Rusko zveřejnilo dosud neznámé dokumenty o Katyni

Moskva - Rusko zveřejnilo dokumenty o katyňském masakru z roku 1940, k nimž měl dosud přístup jen omezený počet lidí. Ve středu o tom informovala stanice BBC.

Podle ruské federální archivní agentury byly tyto dokumenty dosud přístupné pouze specialistům k výzkumu. Do 90. let byly tyto dokumenty i tajné.

"Jsou to dokumenty, jež byly po několik desetiletí uloženy v tajném archivu ústředního výboru sovětské komunistické strany," řekl šéf agentury Andrej Artizov.

Na nařízení prezidenta Dmitrije Medveděva jsou nyní dostupné na internetu, o což Polsko v minulosti žádalo již několikrát.

Katyň je jednou z nejtemnějších událostí polských dějin. Sověti zmasakrovali v Katyni na 22 000 polských vojáků poté, co Německo v roce 1939 obsadilo Polsko. Podle historiků se polští důstojníci dostali do sovětských rukou na základě paktu Molotov - Ribbentrop, který v 30. letech minulého století zajistil krátkodobé spojenectví mezi Adolfem Hitlerem a Josifem Stalinem.

Masové hroby v Katyni jako první objevili němečtí vojáci, kteří se ke Smolensku dostali, když nacistické Německo v roce 1941 zaútočilo na Sovětský svaz. Po válce sovětská propaganda označovala masakr za „zvěrstvo německých fašistů“.

Příkaz k hromadné popravě vydalo ve skutečnosti sovětské vedení na návrh tajné služby NKVD. Tajná služba dospěla k názoru, že není žádoucí, aby se váleční zajatci, kteří zastávají nepřátelské postoje k Sovětskému svazu a ke komunismu vůbec, vrátili do svých domovů.

Sovětský svaz o masakru lhal půl století. Až v roce 1990 sovětský prezident Michail Gorbačov přiznal, že za masakr v Katyni jsou odpovědní Sověti.

Podle Artizova i nyní někteří lidé v Rusku tvrdí, že "zveřejněné dokumenty jsou falešné, vyrobené na zakázku", Sověti nikdy žádné polské důstojníky nevraždili a "Poláky postříleli Němci".

Související

Súdán, ilustrační fotografie (Photo by Abdulaziz Mohammed)

Masakr v Súdánu je vidět z vesmíru. Svět nadále sedí se založenýma rukama

V súdánském Dárfúru se odehrává jedna z nejhorších humanitárních katastrof současnosti. Po pádu města al-Fašír do rukou polovojenských jednotek RSF byly zabity tisíce civilistů, celé čtvrti leží v rozvalinách a satelitní snímky zachycují ulice pokryté mrtvými těly. Mezinárodní společenství situaci sleduje zpovzdálí, stejně jako při genocidě ve Rwandě v roce 1994. Ponaučení však nikde.
Přerov si připomene 265 obětí poválečného masakru z roku 1945 (Švédské šance).

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.

Více souvisejících

masakr Polsko

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy