Zelenskyj má jasno. Konflikt s Ruskem vyřeší diplomaticky, chce ale i posílit armádu

Zda se situace po druhém kole vyřeší, není jasné. Porošenko je oproti politickému nováčkovi Zelenskému mnohem zkušenější, Kreml si ale jeho vítězství nepřeje a ruští činitelé nejednou zdůraznili, že s nynějším ukrajinským prezidentem odmítají jednat.

Nynější prezident se chce při řešení války na východě Ukrajiny opírat zejména o zahraniční partnery, především USA a EU, napsal server Obozrevatel. Podle jeho názoru je nutné, aby na Donbasu působila mírová mise OSN, jejíž součástí však nesmí být Rusko.

Konflikt na Ukrajině propukl v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné Ruské anexi Krymu. Boje mezi povstalci a vládě loajálními vojsky propukly na začátku dubna a od té doby si vyžádaly přes 13.000 obětí na životech a asi 30.000 raněných.

I přes řadu vyhlášených příměří, ozbrojené střety nadále pokračují. Pozorovatelé OBSE přesto zaznamenali loni oproti předešlým letům méně případů porušování klidu zbraní. O šest procent méně je i těžkých zbraní, které se na frontové linii nadále vyskytují, ačkoli měly být podle předešlých dohod staženy úplně. Ukrajinská armáda hlásí denně desítky přestřelek s povstalci, občas i mrtvé a raněné.

Až na příležitostné incidenty, mezi něž patří například loňské zadržení 24 ukrajinských námořníků v Černém moři, se konflikt do značné míry přesunul na politickou rovinu. Sankce vůči postupu Moskvy na Krymu i východě Ukrajiny přijala celá řada zemí i organizací; EU loni v prosinci již po osmé jejich platnost jednohlasně prodloužila. Moskva jakákoliv pochybení trvale odmítá a vůči Západu přijala vlastní protiopatření. Rusko navíc nyní hodlá vystavit Kyjevu účet na 1,5 bilionu rublů (asi 530 miliard korun) za "škody", které údajně způsobil během ukrajinské správy Krymu.