Jsou ČR a Polsko skutečně proti imigraci? Známý komentátor si všiml paradoxu

Dvojí volby na Ukrajině, prezidentské a parlamentní, může krom jiných faktorů výrazně ovlivnit migrace. Mnozí Ukrajinci jsou mimo zemi a jejich nepřítomnost a neochota volit může vést k tomu, že vyhraje jiný kandidát, než kterého chtěli. Leonid Bershidsky, známý komentátor zpravodajské stanice Bloomberg, poukazuje na další vrstvu ukrajinské migrace a sice, že je přijímána v zemích, které se důkladně vykreslují jako protiimigrační.

Podle posledního sčítání lidu z prosince 2018 bylo na Ukrajině asi 42 177 579 lidí. V roce 2014 měla mít Ukrajina více 45 miliónu obyvatel, po odtržení východních částích Ukrajiny ruskými separatisty a zabrání Krymu kleslo číslo na 42,9 miliónů obyvatel. Ukrajinská vláda nyní nemá přístup k těmto území a nemůže tedy počítat jejich obyvatele.

Ukrajinské vládní statistiky mohou být poněkud zavádějící a nepřesné. Podle jejich údajů mělo z Ukrajiny v roce 2017 odejít 430 290 lidí. Evropský oficiální statistický úřad, Eurostat, však uvádí, že v daném roce 662 000 Ukrajinců získalo povolení k pobytu.

Nejvíce ukrajinských migrantů šlo do Polsko, kde podle Eurostatu získali 585 429 povolení k pobytu. Lze ale soudit, že počet Ukrajinců bude mnohem větší. Polsko totiž velmi zjednodušilo procedury pro najímání zahraničních pracovníků. Zaměstnavatel je může najmout jen prostřednictvím potvrzení o záměru pověřit cizince vykonáním práce. V roce 2017 bylo vydáno 1,7 miliónů takových potvrzení pro Ukrajince.

I ČR se snaží přitáhnout spoustu ukrajinských migrantů. V loňském roce vláda zvedla vydávávání zaměstnaneckých karet pro ukrajinské migranty na 19 600 ročně. V současnosti tvoří Ukrajinci největší komunitu legálně pobývajících cizinců v ČR – 117 000 z celkové populace 10,5 miliónů.

Bershidsky poukazuje na jistý paradox, že na usnadnění ukrajinské migrace pracují vlády, které se jinak důsledně profilují jako protimigrantské. Dle něj to odhaluje, že země jako Polsko a ČR nejsou ve skutečnosti protimigrační sami o sobě, ale jsou spíše zaměřené proti jistému typu cizinců, jmenovitě muslimům migrantům, kteří jsou považováni za naprosté cizince neschopné se jakýmkoliv způsobem integrovat.

I ukrajinská média si všimla tohoto paradoxu. Polští a čeští představitelé často argumentují, že dané země už přijímají uprchlíky z Ukrajiny a není tedy třeba, aby přijímali i uprchlíky ze Sýrie. Takto argumentoval český premiér Andrej Babiš v souvislosti s požadavkem na přijetí 50 syrských sirotků. „A když už jsme u těch sirotků, proč zase někdo pomíjí válku na Ukrajině? Tam nejsou? Tak proč bychom se měli starat právě o Syřany?“, prohlásil Babiš.

Ukrajinský deník Ukrajinska pravda však poukazuje na to, že zatímco obě země přijímají desetitisíce ukrajinských ekonomických migrantů, vůči skutečným uprchlíkům se staví poměrně odmítavě. Ačkoliv v roce 2016 tehdejší polská premiérka Beata Szydlová hovořila o přijetí miliónů Ukrajinců, azyl získali jen 2 ukrajinští uprchlíci, poukázal list. Česko v letech 2007 až 2017 přiznalo postavení uprchlíka 127 Ukrajincům, dodatečnou ochranu dalším 380.

Podle Bershidskyho ukrajinská migrace bude mít značný dopad na ukrajinské volby. Odtržení proruských oblastí snížilo šance proruským kandidátům. Nicméně, na Ukrajině mohou vyhrát nezkušení populisté, protože právě spousta znalých Ukrajinců je mimo zemi a nedá se očekávat, že se velkém pohrnou hlasovat v ukrajinských volbách.

Související

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

Více souvisejících

Ukrajina Polsko migrace uprchlíci Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

před 2 hodinami

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

před 3 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

před 7 hodinami

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

včera

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

včera

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

včera

včera

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

včera

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

včera

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy