Bulhaři chtějí miliardy po Turcích

Tento požadavek Bulharsko sice zatím nevzneslo oficiálně, zveřejnil jej ale šéf Agentury pro Bulhary žijící v zahraničí Božidar Dimitrov v deníku 24hodin.

„Turecko bude určitě schopné částku zaplatit, vždyť je to 16. nejsilnější ekonomika na světě,“ prohlásil Dimitrov.

V roce 1913 během balkánských válek vyhnali Osmani stovky tisíc etnických Bulharů z východní Thrákie. Po zveřejnění Dimitrovova výroku se začali hlásit příbuzní obětí tohoto zásahu.

Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu se brání bulharským nárokům s tím, že „nešlo o jednosměrnou migraci. V té době přišly z Bulharska dva miliony Turků.“

Pokud ale Ankara kompenzaci nevyplatí, může Sofie vetovat vstup Turecka do EU.

Přijetí Turecka do evropského bloku má řadu odpůrců napříč celou Evropou. Turecko se nikdy nemůže stát členem unie, nechali se v minulosti slyšet nejen Merkelová, ale také například francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Oba se přitom do vrcholové evropské politiky dostali až po rozhodnutí EU o zahájení přístupových jednání s Ankarou v roce 2004. Rozhovory odstartovaly v říjnu následujícího roku, valného pokroku ale zatím dosaženo nebylo.

Co ale Turecku v přístupu do EU brání? Je to zejména otázka nejednotnosti Kypru, vnitropolitické problémy i pomalé zavádění ekonomických a legislativních reforem. Ačkoliv někteří analytici varují, že by kvůli tomu mohlo Turecko do unie vstoupit až v příštím desetiletí, podle jiných názorů by jeho přístup mohlo uspíšit nedávné oteplení vztahů se sousední Arménií. Obě země po letech otevřely společné 268 kilometrů dlouhé hranice a v Curychu podepsaly dohodu, která obnovuje vzájemné diplomatické vztahy.