Kreml provede personální změny v radě pro lidská práva, která existuje při úřadu ruského prezidenta Vladimira Putina. Vyměnit by mohl až polovinu členů, napsal dnes ruský list Vedomosti s odvoláním na zdroj z prezidentského úřadu. Opatření se může dotknout málo aktivních členů, ale i těch, kteří vedli spory s vlivnými vládními činiteli.
"Úřad prezidenta v současné době jedná o nových kandidátech, jejichž seznam by měl být hotov v prosinci, následně bude předán prezidentovi," uvedl zdroj listu.
Noví členové by se měli zúčastnit tradičního setkání rady s prezidentem, které se obvykle koná na konci roku. Do nové sestavy se podle jejího šéfa Michaila Fedotova mohou dostat veřejně známé osobnosti, spisovatelé nebo novináři.
Někteří členové rady v minulosti vedli spory s ruskými vládními činiteli. Například šéf nevládní organizace Výbor proti mučení Igor Kaljapin, který se aktivně zasazuje za dodržování lidských práv na Kavkazu, se dostal do konfliktu s čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem. Na Kaljapina na návštěvě autonomního Čečenska házeli vejce a Kadyrov se pak odmítal účastnit zasedání rady v Grozném. Čečenskou pobočku Výboru proti mučení navíc neznámí pachatelé podpálili.
Sám Kaljapin již uvedl, že je jen malá pravděpodobnost, že se do nové sestavy prezidentské rady dostane. "Předpokládám, že existují lidé, kteří jsou nespokojeni s mou činností a zároveň jsou dostatečně vlivní. Když jsem mluvil o Kadyrovovi, nikdo mě nikdy nepřerušoval, ale označení 'člen rady' zřejmě odstraní, aby se vejce házela snáz," uvedl aktivista.
V současné době jsou členy prezidentské rady pro lidská práva jak stoupenci, tak kritici kremelské vlády. Od ostatních konzultačních orgánů se tak podle expertů odlišuje tím, že se na její činnosti mohou podílet rovněž aktivisté, kteří Kreml otevřeně kritizují a zároveň jsou uznávanými osobnostmi v oblasti lidských práv.
Podle politologa Alexeje Makarina se rada může ubírat dvěma směry: zůstat platformou, která upozorňuje na aktuální problém, anebo se stát orgánem, v němž není možné vyjádřit protichůdný názor.
"Nemůžeme říci, že rada dosahuje velkých úspěchů, ale může alespoň upozornit na hrubá porušení a poukázat na to, že existuje i jiný způsob jednání. Pokud tomu tak bude i nadále, znamená to, že vláda stále ještě potřebuje alternativní stanovisko a do určité míry je schopna ho přijmout," dodal Makarin.
Související
Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
Vladimír Putin , lidská práva , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák