Moskva se dnes rozloučila s ruskou obhájkyní lidských práv Ljudmilou Alexejevovou, která v sobotu zemřela ve věku 91 let. Rozloučit se přišli nejen někdejší kolegové z disentu a z hnutí na obranu lidských práv, ale i prezident Vladimir Putin, předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin či opoziční politik Alexej Navalnyj, pokládaný za Putinova hlavního oponenta.
Prezident podle agentury RIA Novosti položil k rakvi kytici růží a pak objal syna Alexejevové a krátce s ním pohovořil, než opustil sál.
Někdejšího kolegu Alexejevové z Moskevské helsinské skupiny, sedmasedmdesátiletého zakladatele hnutí Za lidská práva Lva Ponomarjova, který si právě odpykává 16 dní vězení za přeposlání výzvy k účasti na nepovolené demonstraci, soudce na obřad z nápravného zařízení nepustil s odůvodněním, že Alexejevová nebyla jeho příbuzná.
První a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov v prohlášení, ze kterého dnes citovala agentura TASS, označil zesnulou aktivistku za příklad občanských postojů a vlastenectví pro další generace. "Život věnovala boji za to, co je pro každého nejcennější, a to je svoboda, důstojnost, lidská práva," zdůraznil.
Poslední rozloučení se odehrálo v moskevském Domě novinářů za zvýšených bezpečnostních opatření. Po kremaci má být Alexejevová pohřbena do rodinné hrobky ve Spojených státech, kde žije její rodina.
Putin později na schůzi kremelské Rady pro lidská práva označil Alexejevovou za "silného a statečného člověka," který pro Rusko mnohé vykonal. "Hájila spravedlnost, jak jí to přikazovala její čest," řekl prezident.
Zakladatelka Moskevské helsinské skupiny v minulosti obdržela za obhajobu lidských práv řadu cen, mimo jiné Andreje Sacharova, Olofa Palmeho a Václava Havla; nyní ji posmrtně vyznamenal polský prezident Andrzej Duda jedním z nejvyšších řádů. Alexejevová se v době Sovětského svazu zapojila do disidentského hnutí. V únoru 1977 musela pod hrozbou zatčení vlast opustit a uchýlila se do Spojených států. V USA se věnovala dějinám sovětského disentu a působila v rozhlasových stanicích Rádio Svoboda a Hlas Ameriky.
Do Ruska se vrátila v roce 1993 a po nástupu Putina k moci se opět připojila k opozici. Aktivně se postavila rovněž proti ruskému postupu vůči Ukrajině. Navzdory kritice vnitropolitických poměrů ji ale Kreml respektoval, do roku 2012 působila v prezidentské Radě pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. V červenci 2017 Putin Alexejevovou v jejím moskevském bytě navštívil, aby jí osobně poblahopřál k devadesátým narozeninám. Na konci téhož roku ji ruský prezident předal státní cenu za významné úspěchy při ochraně lidských práv.
V roce 2015 převzala Alexejevová ve Štrasburku Cenu Václava Havla, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Ve svém projevu tehdy vyjádřila politování nad tím, že se Kreml "čím dál více vrací k sovětské praxi". Režim Vladimira Putina kritizovala také za zákony a překážky, kterým se snaží bránit v činnosti nevládním organizacím.
Téhož roku navštívila Alexejevová Prahu, kde se v Pražské křižovatce účastnila konference Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností, kterou pořádala Knihovna Václava Havla. Během svého vystoupení vyzvala - v době, kdy vrcholila migrační krize - k solidaritě s uprchlíky, co utíkají před válkou.
Související
Zemřela obhájkyně lidských práv Alexejevová, bylo jí 91 let
Putin udělil vyznamenání ochránkyni lidských práv Alexejevovou
Ljudmila Alexejevová , Rusko , Moskva , Vladimír Putin , Alexej Navalnyj
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
před 2 hodinami
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
před 3 hodinami
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
před 4 hodinami
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
před 5 hodinami
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
před 6 hodinami
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
před 6 hodinami
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
před 7 hodinami
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
před 8 hodinami
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
před 8 hodinami
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
před 8 hodinami
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 9 hodinami
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 10 hodinami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 11 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 11 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 12 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 13 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 13 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 14 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 15 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák