Moskva se dnes rozloučila s ruskou obhájkyní lidských práv Ljudmilou Alexejevovou, která v sobotu zemřela ve věku 91 let. Rozloučit se přišli nejen někdejší kolegové z disentu a z hnutí na obranu lidských práv, ale i prezident Vladimir Putin, předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin či opoziční politik Alexej Navalnyj, pokládaný za Putinova hlavního oponenta.
Prezident podle agentury RIA Novosti položil k rakvi kytici růží a pak objal syna Alexejevové a krátce s ním pohovořil, než opustil sál.
Někdejšího kolegu Alexejevové z Moskevské helsinské skupiny, sedmasedmdesátiletého zakladatele hnutí Za lidská práva Lva Ponomarjova, který si právě odpykává 16 dní vězení za přeposlání výzvy k účasti na nepovolené demonstraci, soudce na obřad z nápravného zařízení nepustil s odůvodněním, že Alexejevová nebyla jeho příbuzná.
První a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov v prohlášení, ze kterého dnes citovala agentura TASS, označil zesnulou aktivistku za příklad občanských postojů a vlastenectví pro další generace. "Život věnovala boji za to, co je pro každého nejcennější, a to je svoboda, důstojnost, lidská práva," zdůraznil.
Poslední rozloučení se odehrálo v moskevském Domě novinářů za zvýšených bezpečnostních opatření. Po kremaci má být Alexejevová pohřbena do rodinné hrobky ve Spojených státech, kde žije její rodina.
Putin později na schůzi kremelské Rady pro lidská práva označil Alexejevovou za "silného a statečného člověka," který pro Rusko mnohé vykonal. "Hájila spravedlnost, jak jí to přikazovala její čest," řekl prezident.
Zakladatelka Moskevské helsinské skupiny v minulosti obdržela za obhajobu lidských práv řadu cen, mimo jiné Andreje Sacharova, Olofa Palmeho a Václava Havla; nyní ji posmrtně vyznamenal polský prezident Andrzej Duda jedním z nejvyšších řádů. Alexejevová se v době Sovětského svazu zapojila do disidentského hnutí. V únoru 1977 musela pod hrozbou zatčení vlast opustit a uchýlila se do Spojených států. V USA se věnovala dějinám sovětského disentu a působila v rozhlasových stanicích Rádio Svoboda a Hlas Ameriky.
Do Ruska se vrátila v roce 1993 a po nástupu Putina k moci se opět připojila k opozici. Aktivně se postavila rovněž proti ruskému postupu vůči Ukrajině. Navzdory kritice vnitropolitických poměrů ji ale Kreml respektoval, do roku 2012 působila v prezidentské Radě pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. V červenci 2017 Putin Alexejevovou v jejím moskevském bytě navštívil, aby jí osobně poblahopřál k devadesátým narozeninám. Na konci téhož roku ji ruský prezident předal státní cenu za významné úspěchy při ochraně lidských práv.
V roce 2015 převzala Alexejevová ve Štrasburku Cenu Václava Havla, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Ve svém projevu tehdy vyjádřila politování nad tím, že se Kreml "čím dál více vrací k sovětské praxi". Režim Vladimira Putina kritizovala také za zákony a překážky, kterým se snaží bránit v činnosti nevládním organizacím.
Téhož roku navštívila Alexejevová Prahu, kde se v Pražské křižovatce účastnila konference Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností, kterou pořádala Knihovna Václava Havla. Během svého vystoupení vyzvala - v době, kdy vrcholila migrační krize - k solidaritě s uprchlíky, co utíkají před válkou.
Související
Zemřela obhájkyně lidských práv Alexejevová, bylo jí 91 let
Putin udělil vyznamenání ochránkyni lidských práv Alexejevovou
Ljudmila Alexejevová , Rusko , Moskva , Vladimír Putin , Alexej Navalnyj
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 3 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 4 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 6 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 7 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 8 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.
Zdroj: Libor Novák