Gruzínci volí nového prezidenta. Favoritkou je kontroverzní diplomatka

Ve druhém kole již má podle médií odvoleno asi osm stovek gruzínských vojáků, nasazených v Afghánistánu. Gruzínci mohou hlasovat ve 3703 volebních místnostech, z toho 55 bylo otevřeno v cizině, v 39 zemí. Deset volebních místností bylo zřízeno ve věznicích a v psychiatrické léčebně.

Klání je považováno za klíčový test pro vládnoucí stranu miliardáře Bidziny Ianišviliho před parlamentními volbami v roce 2020.

Šestašedesátiletá Zurabišviliová, která je nezávislou kandidátkou podporovanou vládní stranou Gruzínský sen, se narodila gruzínským emigrantům ve Francii. Než se v roce 2004 stala šéfkou gruzínské diplomacie, působila v Tbilisi jako francouzská velvyslankyně.

Ex-French diplomat contends for Georgia's presidency in unorthodox rise https://t.co/OTGxQ8of2r pic.twitter.com/LOfuTahAzj

Podle jejích stoupenců je kandidátkou mezinárodního formátu. Kritici jí ale vyčítají, že mluví špatně gruzínsky, a také její údajně xenofobní výroky o národnostních menšinách nebo o tom, že si Gruzie v roce 2008 sama zavinila válku s Ruskem. V případě vítězství by se stala první ženou v čele této jihokavkazské republiky.

Hlavním oponentem Zurabišviliové je rovněž exministr zahraničí Vašadze, kterého podpořilo 11 opozičních stran vedených Sjednoceným národním hnutím (UNM) exprezidenta Michaila Saakašviliho. Šedesátiletý kandidát je podle průzkumů považován za mírného favorita.

Letošní hlasování je poslední přímou volbou prezidenta v Gruzii, napříště bude o prezidentovi rozhodovat sbor volitelů. Současně se politický systém změní z prezidentského na parlamentní a pravomoci hlavy státu se omezí.

Gruzie je strategickým spojencem Washingtonu na Kavkaze. Doufá, že se jí podaří stát členem Evropské unie a NATO. Přes území státu vedou plynovody a ropovody, kterými proudí ropa a plyn z kaspické oblasti do Evropy.