Dvojí volby na Ukrajině, prezidentské a parlamentní, může krom jiných faktorů výrazně ovlivnit migrace. Mnozí Ukrajinci jsou mimo zemi a jejich nepřítomnost a neochota volit může vést k tomu, že vyhraje jiný kandidát, než kterého chtěli. Leonid Bershidsky, známý komentátor zpravodajské stanice Bloomberg, poukazuje na další vrstvu ukrajinské migrace a sice, že je přijímána v zemích, které se důkladně vykreslují jako protiimigrační.
Podle posledního sčítání lidu z prosince 2018 bylo na Ukrajině asi 42 177 579 lidí. V roce 2014 měla mít Ukrajina více 45 miliónu obyvatel, po odtržení východních částích Ukrajiny ruskými separatisty a zabrání Krymu kleslo číslo na 42,9 miliónů obyvatel. Ukrajinská vláda nyní nemá přístup k těmto území a nemůže tedy počítat jejich obyvatele.
Ukrajinské vládní statistiky mohou být poněkud zavádějící a nepřesné. Podle jejich údajů mělo z Ukrajiny v roce 2017 odejít 430 290 lidí. Evropský oficiální statistický úřad, Eurostat, však uvádí, že v daném roce 662 000 Ukrajinců získalo povolení k pobytu.
Nejvíce ukrajinských migrantů šlo do Polsko, kde podle Eurostatu získali 585 429 povolení k pobytu. Lze ale soudit, že počet Ukrajinců bude mnohem větší. Polsko totiž velmi zjednodušilo procedury pro najímání zahraničních pracovníků. Zaměstnavatel je může najmout jen prostřednictvím potvrzení o záměru pověřit cizince vykonáním práce. V roce 2017 bylo vydáno 1,7 miliónů takových potvrzení pro Ukrajince.
I ČR se snaží přitáhnout spoustu ukrajinských migrantů. V loňském roce vláda zvedla vydávávání zaměstnaneckých karet pro ukrajinské migranty na 19 600 ročně. V současnosti tvoří Ukrajinci největší komunitu legálně pobývajících cizinců v ČR – 117 000 z celkové populace 10,5 miliónů.
Bershidsky poukazuje na jistý paradox, že na usnadnění ukrajinské migrace pracují vlády, které se jinak důsledně profilují jako protimigrantské. Dle něj to odhaluje, že země jako Polsko a ČR nejsou ve skutečnosti protimigrační sami o sobě, ale jsou spíše zaměřené proti jistému typu cizinců, jmenovitě muslimům migrantům, kteří jsou považováni za naprosté cizince neschopné se jakýmkoliv způsobem integrovat.
I ukrajinská média si všimla tohoto paradoxu. Polští a čeští představitelé často argumentují, že dané země už přijímají uprchlíky z Ukrajiny a není tedy třeba, aby přijímali i uprchlíky ze Sýrie. Takto argumentoval český premiér Andrej Babiš v souvislosti s požadavkem na přijetí 50 syrských sirotků. „A když už jsme u těch sirotků, proč zase někdo pomíjí válku na Ukrajině? Tam nejsou? Tak proč bychom se měli starat právě o Syřany?“, prohlásil Babiš.
Ukrajinský deník Ukrajinska pravda však poukazuje na to, že zatímco obě země přijímají desetitisíce ukrajinských ekonomických migrantů, vůči skutečným uprchlíkům se staví poměrně odmítavě. Ačkoliv v roce 2016 tehdejší polská premiérka Beata Szydlová hovořila o přijetí miliónů Ukrajinců, azyl získali jen 2 ukrajinští uprchlíci, poukázal list. Česko v letech 2007 až 2017 přiznalo postavení uprchlíka 127 Ukrajincům, dodatečnou ochranu dalším 380.
Podle Bershidskyho ukrajinská migrace bude mít značný dopad na ukrajinské volby. Odtržení proruských oblastí snížilo šance proruským kandidátům. Nicméně, na Ukrajině mohou vyhrát nezkušení populisté, protože právě spousta znalých Ukrajinců je mimo zemi a nedá se očekávat, že se velkém pohrnou hlasovat v ukrajinských volbách.
Související
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Ukrajina , Polsko , migrace , uprchlíci , Česká republika
Aktuálně se děje
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
včera
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
včera
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
včera
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
včera
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
20. července 2026 21:01
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
20. července 2026 19:04
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
20. července 2026 17:39
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
20. července 2026 16:53
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
20. července 2026 15:43
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
20. července 2026 14:30
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.
Zdroj: Libor Novák