Vyhlášení stanného práva, které má dnes odpoledne schvalovat ukrajinský parlament v reakci na incident u Kerčského průlivu mezi ukrajinskými a ruskými plavidly, může znamenat pro občany různá omezení, uvedl dnes anglicky psaný list Kyiv Post. O přísnosti a rozsahu těchto opatření rozhodne prezident Petro Porošenko, jehož rozhodnutí vyžaduje schválení parlamentem, upozornil kyjevský deník s odvoláním na zákon, přijatý v roce 2015. Připomněl také, že Ukrajina se těmto opatřením až dosud vyhýbala, navzdory konfliktu, který propukl v roce 2014.
Po vyhlášení stanného práva bude na Ukrajině zakázáno provádět volby, stávky či masové akce, řada dalších omezení je ale opčních, tedy mohou, ale nemusí být přijata, upozornila agentura Interfax-Ukrajina s tím, že příslušný prezidentův dekret ještě nebyl zveřejněn. List Ukrajinska pravda připomněl, že rada národní bezpečnosti doporučila vyhlásit stanné právo na 60 dní.
Omezení podle Kyiv Post mohou zahrnovat zpřísnění bezpečnostních opatření a zavedení zvláštního režimu na klíčových místech ekonomiky a infrastruktury. Jejich seznam by měla schválit vláda.
Občané mohou být nuceni vykonávat potřebnou práci. Každý práceschopný občan může být například nucen pracovat v obranném zařízení namísto svého běžného zaměstnání.
V případě nutnosti může stát převzít kontrolu nad majetkem soukromých, obecních či státních společností.
Stát by mohl pro válečné potřeby regulovat telekomunikační, rádiové a tiskárenské podniky a infrastrukturu, jakož i média a kulturní organizace. Omezení mohou postihnout radioamatéry a informovování přes počítačové sítě. Stát by také mohl použít tuto infrastrukturu k šíření informací určených ozbrojeným silám či obyvatelstvu.
Mohl by platit zákaz pokojných demonstrací, pochodů, shromáždění a dalších masových akcí.
I bez ústavního a právního rámce by stát mohl zakázat politickou činnost, kterou by považoval za škodlivou pro bezpečnost státu. To by mohlo zahrnout cokoliv od aktivit zaměřených proti ukrajinské státnosti až po podněcování národnostní záště.
Evakuace obyvatel a materiálu či kulturních cenností v případě ohrožení jejich bezpečnosti. Vláda by měla hrát klíčovou roli v stanovení, co má být do tohoto opatření zahrnuto.
Manažeři v podnicích a organizacích mohou být sesazeni za špatné pracovní výkony a nahrazeni jinými.
#Ukraine to declare #MartialLaw after sea clash with #Russia pic.twitter.com/V9fkHutKFB
— Camilo Gonzaalez (@GonzaalezCamilo) 26. listopadu 2018
Vláda by mohla schválit dodatečná opatření na ochranu státního tajemství. Občané cizího státu, ohrožujícího Ukrajinu agresí či útokem, by mohli být podrobeni nucenému přemístění a internováni. Mohou platit zvláštní pravidla pro výrobu a prodej silných léčiv, obsahující omamné a psychotropní látky. Vláda by mohla vypracovat jejich seznam.
Stát může omezit cestování svých občanů i cizinců. Může platit zavedení policejní hodiny (zákazu vycházení), stejně jako zákaz prodeje alkoholu. Občanům může být nařízeno u sebe ubytovat vojenský personál či civilisty, kteří uprchli ze svých domovů, vypočítal kyjevský deník.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Ukrajinská krize , Azovská krize , Petr Porošenko , Armáda Ukrajina , stanné právo , Rusko
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 1 hodinou
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 2 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 4 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 5 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 8 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 9 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák