Dlouhý hon na balkánského řezníka: Tajemství kolem Karadžiče přetrvávají

Bývalý předák bosenských Srbů Radovan Karadžić byl v roce 2016 odsouzen ke 40 letům vězení za genocidu ve Srebrenici, pronásledování Bosňáků a Chorvatů v Bosně, terorizování obyvatel Sarajeva a za braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí. Odvolal se a Mechanismus pro mezinárodní trestní tribunály 20. března vynese konečný verdikt. Jak se mu ale dařilo dlouho unikat, není stále zcela vyjasněné, napsal portál Balkan Insight.

Karadžić byl zadržen 21. července 2008, 12 let poté, co na něj byl vydán mezinárodní zatykač, který spustil dlouhý hon. Nicméně v časové ose Karadžičových let na útěku možná zůstanou navždy mezery, protože Srbsko a Bosna nedělají dost k odhalení sítě lidí, kteří mu při ukrývání pomáhali.

V Bosně po vyšetřování vedeném proti 58 lidem byl nakonec z napomáhání Karadžičovi obžalován jen jeden člověk. Proces s ním však v lednu 2012 skončil osvobozujícím verdiktem. Za pomoc Karadžičovi ukrýt se v Srbsku obžalován nebyl nikdo.

Obvinění Karadžiče oznámil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v roce 1995, v posledním roce války v Bosně. V červenci 1996 Karadžić rezignoval na funkci prezidenta Srby ovládané části země, Republiky srbské (RS), a odstoupil i z čela Srbské demokratické strany (SDS). Na založení SDS i RS ještě před vypuknutím války se podílel.

#ICYMI: The journey to next Wednesday's Appeal Judgement in the Radovan #Karadžić case began in 1995 when the #ICTY issued its initial indictment against him. View the timeline that highlights the major milestones of the case: https://t.co/agnm9CFZqs #irmct pic.twitter.com/I05jxHaRsm

— UNIRMCT (@unirmct) 16. března 2019

Informace poskytnuté "mimo záznam" naznačují, že první roky na útěku strávil v Bosně, kde po něm bez úspěchu pátraly mezinárodní síly SFOR a zahraniční bezpečnostní služby.

Podle britského novináře Juliana Borgera - autora knihy The Butcher’s Trail o chytání pachatelů válečných zločinů na Balkáně - jsou různé příčiny, proč nebyl Karadžić v Bosně zadržen, než koncem roku 1999 přešel do Srbska. "Zpočátku to byl nedostatek vůle. Vojáci v terénu v roce 1996 a 1997 spatřovali svůj hlavní úkol v udržení míru a nechtěli riskovat oběti a opětné vznícení konfliktu. V letech 1998 a 1999 podle mne chytrost honěného překonala schopnost lovců," uvedl Borger.

Karadžić v rozhovoru poskytnutém v roce 2017 srbskému listu Večernje novosti řekl, že po tom, co odešel z funkce prezidenta RS, se "svobodně pohyboval" na území kontrolovaném bosenskými Srby v přesvědčení, že ho chrání "tajná dohoda" s vyslancem USA pro Balkán Richardem Holbrookem. Prý mu zajišťovala vyhnout se stíhání, jestliže odejde z veřejného života. Holbrook ovšem popírá, že by Karadžičovi takové ujištění někdy dal.

Když Karadžić v roce 1997 zmizel, kolovaly zvěsti, že žije v klášterech nebo v různých zemích jako v Černé Hoře, Řecku, Rusku nebo Bělorusku.

Borger k tomu poznamenal, že by velmi rád znal o období let 1998-1999 více podrobností, protože ze strany Karadžiče nemá žádné informace. "Jsem přesvědčen, že nějakou dobu strávil na hranicích Černé Hory a možná se zdržoval v klášterech. Tým jeho právníků to naznačil," řekl novinář.

Po příchodu do Srbska koncem roku 1999 se Karadžić údajně schovával v Novém Sadu, než se přesunul do Bělehradu. Tam se pak změnil na samozvaného spirituálního léčitele Dragana Dabiče.

Podle Borgera se mu dařilo svou přítomnost v Srbsku udržet v tajnosti díky pomoci některých pracovníků srbské tajné služby BIA, která pro něj také vytvořila identitu Dabiče. Americká CIA prý měla podezření, že Karadžić je v Bělehradu přibližně od roku 2000, ale neměla potřebnou místní pomoc, aby ho mohla vystopovat.

"Dabić bylo úspěšné maskování, protože bylo tak výstřední. Nikoho nenapadlo vidět tohoto válečného zločince v léčiteli," poznamenal Borger.

Karadžić si založil (nyní nefunkční) webovou stránku dragadabic.com. Byl na ní falešný životopis, podle něhož se Dabić narodil v městečku v centru Srbska, kde jako chlapec "procházel okolní lesy a hory, přičemž strávil mnoho času v pohoří Kopaoniku, kde rád sbíral všudypřítomné léčivé byliny, jež rostly na těchto zelených pastvinách".

Karadžičovo ukrývání skončilo v roce 2008, když se za vlády vedené Demokratickou stranou vyměnilo vedení BIA. Její nový šéf Saša Vukadinović nebyl součástí válečného kádru tajných služeb a před nástupem do funkce se zabýval vyšetřováním organizovaného zločinu. Karadžić byl zadržen několik dní po jeho nástupu a poté předán ICTY do Haagu.

Srbský bezpečnostní expert Aleksandar Radić je přesvědčen, že Karadžić zůstával v Srbsku na svobodě tak dlouho díky kombinaci dobrého maskování, nedostatku vůle úřadů po pádu prezidenta Slobodana Miloševiče zadržet ho a trvajícího vlivu kádrů z válečného období v institucích jako BIA.

"Byly tu (politické) síly, jež zůstaly po válce a neměly motiv k vydání Karadžiče. A na druhé straně tu byly síly, které v této věci spatřovaly něco, s čím by mohly obchodovat k získání podpory Západu," uvedl Radić. Krom toho Karadžić sám vyvinul velké úsilí, aby zůstal schovaný.

Na otázku, proč v Srbsku nikdy nebyli stíháni lidé, kteří Karadžičovi pomáhali, Radić poukázal na to, že odhalení, jež by při procesu s Karadžičem vyšla najevo, by byla nepříjemná pro mnoho lidí v tehdejší vládě, kteří "buď přímo, nebo pasivitou nepřímo sdíleli odpovědnost".

"Je to 'špinavé prádlo' z minulosti, které jsme se stejně jako mnoho dalších věcí snažili pohřbít," řekl Radić. Podle něj prakticky všichni vysocí srbští politici po pádu Miloševiče v roce 2000 se více méně podíleli na tom, jak se situace kolem Karadžiče vyvíjela.

Související

Více souvisejících

Radovan Karadžič Srbsko Haagský tribunál Válka v Jugoslávii válečné zločiny

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 39 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

včera

včera

včera

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv

V Pásmu Gazy znovu zuří válka. Izrael podnikl útok na zdevastované území, kde za poslední dva roky zemřely desítky tisíc lidí. Mírové řešení je v nedohlednu, světová veřejnost je rozdělená a odpor vůči izraelské agresi minimální. Zatímco protesty proti izraelským akcím sílí, mezinárodní scéna zůstává paralyzovaná a konflikt pokračuje.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy