„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Generálmajor Alí Abdolláhí Aliabádí z ústředního velitelství Chátam al-Anbijá ve státní televizi zdůraznil, že íránské síly jsou hrdé, vítězné a neochvějné v obraně celistvosti země. Ačkoliv Aliabádí nespecifikoval, jakou konkrétní podobu by ono „úplné vítězství“ mělo mít, jeho slova jasně signalizují odhodlání Teheránu pokračovat v odporu bez ohledu na diplomatický tlak Washingtonu.

Situace na bojišti přitom potvrzuje íránskou ochotu k další agresi. Izraelská armáda ohlásila novou vlnu raketových útoků, které zasáhly celou zemi, včetně hustě obydleného Tel Avivu. Íránská odveta se však neomezila pouze na Izrael; terčem úderů se stali také američtí spojenci v Perském zálivu. Saúdská Arábie musela aktivovat svou protivzdušnou obranu k zachycení více než dvaceti dronů a v Bahrajnu se rozezněly varovné sirény.

Kuvajt přes noc čelil kombinovaným útokům bezpilotních letounů a raket, což dokazuje, že se konflikt rozrůstá v regionální požár. Zatímco Trumpova administrativa hovoří o „produktivním“ dialogu, íránské ministerstvo zahraničí kontruje prohlášením, že režim na americké žádosti o rozhovory vůbec neodpověděl. Rozpor v informacích vytváří chaos, který jen prohlubuje nejistotu na světových trzích.

Zajímavý vhled do americké strategie přinesly úniky informací pro list Politico. Bílý dům údajně považuje předsedu íránského parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa za potenciálního lídra, kterého by USA mohly v budoucnu podpořit. Izraelské zdroje dokonce uvádějí, že americký vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner vyjednávají právě s Ghálíbáfem namísto nového nejvyššího vůdce Íránu.

Tyto spekulace však narazily na tvrdou realitu. Účet na sociálních sítích spojený s Ghálíbáfem popřel, že by k jakýmkoli jednáním došlo. Teherán se tak navenek jeví jako jednotný v odmítání amerických diplomatických iniciativ, které interpretuje spíše jako pokusy o vnitřní rozvrat režimu než jako upřímnou snahu o mír.

Uvnitř íránského mocenského aparátu zároveň dochází k důležitým personálním změnám vynuceným válečnými ztrátami. Írán jmenoval novým tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohammada Bághera Zolghadra. Zolghadr, bývalý velitel Revolučních gard s bohatými zkušenostmi z ministerstva vnitra i justice, nahrazuje Alího Lárídžáního, který byl zabit při izraelském náletu začátkem tohoto měsíce.

Lárídžání byl klíčovou diplomatickou postavou a jeho smrt byla pro Írán citelnou ranou. Šlo o nejvýše postaveného představitele režimu, který padl od prvního dne války, kdy byl při společném americko-izraelském úderu zabit samotný nejvyšší vůdce Alí Chameneí. Jmenování Zolghadra, muže s úzkými vazbami na armádní složky, naznačuje, že Írán hodlá svou bezpečnostní politiku ještě více přitvrdit.

Teheránská rétorika i praktické kroky tak momentálně směřují k dlouhodobému opotřebovávacímu konfliktu. Zatímco Donald Trump se snaží veřejnost i spojence přesvědčit o blížícím se „totálním vyřešení nepřátelství“, Írán svou odpověď píše raketami dopadajícími na Tel Aviv a jmenováním generálů do klíčových politických funkcí.