Moskva se rozloučila s legendou disentu Alexejevovou, na pietu dorazil i Putin

Moskva se dnes rozloučila s ruskou obhájkyní lidských práv Ljudmilou Alexejevovou, která v sobotu zemřela ve věku 91 let. Rozloučit se přišli nejen někdejší kolegové z disentu a z hnutí na obranu lidských práv, ale i prezident Vladimir Putin, předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin či opoziční politik Alexej Navalnyj, pokládaný za Putinova hlavního oponenta.

Prezident podle agentury RIA Novosti položil k rakvi kytici růží a pak objal syna Alexejevové a krátce s ním pohovořil, než opustil sál.

Někdejšího kolegu Alexejevové z Moskevské helsinské skupiny, sedmasedmdesátiletého zakladatele hnutí Za lidská práva Lva Ponomarjova, který si právě odpykává 16 dní vězení za přeposlání výzvy k účasti na nepovolené demonstraci, soudce na obřad z nápravného zařízení nepustil s odůvodněním, že Alexejevová nebyla jeho příbuzná.

První a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov v prohlášení, ze kterého dnes citovala agentura TASS, označil zesnulou aktivistku za příklad občanských postojů a vlastenectví pro další generace. "Život věnovala boji za to, co je pro každého nejcennější, a to je svoboda, důstojnost, lidská práva," zdůraznil.

Poslední rozloučení se odehrálo v moskevském Domě novinářů za zvýšených bezpečnostních opatření. Po kremaci má být Alexejevová pohřbena do rodinné hrobky ve Spojených státech, kde žije její rodina.

Putin později na schůzi kremelské Rady pro lidská práva označil Alexejevovou za "silného a statečného člověka," který pro Rusko mnohé vykonal. "Hájila spravedlnost, jak jí to přikazovala její čest," řekl prezident.

Zakladatelka Moskevské helsinské skupiny v minulosti obdržela za obhajobu lidských práv řadu cen, mimo jiné Andreje Sacharova, Olofa Palmeho a Václava Havla; nyní ji posmrtně vyznamenal polský prezident Andrzej Duda jedním z nejvyšších řádů. Alexejevová se v době Sovětského svazu zapojila do disidentského hnutí. V únoru 1977 musela pod hrozbou zatčení vlast opustit a uchýlila se do Spojených států. V USA se věnovala dějinám sovětského disentu a působila v rozhlasových stanicích Rádio Svoboda a Hlas Ameriky.

Do Ruska se vrátila v roce 1993 a po nástupu Putina k moci se opět připojila k opozici. Aktivně se postavila rovněž proti ruskému postupu vůči Ukrajině. Navzdory kritice vnitropolitických poměrů ji ale Kreml respektoval, do roku 2012 působila v prezidentské Radě pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. V červenci 2017 Putin Alexejevovou v jejím moskevském bytě navštívil, aby jí osobně poblahopřál k devadesátým narozeninám. Na konci téhož roku ji ruský prezident předal státní cenu za významné úspěchy při ochraně lidských práv.

V roce 2015 převzala Alexejevová ve Štrasburku Cenu Václava Havla, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Ve svém projevu tehdy vyjádřila politování nad tím, že se Kreml "čím dál více vrací k sovětské praxi". Režim Vladimira Putina kritizovala také za zákony a překážky, kterým se snaží bránit v činnosti nevládním organizacím.

Téhož roku navštívila Alexejevová Prahu, kde se v Pražské křižovatce účastnila konference Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností, kterou pořádala Knihovna Václava Havla. Během svého vystoupení vyzvala - v době, kdy vrcholila migrační krize - k solidaritě s uprchlíky, co utíkají před válkou.

Související

Ljudmila Alexejevová

Zemřela obhájkyně lidských práv Alexejevová, bylo jí 91 let

Ve věku 91 let dnes v moskevské nemocnici zemřela ruská obhájkyně lidských práv Ljudmila Alexejevová, legenda sovětského disentu. Informovala o tom agentura AFP. Tato zakladatelka Moskevské helsinské skupiny v minulosti obdržela za obhajobu lidských práv řadu cen, mimo jiné Andreje Sacharova, Olofa Palmeho a Václava Havla.

Více souvisejících

Ljudmila Alexejevová Rusko Moskva Vladimír Putin Alexej Navalnyj

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu

Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního. 

včera

včera

Noční obloha, ilustrační fotografie.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

včera

Mitch McConnell

„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem

Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).

včera

Demonstrace v Íránu

Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu

Svědectví z Teheránu, které přinesla stanice France 24, odhaluje mrazivé detaily o brutalitě, s jakou íránský režim potlačuje současnou vlnu protestů. Muž, kterému se podařilo uprchnout do Evropy, popsal, jak se pokojné demonstrace změnily v krvavá jatka. Podle aktivistů si zásahy bezpečnostních složek vyžádaly již nejméně 2 637 mrtvých, přičemž největší násilnosti propukly mezi 8. a 10. lednem, kdy se miliony lidí v Teheránu pokusily postavit teokratické nadvládě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

včera

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

včera

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

včera

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

včera

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

včera

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy