaluje parlament a jmenuje prezident.

Ilir Meta to ale nyní odmítl učinit. Rama ho kvůli tomu dnes v parlamentu důrazně kritizoval, protože je přesvědčen, že šéf státu tím porušil ústavu. Své rozhodnutí podle premiéra zdůvodnil jen tím, že touto nominací "není přesvědčený".

"Ústava jasně definuje 12 pravomocí prezidenta. Ústava nepřiznává prezidentovi pravomoc odmítat návrhy předsedy vlády," hřímal ve sněmovně popuzený premiér. "Toto není osobní ani politická krize. Toto je krize ústavní," dodal.

Proti jmenování Ramova bezpečnostního poradce Lleshiho se postavila i hlavní opoziční formace Demokratická strana. Podle ní bývalý armádní generál bude dál udržovat napojení vlády na organizovaný zločin, což jsou ale obvyklá nařčení opozice vůči vládě. Stejnými obviněními častovali předchozí demokratickou vládu socialisté, když byli v opozici.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 
Ilustrační fotografie.

Češi vybouchli v Albánii a prohráli 0:3. S postupem na Euro to tak mají nahnuté a Šilhavý také

Po čtvrtečním utkání v kvalifikaci na mistrovství Evropy se mohli Češi výrazně přiblížit k účasti na závěrečném turnaji, který příští rok proběhne v Německu. Svěřenci kouče Jaroslava Šilhavého ale v Tiraně vybouchli a prohráli jasně 0:3. Jasně především proto, že se v bouřlivé atmosféře na nic nezmohli. Navíc od konce první půle hráli v deseti po sporném vyloučení Mojmíra Chytila. Albánie už tou dobou vedla 1:0 a ve druhé půli přidala další dvě branky a nemuselo zůstat jen u nich. Rázem se tak začíná smrákat nad účastí Čechů na Euru 2024, jelikož v kvalifikační skupině C jsou až třetí za Albánií a Polskem, ale také nad budoucností trenéra u národního týmu.

Více souvisejících

albánie Edi Rama

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 36 minutami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy