Proč Snowden uvízl v Rusku? Novináři přišli s nečekaným vysvětlením

Moskva - Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který získal dočasný azyl v Rusku, nakonec uvízl v Moskvě, protože Kuba podlehla výhrůžkám Spojených států a odmítla mu cestu přes své území do Jižní Ameriky. Tvrdí to dnes list Kommersant s odvoláním na informovaný zdroj z ruských "státních struktur".

Snowden se v květnu uchýlil do Hongkongu, odkud se zamýšlel dostat do některé země v Jižní Americe cestou přes Moskvu a Havanu.

Zdroj Kommersantu "blízký ministerstvu zahraničí" uvedl, že Snowden v Hongkongu ještě před odletem do Moskvy 23. června strávil dva dny na ruském konzulátu. Popřel přitom přesvědčení Západu, že ho tam pozvali sami Rusové. 

Ukázal přitom i koupenou letenku ruské společnosti Aeroflot. Šlo o let do Havany přes Moskvu se startem 23. června.

Ruské úřady podle činitele citovaného Kommersantem počítaly s tím, že Snowden bude do 22 hodin po přistání na letišti Šeremeťjevo pokračovat v cestě do Ekvádoru nebo Bolívie přes Havanu. Nicméně kubánské úřady pod tlakem USA informovaly Moskvu, že letounu Aeroflotu nepovolí přistání v Havaně, pokud na jeho palubě bude Snowden.

Kuba byla mezi státy, kterým Washington pohrozil "vážnými důsledky" v případě poskytnutí jakékoli pomoci tomuto uprchlíkovi.

Snowden se dostal do problémů, když vyzradil program amerických tajných služeb k rozsáhlému získávání informací o telefonických hovorech a o komunikaci na internetu. Tajný projekt měl krycí jméno „Prism" neboli hranol. O jeho existenci informovaly americký deník Washington Post a britský Guardian. Podle obou listů mělo jít o projekt, který tajné služby National Security Agency (NSA) a FBI provozovaly od roku 2007. 

Projekty byly rozjety za Bushovy vlády po útocích z 11. září, ale čile se v nich pokračovalo i za časů jeho nástupce, současného amerického prezidenta Baracka Obamy. Vyšetřovatelé se brání, že vše probíhalo podle zákona schváleného kongresem, jenž měl zemi chránit před terorismem.

„Všichni by se měli uklidnit a uvědomit si, že tohle není nic úplně nového," řekl pro deník Wall Street Journal demokratický senátor Harry Reid. Program odposlechů telefonických hovorů podle něj „fungoval v chránění před teroristickými útoky". V podobném duchu se vyjádřila i kalifornská senátorka Dianne Feinsteinová. Program je podle ní legální a každé tři měsíce musí získat nové povolení u speciálního soudu.

„Nesmí být použit k cílenému sledování amerického občana ani kohokoli na území Spojených států," řekl o programu Prism James Clapper, ředitel rozvědky. „Informace shromážděné v tomto programu patří k těm nejdůležitějším a nejcennějším, které shromažďujeme a používáme je k ochraně našeho národa před mnoha různými hrozbami," dodal v prohlášení. Program Prism vznikl ve snaze NSA jít s dobou, ve které hrají čím dál důležitější roli sociální média, píše e15.cz.

Související

Edward Snowden

Snowden získal ruské občanství, příslušný dekret podepsal Putin

Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který před téměř deseti lety zveřejnil utajované informace o americké elektronické špionáži, získal ruské občanství. Patřičný dekret podepsal prezident Vladimir Putin, uvedly dnes tiskové agentury. Snowden zatím tuto zprávu veřejně nekomentoval.

Více souvisejících

Edward Snowden USA (Spojené státy americké) Kuba

Aktuálně se děje

před 42 minutami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 2 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy