Oslo - Norové v neděli kladou růže a věnce na místa, kde před rokem vraždil Anders Breivik, informuje agentura Reuters. Vzpomínají na oběti nejhoršího krveprolití v poválečných dějinách severského království.
Anders Behring Breivik loni 22. července odpálil bombu u vládní budovy v centru Osla. Pak přejel na ostrov Utöya severozápadně od metropole, kde tábořili členové mládežnické organizace vládní Norské strany práce, a začal střílet.
Výbuch v Oslu zabil osm lidí. Na ostrově Utöya připravil Breivik o život dalších 69. Nejmladší z obětí bylo čerstvých 14 let, většina ostatních nebyla o mnoho starší.
Památku obětí si Norové připomínají zejména na místech, kde Breivik vraždil.
Premiér Jens Stoltenberg, předseda strany práce, položil v 9:30 věnec na místo atentátu v Oslu. "Jeho bomba a jeho výstřely měly změnit Norsko. Norský lid odpověděl tím, že zůstal věrný svým hodnotám," řekl Stoltenberg.
Poté se spolu s norským králem a královnou zúčastnil mše v tamní katedrále.
Po druhé hodině odpoledne Stoltenberg přijel na ostrov Utöya, kde mluvil se členy mládežnické organizace své strany a setkal se s rodinami Breivikových obětí.
Na Utöye položí druhý věnec - v 18:45 - čase, kdy loni policisté Breivika dopadli.
Pietní akce večer zakončí koncert před radnicí v Oslu.
Norské ulice v neděli, při prvním výročí masakru, zdobí růže. Norské fotbalové týmy zahajují zápasy minutou ticha.
Breivik teď ve vazební věznici čeká na rozsudek soudu. Proces s ním skončil před měsícem a 24. srpna soud vynese verdikt.
Porota nepochybuje o tom, že Breivik je pachatelem vražd. Musí však rozhodnout o jeho duševním zdraví. Pokud by dospěla k závěru, že vraždil v nepříčetnosti, putoval by místo do vězení do psychiatrické léčebny. V opačném případě mu hrozí nejvyšší možný trest, což je v Norsku 21 let odnětí svobody. Pobyt za mřížemi lze po této době rozhodnutím soudu prodloužit.
Breivik trvá na tom, že je za své činy odpovědný. Tvrdí, že jimi chtěl zabránit islamizaci Evropy.
Agentura AFP si povšimla, že první výročí masakru neprovázejí žádná mimořádná bezpečnostní opatření. V ulicích není víc policistů, než je běžné.
Související
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
Aktuálně se děje
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
včera
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
včera
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
včera
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
25. září 2026 21:54
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
25. září 2026 20:15
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
25. září 2026 19:09
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
25. září 2026 18:23
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
25. září 2026 17:41
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
25. září 2026 16:57
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
25. září 2026 16:22
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák