Ruština jako druhý státní jazyk? Rozhodne referendum

Volební místnosti se otevřely v 7.00 místního času (6.00 SEČ). Hlasování skončí ve 22.00 (21.00 SEČ). Zúčastnit se ho smí všichni občané Lotyšska starší 18 let, kteří se prokážou občankou.

Lotyšský prezident Andris Bérziňš a premiér Valdis Dombrovskis v předvečer referenda vyzvali Lotyše, aby hlasovali proti uzákonění ruštiny jako státního jazyka.

Naopak starosta hlavního města Rigy Nils Ušakovs prohlásil, že v referendu dá ruštině zelenou.

Řada expertů varuje, že otázka ohledně uspořádání referenda o statusu ruštiny prohloubila rozkol v lotyšské společnosti.

Referendum inicioval spolek Rodný jazyk, který musel shromáždit nejméně 150 tisíc podpisů, aby se hlasování mohlo uskutečnit. Nakonec se mu podařilo dát dohromady 183 tisíc podpisů.

Status se ruskému jazyku změní, pokud to v referendu podpoří polovina všech občanů s hlasovacím právem. Limit pro účast v referendu nastaven není, výsledek hlasování bude uznán, ať už se ho zúčastní jakýkoli počet lidí.

V Lotyšsku žije 2,1 milionu obyvatel. Pro zhruba 30 procent populace je ruština rodným jazykem. Více než 300 tisíc z nich jsou neobčané, osoby bez státní příslušnosti, pro které platí řada omezení. Nesmí se například účastnit voleb či referend.

Státním jazykem je v zemi pouze lotyština a ruština má status cizího jazyka.