Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Šéf IEA ve svém varování pro agenturu Associated Press uvedl, že zprávy o rušení letů mezi evropskými městy kvůli nedostatku paliva uslyšíme velmi brzy. Situace je přímým důsledkem konfliktu, který koncem února rozpoutaly Spojené státy a Izrael údery proti Íránu. Teherán v odvetě fakticky uzavřel Hormuzský průliv, jenž je klíčovou tepnou pro export ropy z Perského zálivu do celého světa.

Dosud se Evropě dařilo vyhýbat se přímému nedostatku paliva díky nákladu, který vyrazil na cestu ještě před vypuknutím bojů. Tyto poslední dodávky však již dorazily do evropských přístavů a další jsou v nedohlednu. Birolův odhad šesti týdnů je přitom ještě optimističtější než varování lobbistické skupiny Airports Council International Europe, která v dopise Evropské komisi uvedla, že unijní blok dělí od kritického nedostatku jen tři týdny.

Běžnou praxí v leteckém průmyslu je udržovat zásoby paliva přibližně na šest týdnů provozu. Jelikož se však válka s Íránem protahuje, veškeré rezervy v systému se vyčerpávají. Alternativní dodavatelé navíc nemají dostatečnou kapacitu na to, aby plnohodnotně nahradili surovinu, která normálně proudí skrze Perský záliv. Globální trhy s energiemi jsou tak pod obrovským tlakem.

Ceny ropy Brent, které slouží jako světový benchmark, se od začátku války drží o více než 30 % výše než před konfliktem. Prudké zdražování pohonných hmot dopadá nejen na letecké společnosti, ale zvyšuje tlak i na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Přestože USA a Írán minulý týden uzavřely čtrnáctidenní příměří, víkendová jednání o definitivním ukončení války selhala a nyní probíhají pouze nepřímé rozhovory zprostředkované Pákistánem.

Fatih Birol situaci popsal s odkazem na známou hudební skupinu jako „Dire Straits“ – tedy jako velmi tísnivou a nebezpečnou polohu. Podle něj bude mít tento stav zásadní dopady na globální ekonomiku, přičemž platí přímá úměra, že čím déle bude krize trvat, tím horší budou následky pro hospodářský růst a inflaci po celém světě. Kromě leteckého benzínu se očekává i další růst cen elektřiny a plynu.

Některé letecké společnosti již začaly rušit lety, které se kvůli extrémním cenám paliva staly ztrátovými. To se týká především dopravců, kteří neměli sjednané pojištění proti výkyvům cen, takzvaný hedging. Experti však varují, že v případě fyzického nedostatku paliva budou muset lety uzemnit i ty společnosti, které mají ceny finančně zajištěné, protože palivo jednoduše nebude fyzicky k dispozici na letištích.

Britský nízkonákladový dopravce easyJet se sice snaží situaci uklidňovat, když ústy svého generálního ředitele Kentona Jarvise prohlásil, že má dodávky zajištěné do poloviny května, ale i on přiznává, že výhled na další období je nejistý. Válka v Íránu již nyní výrazně zasáhla do zisků společnosti, neboť kombinace drahého paliva a klesajícího počtu rezervací kvůli geopolitické nestabilitě vytváří na aerolinky drtivý tlak.

Pokud se nepodaří vyjednat trvalý mír a znovu otevřít Hormuzský průliv, čeká evropské cestující léto plné zrušených dovolených a chaosu na letištích. Energetická krize vyvolaná konfliktem v Perském zálivu se tak může proměnit v nejdražší lekci z energetické závislosti v novodobé historii.