Den "D" Francie: Volí nového prezidenta. Holland, nebo Sarkozy?

Za kandidáty, kteří postoupí do finále a tam svedou bitvu o Elysejský palác, jsou pokládáni socialistický vyzyvatel François Hollande a konzervativní obhájce prezidentství Nicolas Sarkozy. Na vítěze ve druhém rozhodujícím kole, do něhož postoupí dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, všechny sondy pasují Hollanda.

Druhé kolo bude uspořádáno v případě, že v prvním nikdo nezíská většinu hlasů. To je téměř jisté.

Průzkum institutu BVA z tohoto týdne dává v prvním kole 30 procent hlasů Hollandemu a 26,5 procenta Sarkozymu. Na dalších místech jsou kandidátka krajní pravice Marine Le Penová a kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon se 14 procenty a centrista Francois Bayrou s deseti.

Zbývajících pět kandidátů má dostat po procentu hlasů.

Druhé kolo vyhraje podle BVA Hollande poměrem 57 ku 43.

Pokud by vše skončilo podle prognóz, Sarkozy by se stal prvním obhájcem prezidentství, který volby v posledních třech desetiletích prohrál, a Francie, jaderná mocnost a druhá nejsilnější ekonomika Evropy, by po čtvrtstoletí měla levicového prezidenta, píše agentura Reuters.

Agentura AFP informuje, že Hollande volil dopoledne ve městě Tulle v centrální Francii, kde je starostou. "Bude to dlouhý a důležitý den, od kterého hodně očekáváme," řekl poté, co vyšel z volební místnosti. Byla na něm patrná nervozita, tvrdí zpravodaj Reuters.

Sarkozy a jeho manželka Carla Bruniová hlasovali krátce před polednem v 16. pařížském distriktu. Před volební místností je obklopil dav stoupenců Sarkozyho vládní strany UMP. Prezident rozdával úsměvy a se všemi se zdravil.

Volební místnosti se ve Francii otevřely v osm ráno, v osm večer budou uzavřeny poslední z nich.

Hned poté budou zveřejněny odhady výsledků.

Volební účast je vysoká. Ministerstvo vnitra oznámilo, že do páté hodiny odpoledne hlasovalo 70,6 procenta voličů. To je méně než v roce 2007, kdy Sarkozy porazil socialistku Ségolene Royalovou, bývalou Hollandovu družku. Tehdy ve stejném čase hlasovalo 73,9 procenta voličů. Avšak před pěti lety hlasoval v prvním kole rekordní počet voličů – 83,8 procenta.

Průběh nynějších voleb naznačuje, že by účast mohla být druhá nejvyšší od roku 1981 - kolem 80 procent. Před některými volebními místnostmi se tvoří fronty, upozorňuje portál France 24.

K letošním volbám prezidenta se zapsalo 44,5 milionů Francouzů a Francouzek, stejně jako v roce 2007.

"Ještě nikdy jsem prezidentské volby nevynechala. Tentokrát z nich ale nejsem nadšena. Nevěřím Sarkozymi ani Hollandovi," cituje AFP jednu z voliček, dvaašedesátiletou učitelku na penzi Isabelle Provostovou , která hlasovala v poledne v centru sluncem zalité Paříže.

Deník Libération označuje za hlavní témata voleb pracovní místa, zadlužení země, růst ekonomiky a krizi eura.

Krize eura na Francouze těžce dopadá. V zemi je desetiprocentní nezaměstnanost a hospodářství stagnuje. Mnozí Francouzi za to dávají vinu Sarkozymu a chtějí ho ve volbách vytrestat.

Sarkozy pod tlakem nepříznivých preferencí v posledních dnech kampaně bil na poplach. "Pokud bude zvolen Hollande, bude to pro Francii hospodářská katastrofa," citovala agentura AFP ze Sarkozy projevu na mítinku v Nice.

Obhájce prezidentství obviňuje Hollanda, že jeho plán investic do ekonomiky, jehož cílem mají být nová pracovní místa, povede k růstu zadlužení země. Varuje, že pokud by kandidát socialistů dostal příležitost zavést zamýšlenou 75procentní daň pro milionáře, Francouzi by své peníze investovali v cizině.

Deník Le Monde upozorňuje, že Hollande se představuje jako kandidát sociální spravedlnosti a solidarity. Sarkozyho obviňuje, že podporuje pouze bohaté a prohlubuje sociální nerovnosti.

"Sarkozy - to je prezident bohatých, za kterého Francie neporoste, zůstane slabá," zdůraznil Hollande na mítinku v Bordeaux.

Sarkozy je nejméně oblíbeným francouzským prezidentem v dějinách země. Průzkum, který pro nedělník Dimanche vypracoval institut IFOP, zjistil, že mu nedůvěřuje 64 procent Francouzů.

Pokud by Sarkozy přece jen vyhrál, bylo by to pokládáno za neuvěřitelné zmrtvýchvstání. "Žádný kandidát na prezidenta nedokázal vyhrát volby s takovou ztrátou v průzkumech, jakou teď má Sarkozy na Hollanda," řekl agentuře Reuters politický analytik Dominique Reynie .

Prezidentské volby jsou ve Francii nejsledovanějším hlasováním. Francie si zakládá na své republikánské tradici, přesto její prezident má větší pravomoci než král. Řídí zasedání vlády. Premiéra může odvolat kdykoli se mu zamane. Obdobně může bez udání důvodu rozpustit parlament. Ústava mu také dává právo rozhodnout o nasazení jaderných zbraní.

Prezidenta volí Francouzi v přímých volbách na pět let.