Delikatesa? Tipněte si, z čeho se vaří pivo na Islandu

Malý islandský pivovar Stedji, který při výrobě nápoje spolupracoval s velrybářskou firmou Hvalur, sdělil, že pivo bude možné koupit pouze v omezeném časovém období na Islandu a že se nebude vyvážet.

Pivo bylo vyrobeno u příležitosti zimního svátku zasvěceného severskému bohu Tórovi, jenž se slaví na přelomu ledna a února. Podle pivovaru je netradiční nápoj zdraví prospěšný, protože obsahuje malé množství cukru a tuku a protože velrybí moučka je bohatá na proteiny.

Majitel pivovaru Dagbjartur Arilíusson deníku The Independent řekl, že pivo bylo vytvořeno pro festival, při němž se lidé shromažďují a slaví, "jak jsme to dělali po mnoho století, a jedí přitom sušené potraviny, včetně velrybího tuku, a my nyní máme pivo s takovouto příměsí".

Lov velryb ve člunech a pomocí harpuny připojené k lanu je prastarým způsobem získávání obživy. Rozmach moderního velrybaření v druhé polovině minulého století a průmyslové velrybaření ve 20. století však způsobily ve všech mořích světa tak rozsáhlou decimaci velrybích populací, že několik druhů velkých kytovců je dnes na pokraji naprostého vyhynutí. Za pouhých osmdesát let 20. století ulovili velrybáři více než 2 miliony velryb! Nízká rozmnožovací schopnost velryb (samice za celý život porodí v průměru jen 7 až 10 mláďat) a snížená genetická rozmanitost populací mnoha druhů velryb by mohly znamenat, že některé druhy velryb jsou odsouzeny k vymření.

Většina diskuzí o zabíjení velryb je zaměřena na jejich vysoký stupeň vědomí a tudíž schopnost trpět, a na nutnost chránit je před vyhynutím. Zkusme se zabývat otázkou, jak dobře nebo špatně odpovídají metody zabíjení ideálu, kterým je okamžité usmrcení nebo znecitlivění proti bolesti. Ověřovala se účinnost metod, kterou používali norští velrybáři v letech 1992 - 93, uvedl server differentlife.cz.

Velryby byly střeleny harpunou s výbušnou hlavicí. Asi polovina (349 z 811) byla zabita "okamžitě" (do 10 sekund). Přes 90% zahynulo do 10 minut, ale pár jich přežilo až 50 minut. Jsou to hodnoty lepší než z předešlého měření při průmyslovém lovu velryb v roce 1984 - 86, kdy 16% bylo stále ještě naživu 15 minut po první střele. Tyto údaje však neberou v úvahu strach a vyčerpání, kterým můžou (a nemusí) velryby trpět během lovu trvajícího až hodinu. Humanitární a ekologické argumenty ve prospěch záchrany velryb jsou velmi pádné. Moderní, nemilosrdně účinné metody pro zabíjení velryb je vystavují kratší době strachu a stresu, než je doba při většině druhů "sportovního zabíjení", kdy se používá návnady nebo vlasce.