Tajná policie má problémy, přiznala, že mohla zločince zatknout dříve!

Tajná služba reagovala na kritiku, že postupovala chybně při vyhodnocování informací o nebezpečných chemikáliích, které si Breivik pořizoval v zahraničí k výrobě náloží."Neodhalili bychom jeho plány, ani kdybychom tu informaci obvyklým způsobem vyšetřovali. Kupovat tyto chemikálie není nelegální," sdělil ředitel PST Roger Berg.Tajná policie přitom od norských celníků obdržela seznam jmen lidí, kteří na internetu pochybné chemikálie kupovali. Na listině figuroval i Breivik, avšak služba třiatřicetiletého Nora blíže nesledovala, neboť ho neevidovala jako nebezpečného jedince."I kdyby bylo jeho vyšetřování na prvním místě, nic nového bychom o Breivikovi nezjistili," vysvětlil Berg. Breivik byl podle něj osamělý útočník, který atentát plánoval několik let a byl při tom velmi opatrný.Norská policie se ve čtvrtek omluvila za to, že Breivika nezatkla dříve. Přiznala, že měla při zásahu řadu problémů. Byla mezi nimi špatná komunikace, nedostatek personálu a organizace.Anders Behring Breivik odpálil loni 22. července bombu u vládní budovy v centru města Oslo. Pak přejel na ostrov Utöya severozápadně od metropole, kde měli tábor teenageři z mládežnické organizace vládní Norské strany práce, a začal střílet.Výbuch v Oslo zabil osm lidí. Na ostrově Utöya připravil Breivik o život 69 převážně mladých lidí. Byl to největší masakr v poválečném Norsku.Třiatřicetiletý Nor se k útokům přiznal. Svým atentátem protestoval proti přistěhovalectví muslimů do severské země. Norskou stranu práce obvinil, že je k vyznavačům islámu příliš benevolentní. Tvrdí, že nespáchal trestný čin, protože zabíjel "vlastizrádce".Soudní proces s Breivikem má být zahájen 16. dubna. Kdyby byl Breivik uznán za příčetného, mohl by dostat maximální trest 21 let vězení. Trest by ale mohl být opakovaně prodlužován, pokud by justice dospěla k závěru, že je pro společnost nebezpečný.