Uličník Jólasveinar nosí dárky Islanďanům

Jsou to mladíci, kteří mají na svědomí 13 různých zločinů, každý má přitom jméno podle svého prohřešku. Ve skutečnosti jsou ale tyto postavy spíše škodolibé než zlovolné. Jejich matkou je Grýla, stará čarodějnice, groteskní obluda s pařáty místo rukou, která chytá a jí zlobivé děti. Tatínkem je o něco méně děsivý Leppalúði.První Jólasveinn přichází 13 dní před Štědrým dnem, každý den pak následují další. Po vánočních svátcích zase postupně odcházejí, a proto vánoční čas na Islandu dohromady trvá celých 26 dní.Islandské děti nechávají za oknem už od 12. prosince botu. Pokud byly celý rok hodné, jeden z Jólasveinarů jim v ní na Štědrý den zanechá dárek. Děti, které zlobily, však v botě najdou jen obyčejnou bramboru.23. prosince se slaví takzvaná Thorláksmessa, neboli mše svatého Thorlákura, která vrcholí o půlnoci. Hlavní vánoční oslavy však tradičně připadají až na 24. prosince, kde si stejně jako v Čechách lidé po večeři předávají dárky.Islandský etnolog Arni Bjornsson tvrdí, že vánoční zvyky jsou na Islandu směsí křesťanských zvyklostí i původních místních pověr. Dlouhá léta se podle něj zdálo, že Santa Claus a evropské tradice původní pojetí islandských vánoc naprosto vytlačí, v současnosti se však mnoho rodin spíše přiklání k domorodým legendám.Jednu věc si však Vánoce na Islandu z křesťanských tradic ponechaly: štědrovečerní večeři. Na celém ostrově se v šest hodin večer zastaví hromadná doprava a všichni spěchají do svých domovů.