Paříž - Historicky největší úspěch francouzské krajní pravice v prezidentských volbách přitahuje pozornost světových médií. Politologové předpovídají, že druhé kolo bude ještě těsnější, než první, píše server deníku Guardian.
Socialista François Hollande těsně porazil současného konzervativního prezidenta Nicolase Sarkozyho. Historický úspěch šéfky nacionalistické Národní fronty Marine Le Penové ale svědčí o větší účasti pravicových voličů. Šance Hollanda a Sarkozyho jsou tak do druhého kola více než srovnatelné.Jak ale píše server magazínu Spiegel, Le Penová má jen malý zájem Sarkozyho podpořit. Současný prezident tak bude muset v následujících 13 dnech získat na svoji stranu voliče krajně pravicové Národní fronty sám."Průlom Marine Le Penové oživí druhé kolo," napsal francouzský deník Figaro.Podle deníku Zeit se musí na extremisty spolehnout i Hollande. Ten bude muset zapůsobit na voliče krajně levicového Jeana-Luka Mélenchona.Zeit upozorňuje, že v nedělních volbách hlasoval každý třetí francouzský volič pro extremisty.Obhájce prezidentství Sarkozy získal v neděli podle konečných výsledků 27,18 procent hlasů, jeho vyzyvatel Hollande 28,63 procenta. Oba postupují do druhého kola volby, které bude 6. května. Ve druhém kole zvítězí kandidát s prostou většinou hlasů.Na třetím místě v nedělních volbách skončila Marine Le Penová se ziskem 17,9 procent hlasů. Otec Le Penové, zakladatel Národní fronty Jean-Marie Le Pen, v roce 2002 se ziskem necelých 17 procent hlasů postoupil do druhého kola voleb, ve kterém ho porazil prezident Jacques Chirac.Na čtvrtém místě v neděli skončil Jean-Luc Mélenchon z Levicové fronty se ziskem 11,11 procent hlasů.
Související
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák