Proč má Putin problém s Velkou Británií? Kořeny nepřátelství leží v zapomenuté vojenské invazi

Server The New European poukazuje na jistou zvláštní zajímavost v oficiálním dokumentu ruského ministerstva zahraničí nazvaného „Koncept zahraniční politiky Ruské federace“, podepsaného před dvěma roky samotným Putinem. Mluví se v něm o touze navázat a posílit  vzájemně prospěšné bilaterální vztahy s Německem, Španělskem, Francií, Itálií a další evropskými zeměmi. Lze velmi pochybovat, že by tak důležitá země jako Velká Británie by byla mezi „dalšími evropskými zeměmi.“

Absence Spojeného království v oficiálním dokumentu stanovujícím priority zahraničních politiky Ruska je těžko náhoda a velmi výstižně vyjadřuje velkou nedůvěru, kterou Rusko  chová k bývalé koloniální mocnosti. Nebylo tomu přitom vždy. Ještě v 19 století ruská šlechta byla fascinována anglickou vytříbeností a Rusko toužilo dosáhnout stejné moci, jako dosáhlo Spojené království ve svých koloniálních.

Mocenské spory začaly zapouštět kořeny nepřátelství mezi oběma mocnostmi zápasících na šachovnici vlivu. Rusko začalo mít pocit, že jej Velká Británie cíleně omezuje v jeho rozletu. Byla to však až za komunistické revoluce, kdy Rusko začalo plně nedůvěřovat Velké Británii. Po Velké říjnové revoluci Británii nasadila na severu Ruska vojáky, které měly udržet bolševický režim v šachu.

Na rozdíl od světa, Rusové na tuto epizodu dějin nikdy nezapomněli. I tak prozápadní ruský politik jako bývalý sovětský vůdce Michail Sergejevič Gorbačov o ní hovořil s hořkostí. Studená válka kořeny nepřátelství mezi oběma zeměmi ještě posílila a ani po rozpadu SSSR nedošlo k výrazné změně. Rusko začalo vnímat Velkou Británii jako nedůvěryhodného partnera, který nedrží slovo např. v otázce rozšiřování NATO.

Přesun ruského kapitálu do Londýna, které se stalo centrem pro ruské oligarchy, sice může být vnímáno jako kupování vlivu Ruska v zahraničí, ne vždy bylo ale prezidentem Vladimirem Putinem přijímáno s nadšením, protože mezi těmito oligarchy kromě jeho spojenců jsou i jeho odpůrci. Putin tudíž Londýn podezírá z podpory jeho pozice.

Mnozí britští představitelé jsou přesvědčeni, že Rusko se pokoušelo ovlivnit referendum o vystoupení z EU tak, aby to vyhovovalo jeho cílům – tj. docílit oslabení Británie a narušit její vazby s EU. Rusko toto nařčení odmítá a trvá na svém neutrálním postoji k brexitu.

Pokud skutečně Rusko bylo za kampaní za opuštění EU a jeho cílem bylo oslabit Británii, pak dle serveru iDNES.cz jej může čekat nepříjemné překvapení. Britský ministr obrany Gavin Williamson v rozhovoru pro list Sunday Telegraph prohlásil, že brexit představuje pro Británii možnost, jak se „znovu stát globálním hráčem“. Williamson naznačil, že tato snaha o učinění Británie „znovu velkou“ bude mít silný vojenský podtón – v plánu je vybudování vojenských základen v jihovýchodní Asii či Karibiku.

Rusko na toto prohlášení zareagovalo velmi tvrdě. Mluvčí ruského ministerstva zahraniční Maria Zacharovová přiznala Británii právo na budování vlastních vojenských základen, vzhledem k „vzrůstajícímu vojenskému a politickému napětí ve světě“ to Rusko považuje za „kontraproduktivní, destabilizující a provokativní jednání“, na které, pokud budou ohrožovat jeho bezpečnost odpoví „náležitými odvetnými opatřeními“