Dvojí volby na Ukrajině, prezidentské a parlamentní, může krom jiných faktorů výrazně ovlivnit migrace. Mnozí Ukrajinci jsou mimo zemi a jejich nepřítomnost a neochota volit může vést k tomu, že vyhraje jiný kandidát, než kterého chtěli. Leonid Bershidsky, známý komentátor zpravodajské stanice Bloomberg, poukazuje na další vrstvu ukrajinské migrace a sice, že je přijímána v zemích, které se důkladně vykreslují jako protiimigrační.
Podle posledního sčítání lidu z prosince 2018 bylo na Ukrajině asi 42 177 579 lidí. V roce 2014 měla mít Ukrajina více 45 miliónu obyvatel, po odtržení východních částích Ukrajiny ruskými separatisty a zabrání Krymu kleslo číslo na 42,9 miliónů obyvatel. Ukrajinská vláda nyní nemá přístup k těmto území a nemůže tedy počítat jejich obyvatele.
Ukrajinské vládní statistiky mohou být poněkud zavádějící a nepřesné. Podle jejich údajů mělo z Ukrajiny v roce 2017 odejít 430 290 lidí. Evropský oficiální statistický úřad, Eurostat, však uvádí, že v daném roce 662 000 Ukrajinců získalo povolení k pobytu.
Nejvíce ukrajinských migrantů šlo do Polsko, kde podle Eurostatu získali 585 429 povolení k pobytu. Lze ale soudit, že počet Ukrajinců bude mnohem větší. Polsko totiž velmi zjednodušilo procedury pro najímání zahraničních pracovníků. Zaměstnavatel je může najmout jen prostřednictvím potvrzení o záměru pověřit cizince vykonáním práce. V roce 2017 bylo vydáno 1,7 miliónů takových potvrzení pro Ukrajince.
I ČR se snaží přitáhnout spoustu ukrajinských migrantů. V loňském roce vláda zvedla vydávávání zaměstnaneckých karet pro ukrajinské migranty na 19 600 ročně. V současnosti tvoří Ukrajinci největší komunitu legálně pobývajících cizinců v ČR – 117 000 z celkové populace 10,5 miliónů.
Bershidsky poukazuje na jistý paradox, že na usnadnění ukrajinské migrace pracují vlády, které se jinak důsledně profilují jako protimigrantské. Dle něj to odhaluje, že země jako Polsko a ČR nejsou ve skutečnosti protimigrační sami o sobě, ale jsou spíše zaměřené proti jistému typu cizinců, jmenovitě muslimům migrantům, kteří jsou považováni za naprosté cizince neschopné se jakýmkoliv způsobem integrovat.
I ukrajinská média si všimla tohoto paradoxu. Polští a čeští představitelé často argumentují, že dané země už přijímají uprchlíky z Ukrajiny a není tedy třeba, aby přijímali i uprchlíky ze Sýrie. Takto argumentoval český premiér Andrej Babiš v souvislosti s požadavkem na přijetí 50 syrských sirotků. „A když už jsme u těch sirotků, proč zase někdo pomíjí válku na Ukrajině? Tam nejsou? Tak proč bychom se měli starat právě o Syřany?“, prohlásil Babiš.
Ukrajinský deník Ukrajinska pravda však poukazuje na to, že zatímco obě země přijímají desetitisíce ukrajinských ekonomických migrantů, vůči skutečným uprchlíkům se staví poměrně odmítavě. Ačkoliv v roce 2016 tehdejší polská premiérka Beata Szydlová hovořila o přijetí miliónů Ukrajinců, azyl získali jen 2 ukrajinští uprchlíci, poukázal list. Česko v letech 2007 až 2017 přiznalo postavení uprchlíka 127 Ukrajincům, dodatečnou ochranu dalším 380.
Podle Bershidskyho ukrajinská migrace bude mít značný dopad na ukrajinské volby. Odtržení proruských oblastí snížilo šance proruským kandidátům. Nicméně, na Ukrajině mohou vyhrát nezkušení populisté, protože právě spousta znalých Ukrajinců je mimo zemi a nedá se očekávat, že se velkém pohrnou hlasovat v ukrajinských volbách.
Související
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
Ukrajina , Polsko , migrace , uprchlíci , Česká republika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
před 2 hodinami
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
před 3 hodinami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 4 hodinami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 4 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 5 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 6 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 7 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 8 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 9 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 9 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 10 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 12 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
včera
NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku
včera
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
včera
Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Zdroj: Libor Novák