Karadžić rezolutně odmítl doživotní trest, bude žádat revizi rozsudku

Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić je rozhodnut žádat revizi rozsudku, kterým mu justiční orgán OSN v Haagu ve středu uložil doživotní vězení. Tento záměr už dal najevo Karadžičův právní tým, informovala dnes na svém webu srbská sekce regionální televize N1.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) v odvolacím řízení uložil 73letému Karadžičovi doživotí za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Zpřísnil tak prvoinstanční trest z roku 2016, kdy mu soudci vyměřili 40 let odnětí svobody.

Středeční verdikt je pravomocný a nelze se proti němu odvolat, nicméně mimořádný opravný prostředek existuje. "Žádost o revizi rozsudku lze podat a obhajoba na to nemá stanovenou žádnou lhůtu, zatímco obžaloba tak může učinit maximálně do jednoho roku," sdělila televizi N1 mluvčí MICT Helena Egglestonová.

Mothers of #Srebrenica react to the final guilty verdict & life sentence for #Karadzic for Srebrenica genocide & crimes committed in Bosnia & Herzegovina. I grieve for these strong & dignified women, and I hope they find some solace in today’s verdict & seeing it through. pic.twitter.com/yMFdrSexjZ

— Senka Filipovic (@SenkaFilipovic) 20. března 2019

"Nicméně aby se taková žádost projednávala, musí se objevit nějaký nový důkaz, který nebyl dostupný během procesu a který by mohl mít rozhodující význam pro výsledek soudu," dodala Egglestonová.

Mluvčí rovněž potvrdila, že existuje možnost předčasného propuštění na svobodu i pro osoby odsouzené k doživotnímu odnětí svobody. Musejí si však podle současných regulí z trestu odpykat nejméně 30 let, aby se taková žádost mohla projednávat.

Související

Více souvisejících

Radovan Karadžič Haagský tribunál Srbsko genocida Válka v Jugoslávii

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

včera

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Spojené státy se ocitly v novém bodu napětí poté, co prezident Donald Trump v sobotu večer v televizním projevu oznámil „úspěšné“ letecké údery na íránská jaderná zařízení. Zatímco šéf Bílého domu zněl při vystoupení z Oválné pracovny vítězoslavně, uvnitř jeho administrativy převládá opatrnost a obavy z možné tvrdé odvety Teheránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy