Rusové pracují skoro nejvíce v Evropě. Přesto je jejich produktivita práce jedna z nejnižších

Skoro dvě třetiny (64%) ruských zaměstnanců pracuje po večerech, v noci a o víkendech. Podle autorů studie však číslo může být ještě větší.

„Vzhledem k tomu, že významný počet ruských pracovníků má další práci a různé další příjmy (až jedna třetina pracovníků, podle některých odhadů), reálný rozsah večerní, noční a víkendové práce je pravděpodobně podceněn,“ píše se ve studii.

Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Rusové mají Rusové jednu z nejnižších produktivit práce. V roce 2016 Rus za hodinu práce přispěl k HDP země pouze sumou 25 dolarů (si 634 Kč), zatímco v Lucembursku to bylo 95,1 dolaru, v USA 68,3 a v Německu 66,6.

Pohled Rusů na čtyřdenní pracovní týden

Z důvodu nedostatku peněz je skoro polovina (48%) Rusů proti možnosti čtyřdenního pracovního týdne. 82% respondentů řeklo, že takový druh pracovního týdne by vedl k nižším platům, zjistila státní agentura pro výzkum veřejného mínění VtsIOM. 67% Rusů si též myslí, že takový týden by vedl k zhoršené produktivitě.

29% respondentů uvedlo, že by zkrácený pracovní týden přivítali. Stejný počet si myslí, že by to pomohlo i produktivitě práce. 15% též uvedlo, že by zkrácení pracovního týdne nemělo vliv na platy. Nejvíce pro zkrácený pracovní týden byli obyvatelé Moskvy a Petrohradu a lidé ve věku 25-34 let.

Podle ruského premiéra Dmitrije Medvěděva je pravděpodobné, že se  v budoucnu se „čtyřdenní pracovní týden stane normou“. Prohlásil to minulý měsíc podle agentury Interfax na Mezinárodní konferenci práce pořádané ve švýcarské Ženevě.

Podle Medvěděva neustálý hon pracujících za úspěchem vede v současné době ke chronické únavě a syndromu vyhoření, což paradoxně snižuje produktivitu práce. Jako příklad funkčnosti čtyřdenního víkendu uvedl případ jisté novozélandské správcovské firmy Perpetual Guardian, která po experimentu se čtyřdenním pracovním týdnem zaznamenala jak zvýšení hodinové produktivity práce o zhruba 20 procent, tak nižší míru stresu u zaměstnanců.

Český pohled na zkrácení pracovní doby

Průzkum poradenské společnosti Déhora odhaluje, že perspektiva zkrácené pracovní doby je atraktivní pro české pracovníků ve směnném režimu. 60 % zaměstnanců pracujících ve směnném režimu zkrácení doby při zachování stejné výše platu uvítalo a domnívalo se, že by svou práci v kratším čase bez problémů zvládli.

Naopak pochybnosti o tom, že o tom, zda by dokázali svůj výkon kratší pracovní době přizpůsobit má 28 %, přesto by do toho šli. Jen 12 % zaměstnanců pracujících na směny by na něco takového nepřistoupilo, protože se obávají, že by nebyli schopni splnit ve zkrácené době své pracovní úkoly.

Překvapivé je srovnání nejmladší a nejstarší věkové kategorie. Svou práci by v kratším čase bez pochybností zvládlo udělat o 6 % více starších lidí ve věku 54–65 let (63 %), než zaměstnanců ve věkové kategorii 18–26 let (57 %). I když by tito mladí respondenti zkrácenou pracovní dobu skoro všichni uvítali (93 %), více jak třetina z nich (36 %) si není jistá, zda by stejný objem práce zvládla v kratším čase vykonat.

Ještě méně si však věří generace pracujících ve věku 45–53 let. Téměř pětina z nich (18 %) uvedla, že by zkrácenou pracovní dobu při zachování současného množství pracovních povinností nechtěla, protože by to nezvládla.

Nejvíce jsou pro zkrácení pracovní doby lidé ve věku od 36 do 44 let. Podle Déhory je to způsobeno hlavně tím, že lidé v tomto věku chtějí trávit víc času s rodinou a dětmi.