Dlouhý hon na balkánského řezníka: Tajemství kolem Karadžiče přetrvávají

Bývalý předák bosenských Srbů Radovan Karadžić byl v roce 2016 odsouzen ke 40 letům vězení za genocidu ve Srebrenici, pronásledování Bosňáků a Chorvatů v Bosně, terorizování obyvatel Sarajeva a za braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí. Odvolal se a Mechanismus pro mezinárodní trestní tribunály 20. března vynese konečný verdikt. Jak se mu ale dařilo dlouho unikat, není stále zcela vyjasněné, napsal portál Balkan Insight.

Karadžić byl zadržen 21. července 2008, 12 let poté, co na něj byl vydán mezinárodní zatykač, který spustil dlouhý hon. Nicméně v časové ose Karadžičových let na útěku možná zůstanou navždy mezery, protože Srbsko a Bosna nedělají dost k odhalení sítě lidí, kteří mu při ukrývání pomáhali.

V Bosně po vyšetřování vedeném proti 58 lidem byl nakonec z napomáhání Karadžičovi obžalován jen jeden člověk. Proces s ním však v lednu 2012 skončil osvobozujícím verdiktem. Za pomoc Karadžičovi ukrýt se v Srbsku obžalován nebyl nikdo.

Obvinění Karadžiče oznámil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v roce 1995, v posledním roce války v Bosně. V červenci 1996 Karadžić rezignoval na funkci prezidenta Srby ovládané části země, Republiky srbské (RS), a odstoupil i z čela Srbské demokratické strany (SDS). Na založení SDS i RS ještě před vypuknutím války se podílel.

#ICYMI: The journey to next Wednesday's Appeal Judgement in the Radovan #Karadžić case began in 1995 when the #ICTY issued its initial indictment against him. View the timeline that highlights the major milestones of the case: https://t.co/agnm9CFZqs #irmct pic.twitter.com/I05jxHaRsm

— UNIRMCT (@unirmct) 16. března 2019

Informace poskytnuté "mimo záznam" naznačují, že první roky na útěku strávil v Bosně, kde po něm bez úspěchu pátraly mezinárodní síly SFOR a zahraniční bezpečnostní služby.

Podle britského novináře Juliana Borgera - autora knihy The Butcher’s Trail o chytání pachatelů válečných zločinů na Balkáně - jsou různé příčiny, proč nebyl Karadžić v Bosně zadržen, než koncem roku 1999 přešel do Srbska. "Zpočátku to byl nedostatek vůle. Vojáci v terénu v roce 1996 a 1997 spatřovali svůj hlavní úkol v udržení míru a nechtěli riskovat oběti a opětné vznícení konfliktu. V letech 1998 a 1999 podle mne chytrost honěného překonala schopnost lovců," uvedl Borger.

Karadžić v rozhovoru poskytnutém v roce 2017 srbskému listu Večernje novosti řekl, že po tom, co odešel z funkce prezidenta RS, se "svobodně pohyboval" na území kontrolovaném bosenskými Srby v přesvědčení, že ho chrání "tajná dohoda" s vyslancem USA pro Balkán Richardem Holbrookem. Prý mu zajišťovala vyhnout se stíhání, jestliže odejde z veřejného života. Holbrook ovšem popírá, že by Karadžičovi takové ujištění někdy dal.

Když Karadžić v roce 1997 zmizel, kolovaly zvěsti, že žije v klášterech nebo v různých zemích jako v Černé Hoře, Řecku, Rusku nebo Bělorusku.

Borger k tomu poznamenal, že by velmi rád znal o období let 1998-1999 více podrobností, protože ze strany Karadžiče nemá žádné informace. "Jsem přesvědčen, že nějakou dobu strávil na hranicích Černé Hory a možná se zdržoval v klášterech. Tým jeho právníků to naznačil," řekl novinář.

Po příchodu do Srbska koncem roku 1999 se Karadžić údajně schovával v Novém Sadu, než se přesunul do Bělehradu. Tam se pak změnil na samozvaného spirituálního léčitele Dragana Dabiče.

Podle Borgera se mu dařilo svou přítomnost v Srbsku udržet v tajnosti díky pomoci některých pracovníků srbské tajné služby BIA, která pro něj také vytvořila identitu Dabiče. Americká CIA prý měla podezření, že Karadžić je v Bělehradu přibližně od roku 2000, ale neměla potřebnou místní pomoc, aby ho mohla vystopovat.

"Dabić bylo úspěšné maskování, protože bylo tak výstřední. Nikoho nenapadlo vidět tohoto válečného zločince v léčiteli," poznamenal Borger.

Karadžić si založil (nyní nefunkční) webovou stránku dragadabic.com. Byl na ní falešný životopis, podle něhož se Dabić narodil v městečku v centru Srbska, kde jako chlapec "procházel okolní lesy a hory, přičemž strávil mnoho času v pohoří Kopaoniku, kde rád sbíral všudypřítomné léčivé byliny, jež rostly na těchto zelených pastvinách".

Karadžičovo ukrývání skončilo v roce 2008, když se za vlády vedené Demokratickou stranou vyměnilo vedení BIA. Její nový šéf Saša Vukadinović nebyl součástí válečného kádru tajných služeb a před nástupem do funkce se zabýval vyšetřováním organizovaného zločinu. Karadžić byl zadržen několik dní po jeho nástupu a poté předán ICTY do Haagu.

Srbský bezpečnostní expert Aleksandar Radić je přesvědčen, že Karadžić zůstával v Srbsku na svobodě tak dlouho díky kombinaci dobrého maskování, nedostatku vůle úřadů po pádu prezidenta Slobodana Miloševiče zadržet ho a trvajícího vlivu kádrů z válečného období v institucích jako BIA.

"Byly tu (politické) síly, jež zůstaly po válce a neměly motiv k vydání Karadžiče. A na druhé straně tu byly síly, které v této věci spatřovaly něco, s čím by mohly obchodovat k získání podpory Západu," uvedl Radić. Krom toho Karadžić sám vyvinul velké úsilí, aby zůstal schovaný.

Na otázku, proč v Srbsku nikdy nebyli stíháni lidé, kteří Karadžičovi pomáhali, Radić poukázal na to, že odhalení, jež by při procesu s Karadžičem vyšla najevo, by byla nepříjemná pro mnoho lidí v tehdejší vládě, kteří "buď přímo, nebo pasivitou nepřímo sdíleli odpovědnost".

"Je to 'špinavé prádlo' z minulosti, které jsme se stejně jako mnoho dalších věcí snažili pohřbít," řekl Radić. Podle něj prakticky všichni vysocí srbští politici po pádu Miloševiče v roce 2000 se více méně podíleli na tom, jak se situace kolem Karadžiče vyvíjela.

Související

Více souvisejících

Radovan Karadžič Srbsko Haagský tribunál Válka v Jugoslávii válečné zločiny

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 5 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy