Saakašvili odmítl rezignovat, při sestavování vlády chce být vstřícný

Tbilisi - Gruzínský prezident Michail Saakašvili nehodlá po parlamentních volbách ustoupit tlaku vítězné opoziční koalice Gruzínský sen a vyhlásit předčasné prezidentské volby. Podle svých spolupracovníků chce prezident setrvat ve funkci až do řádných voleb v říjnu 2013. Saakašvili je zároveň připraven navrhnout do funkce předsedy gruzínské vlády takového politika, který by dosavadní opozici vyhovoval, oznámila dnes gruzínská média.

Volební komise v noci oznámila už téměř konečné výsledky hlasování, podle nichž Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho získal v pondělních volbách v obvodech s poměrným systémem hlasování 55,08 procenta hlasů. Pro Sjednocené národní hnutí (UNM) prezidenta Saakašviliho hlasovalo 40,14 procenta voličů. Žádná další politická strana nepřekročila pětiprocentní hranici, a nebude tudíž v parlamentu zastoupena. Gruzínský sen má zároveň převahu ve 38 ze 73 obvodů s většinovým systémem, zatímco UNM ve 34. Hlasy z jednoho obvodu se teprve sčítají. Giga Bokeria, šéf Rady národní bezpečnosti a jeden z nejbližších prezidentových spolupracovníků, dnes odmítl výzvy Gruzínského snu k vyhlášení předčasných prezidentských voleb jako "nebezpečnou hru". "Prezidentské volby se budou konat v roce 2013 a doufám, že proběhnou stejně svobodně a demokraticky, jako ty nynější parlamentní," reagoval šéf bezpečnostní rady na úterní prohlášení Ivanišviliho, že prezident by si měl "zachovat tvář" a odstoupit. Vítězná koalice se podle Bokerii chová tak, jakoby v zemi proběhla revoluce či převrat, nikoli demokratické volby. Saakašvili je prý přitom připraven postavit do čela vlády takového člověka, který bude pro vítěze voleb přijatelný. Podle gruzínské ústavy platí v zemi stále prezidentský systém a o složení vlády rozhoduje v konečném důsledku Saakašvili, nikoli poslanci. Pokud parlament třikrát po sobě prezidentův návrh na složení kabinetu nepřijme, má hlava státu právo jmenovat prozatímní vládu. Bokeria však dnes uznal, že takový postup by byl projevem neúcty k vůli, kterou v parlamentních volbách projevili gruzínští voliči. Ivanišvili po oznámení volebních výsledků konstatoval, že v příští vládě nebude nikdo z ministrů nynějšího kabinetu. Vyzval gruzínskou justici, aby mu "během jednoho týdne" vrátila odebrané gruzínské státní občanství, a potvrdil, že má v úmyslu stanout v čele vlády. "Mohu se stát premiérem i bez občanství. Předsedu vlády volí parlament, kde máme většinu. Takže žádný problém neexistuje," uvedl Ivanišvili. Konzultace o sestavení kabinetu chce Ivanišvili zahájit už dnes. Vláda podle něj bude pokračovat ve sbližování s Evropskou unií a NATO, zároveň ale chce usilovat o normalizaci styků s Ruskem. Moskva a Tbilisi neudržují diplomatické styky a od války v roce 2008 jsou jejich vztahy na bodu mrazu. Vůdce Gruzínského snu přišel za svůj život o gruzínské občanství dvakrát. Poprvé to bylo počátkem 90. let, kdy se přestěhoval do Ruska a získal ruský pas. Když se v roce 2004 do Gruzie vrátil jako zámožný muž a stoupenec prezidenta Saakašviliho, dostal na základě prezidentova dekretu gruzínské občanství zpět, i když si ruské občanství ponechal. Gruzínské zákony přitom dvojí občanství nepřipouštějí. V roce 2010 se navíc Ivanišvili stal ještě občanem Francie. Když se později se Saakašvilim názorově rozešel, ztratil loni v říjnu, opět prezidentským dekretem, gruzínské občanství znovu. Od těch dob o ně marně žádá. Letos v květnu tbiliský parlament schválil zákon, podle něhož mají aktivní i pasivní právo občané Evropské unie, pokud se v Gruzii narodili a žijí tam alespoň posledních pět let. Ivanišvili ale ustanovení označil za účelový právní paskvil. Ve volbách nekandidoval ani nehlasoval.

Související

Protesty v Gruzii, ilustrační fotografie.

BBC: Úřady v Gruzii použily proti demonstrantům chemickou látku z první světové války

Důkazy shromážděné BBC naznačují, že gruzínské úřady loni použily chemickou látku z éry první světové války k potlačení protivládních demonstrantů. Jeden z protestujících popsal pocit pálení po zasažení vodním dělem v hlavním městě Tbilisi, který se nedal ihned smýt. Demonstranti proti pozastavení snahy gruzínské vlády o vstup do Evropské unie si stěžovali i na další příznaky. Patřila mezi ně dušnost, kašel a zvracení, které přetrvávaly týdny.
Petr Fiala

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

Více souvisejících

Gruzie

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

před 1 hodinou

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 6 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 7 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 8 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj

Ropovod Družba má opět začít fungovat na konci dubna, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý. Informovala o tom stanice TVP. Zelenskyj trvá na tom, že ropovod je poškozený. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy