Krize jede naplno: Putin není cvok, Berlín nic nezmůže, USA kývly na sankce

"Uvalit sankce na hlavu státu je neobvyklé a mimořádné, tím bychom nezačínali," řekl podle agentury Reuters nejmenovaný americký představitel.

Součástí Obamova rozhodnutí je kromě vízových omezení i zmrazení majetku dotyčných osob, který se nachází na americkém území. Opatření se vztahuje jak na Ukrajince, tak i na Rusy odpovědné za vpád ruské armády na Krym.

Bílý dům v prohlášení uvedl, že sankce jsou "pružným opatřením, které umožní postihnout osoby nejvíce zapletené do destabilizace Ukrajiny, včetně vojenské intervence na Krym". 

Německo těžko něco zmůže

"Německo sice má s Ruskem dobré vztahy, já si ale myslím, že ani tak nemůže teď nic udělat. Protože Putin má s Krymem strategické záměry a nenechá si do toho od nikoho mluvit, ani od Německa," řekl v Berlíně německý politolog a odborník na východní Evropu Stefan Meister. Další vývoj je podle něj obtížné odhadovat. "Nyní není jisté, jak daleko bude Putin ochoten jít, čeho chce doopravdy dosáhnout," uvedl politolog.

Podle Meistera se také přeceňuje dosah vlivu Merkelové na Putina a možnosti kancléřky rozhodnutí ruského prezidenta nějak ovlivnit. Pro oba politiky je sice výhodou, že každý z nich mluví jazykem toho druhého, jejich vztah je ale čistě pragmatický. "Merkelová se k Putinovi v posledních letech vyjadřovala kriticky, a tím se vztahy s Ruskem citelně ochladily. Tím pádem klesl i vliv, který máme," říká Meister.

"Zásadní otázka je, jak důležité ještě je pro Rusko a pro Putina udržovat dobré vztahy s Evropou a s Německem," podotkl politolog. "Myslím, že to pro ně ještě důležité je. Vzájemná závislost je stále příliš velká. Takže si nemyslím, že dojde ke skutečnému střetu, nikdo nemá zájem na zastavení vzájemného obchodu," řekl.

Proč se všichni diví?

"Ruské závazné dokumenty, jako je Koncepce zahraniční politiky a Obranná doktrína Ruské federace, ukládají ruské vládě poskytnout pomoc, včetně vojenské, ruskojazyčným menšinám kdekoliv, tedy i na území cizího státu. Pokud jde tedy o Krym, bylo jednání Ruska, jeho vojenská intervence, něčím, co se dalo předpokládat," řekl v rozhovoru pro iHned.cz Luboš Dobrovský, někdejší československý ministr obrany, velvyslanec v Rusku a kancléř Václava Havla.

"Jestliže mě tedy něco v této věci překvapuje, pak je to překvapení, které dávají najevo všichni, od prezidenta Obamy až po generálního tajemníka NATO Rasmussena. Mít Krym plně pod kontrolou je ruský strategický zájem, nikoliv nový. To ovšem neznamená, že by měl být realizován takovou agresí, jaké jsme právě svědky," říká dál Dobrovský.

A pokračuje: "Putin se nezbláznil, naplňuje svou představu o oprávněnosti ruského strategického zájmu. Putin neustupuje. Na Krymu dojde k referendu o připojení Krymu k Ruské federaci a bude to celé mít jakési zdání oprávněnosti. Ruská vojska, vydávaná zčásti za domobranu, zajistí, aby referendum proběhlo, jak má. Však také ministr zahraničí Lavrov i Putin mluví o humanitární pomoci a obraně lidských práv."

"Mnohé Putinovy výroky se opírají o názor, že ta část Evropy, která byla za druhé světové války zkropena krví Rudé armády bojující proti hitlerovskému Německu, patří do ruské sféry vlivu jaksi na základě historické spravedlnosti. A týká se to nejen Ukrajiny, ale třeba i Česka," dodal.