Dvojí volby na Ukrajině, prezidentské a parlamentní, může krom jiných faktorů výrazně ovlivnit migrace. Mnozí Ukrajinci jsou mimo zemi a jejich nepřítomnost a neochota volit může vést k tomu, že vyhraje jiný kandidát, než kterého chtěli. Leonid Bershidsky, známý komentátor zpravodajské stanice Bloomberg, poukazuje na další vrstvu ukrajinské migrace a sice, že je přijímána v zemích, které se důkladně vykreslují jako protiimigrační.
Podle posledního sčítání lidu z prosince 2018 bylo na Ukrajině asi 42 177 579 lidí. V roce 2014 měla mít Ukrajina více 45 miliónu obyvatel, po odtržení východních částích Ukrajiny ruskými separatisty a zabrání Krymu kleslo číslo na 42,9 miliónů obyvatel. Ukrajinská vláda nyní nemá přístup k těmto území a nemůže tedy počítat jejich obyvatele.
Ukrajinské vládní statistiky mohou být poněkud zavádějící a nepřesné. Podle jejich údajů mělo z Ukrajiny v roce 2017 odejít 430 290 lidí. Evropský oficiální statistický úřad, Eurostat, však uvádí, že v daném roce 662 000 Ukrajinců získalo povolení k pobytu.
Nejvíce ukrajinských migrantů šlo do Polsko, kde podle Eurostatu získali 585 429 povolení k pobytu. Lze ale soudit, že počet Ukrajinců bude mnohem větší. Polsko totiž velmi zjednodušilo procedury pro najímání zahraničních pracovníků. Zaměstnavatel je může najmout jen prostřednictvím potvrzení o záměru pověřit cizince vykonáním práce. V roce 2017 bylo vydáno 1,7 miliónů takových potvrzení pro Ukrajince.
I ČR se snaží přitáhnout spoustu ukrajinských migrantů. V loňském roce vláda zvedla vydávávání zaměstnaneckých karet pro ukrajinské migranty na 19 600 ročně. V současnosti tvoří Ukrajinci největší komunitu legálně pobývajících cizinců v ČR – 117 000 z celkové populace 10,5 miliónů.
Bershidsky poukazuje na jistý paradox, že na usnadnění ukrajinské migrace pracují vlády, které se jinak důsledně profilují jako protimigrantské. Dle něj to odhaluje, že země jako Polsko a ČR nejsou ve skutečnosti protimigrační sami o sobě, ale jsou spíše zaměřené proti jistému typu cizinců, jmenovitě muslimům migrantům, kteří jsou považováni za naprosté cizince neschopné se jakýmkoliv způsobem integrovat.
I ukrajinská média si všimla tohoto paradoxu. Polští a čeští představitelé často argumentují, že dané země už přijímají uprchlíky z Ukrajiny a není tedy třeba, aby přijímali i uprchlíky ze Sýrie. Takto argumentoval český premiér Andrej Babiš v souvislosti s požadavkem na přijetí 50 syrských sirotků. „A když už jsme u těch sirotků, proč zase někdo pomíjí válku na Ukrajině? Tam nejsou? Tak proč bychom se měli starat právě o Syřany?“, prohlásil Babiš.
Ukrajinský deník Ukrajinska pravda však poukazuje na to, že zatímco obě země přijímají desetitisíce ukrajinských ekonomických migrantů, vůči skutečným uprchlíkům se staví poměrně odmítavě. Ačkoliv v roce 2016 tehdejší polská premiérka Beata Szydlová hovořila o přijetí miliónů Ukrajinců, azyl získali jen 2 ukrajinští uprchlíci, poukázal list. Česko v letech 2007 až 2017 přiznalo postavení uprchlíka 127 Ukrajincům, dodatečnou ochranu dalším 380.
Podle Bershidskyho ukrajinská migrace bude mít značný dopad na ukrajinské volby. Odtržení proruských oblastí snížilo šance proruským kandidátům. Nicméně, na Ukrajině mohou vyhrát nezkušení populisté, protože právě spousta znalých Ukrajinců je mimo zemi a nedá se očekávat, že se velkém pohrnou hlasovat v ukrajinských volbách.
Související
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
Ukrajina , Polsko , migrace , uprchlíci , Česká republika
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák