Hledá se nový šéf NATO, už je znám favorit

Německé ministerstvo obrany, berlínské kancléřství ani centrála NATO v Bruselu podle Spiegelu kandidaturu devětapadesátiletého politika německých křesťanských demokratů nevyloučily. O nástupnictví po Rasmussenovi projevily podle časopisu zájem i další členské země, největší šance z doposud diskutovaných jmen má prý ale právě de Maiziére.

V minulosti se mluvilo například o nynějším polském ministru zahraničí Radoslawu Sikorském, který se podle Spiegelu ale nezamlouvá USA, bývalý šéf italské diplomacie Franco Frattini je zase považován za politika příliš blízkého kontroverznímu expremiérovi Silviu Berlusconimu.

Mezi zvažovanými kandidáty figuruje údajně také belgický ministr obrany Pieter De Crem, který mezi členy NATO sice platí za jednoho z nejzkušenějších politiků, podle německého magazínu nemá ale proti de Maiziérovi žádnou šanci. A to mimo jiné proto, že Berlín přispívá do pokladny aliance po USA druhou největší částkou.

De Maiziére donedávna platil za jednoho z nejrespektovanějších německých ministrů a německá média ho přezdívala "rezervní kancléř", neboť byl považován za potenciálního nástupce Merkelové. Jeho politická pověst ale utrpěla značné šrámy krachem projektu bezpilotních letounů Euro Hawk, kvůli němuž Německo přišlo o stovky miliard eur, ačkoli jeho ministerstvo o problémech projektu vědělo už dříve.

Hlavním politickým rozhodovacím orgánem Aliance je Severoatlantická rada (North Atlantic Council - NAC). Severoatlantická rada a soustava výborů poskytují spojencům rámec pro konzultace, spolupráci a plánování ohledně mnohonárodních politických a vojenských aktivit.

Rada zasedá každý týden na úrovni velvyslanců členských zemí, popřípadě častěji, pokud je to nutné. Pravidelná zasedání Rady probíhají také na úrovni ministrů zahraničních věcí nebo obrany. Každý rok nebo dva pořádá Aliance svůj summit, na kterém hlavy států a vlád rozhodují o strategických otázkách týkajících se NATO. Pravidelná zasedání se také konají se zástupci partnerských zemí NATO.

V Alianci je respektována suverenita každého členského státu a konečné rozhodnutí musí mít podporu všech zemí. Kvůli tomu se v NATO rozhoduje jednomyslně (pravidlo konsenzu), z čehož vyplývá, že si přijetí důležitých rozhodnutí často vyžaduje předchozí rozsáhlé konzultace. Díky tomuto postupu je zajištěno, že když se NATO rozhodne k akci, všichni spojenci za tímto rozhodnutím stojí.

NATO má svého generálního tajemníka, který je do funkce jmenován přibližně na čtyři roky. Jde o vysokého politického představitele jedné z členských zemí. Generální tajemník řídí zasedání Severoatlantické rady a jiných důležitých orgánů NATO, pomáhá dosahovat konsensu mezi členskými zeměmi a je zároveň hlavním mluvčím Aliance.

(Zdroj: natoaktual.cz)