Ruská policie od úterní noci podniká rozsáhlé razie v bytech účastníků sobotní demonstrace v Moskvě, kteří protestovali proti údajně diskriminačním praktikám moskevské volební komise. Napsala to dnes státní tisková agentura TASS, která domovní prohlídky označila za "masové". Podle policie se víkendového protestu zúčastnilo kolem 3500 lidí, téměř třetina z nich byla zadržena.
Zátah provádějí příslušníci ozbrojených protiteroristických útvarů kontrarozvědky FSB, správy ministerstva vnitra pro boj s extremismem a její moskevské služebny, řekl TASS nejmenovaný pracovník bezpečnostních složek. Zadrženi byli údajně zatím dva lidé, koordinátor radikálního hnutí Levý blok Vasilij Kuzmin a aktivista Kirill Žukov.
V kolika bytech policisté zasahují, ruská agentura neuvedla. "Zajímá je jakákoli informace o účastnících (sobotní) akce a o způsobu, jakým byla svolána," konstatoval TASS. Policisté zabavují datové nosiče, počítače a tablety. Zároveň analyzují sociální sítě a snaží se vypátrat komunikační spojení mezi organizátory.
Podle ruských médií bylo při sobotním protestu zadrženo 1400, podle policie přes tisíc lidí. Velkou část zatčených policisté po zjištění totožnosti propustili, několik desítek lidí ale absolvovalo zrychlené soudní řízení, od kterého odešlo s pokutou nebo několikadenním trestem vězení. Demonstraci vyvolalo rozhodnutí moskevské volební komise nepovolit účast v zářijových komunálních volbách v Moskvě z formálních důvodů asi 15 opozičním kandidátům.
V úterý kauza nabrala obrátky, když vyšetřovatelé údajná provinění některých demonstrantů přehodnotili na trestný čin a zahájili trestní stíhání. Organizátory a účastníky akce viní z provokování masových nepokojů, hrubého porušování veřejného pořádku a útoku na úřední osoby. Podle TASS jim může být vyměřen trest až patnáct let vězení.
Neobvykle tvrdý policejní zásah vyvolal námitky v Rusku i v zahraničí. Protestovaly například Spojené státy a Německo, na nutnost respektovat svobodu slova upozornilo Moskvu i české ministerstvo zahraničí. Neúnosné použití síly kritizoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. O situaci dnes telefonicky jednala předsedkyně ruské volební komise Ella Pamfilovová s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjörnem Jaglandem.
Ruská opoziční Libertariánská strana, která sobotní akci organizovala, podala v úterý žádost o povolení další demonstrace příští víkend. Moskevská radnice ale žádost zamítla. Rozhlasová stanice Echo Moskvy dnes napsala, že aktivistka Jelena Rusakovová, jedna z opoziční kandidátek nepřipuštěných k volbám, zažádala radnici o povolení demonstrace 10. srpna. Na reakci úřadů zatím čeká.
Související
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
Rusko , Moskva , Demonstrace v Rusku , Policie Rusko
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 55 minutami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 1 hodinou
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 2 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 3 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 4 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 4 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 5 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 6 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 7 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
včera
NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku
včera
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
včera
Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?
včera
Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu
včera
Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo
Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.
Zdroj: Libor Novák