Konflikt USA - Rusko eskaluje: Pražská odzbrojovací smlouva padá?

"Tento krok jsme připraveni učinit v reakci na prohlášení Pentagonu o pozastavení spolupráce mezi ministerstvy obrany USA a Ruska," řekl dnes agentuře ITAR-TASS vysoce postavený zdroj z ruského ministerstva. Protože inspekce jsou opatřením důvěry, v podmínkách faktických amerických sankcí nemůže Rusko se Spojenými státy udržovat normální kontakty podporující dodržování dohod, dodal ministerský zdroj.

Z jeho slov vyplývá, že Rusko hodlá americké sankce považovat za projev "vyšší moci", který signatáře pražské smlouvy opravňuje k pozastavení inspekcí. "Nepodložené hrozby adresované Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí Rusku považujeme za nepřátelský akt, což nám umožňuje odkázat se na zásah vyšší moci," napsala agentura ITAR-TASS.

Pentagon v úterý oznámil, že USA kvůli ruskému vojenskému zásahu na Ukrajině pozastavují všechny společné armádní akce s Moskvou. Opatření se má vztahovat na všechna cvičení, bilaterální rozhovory, návštěvy přístavů či plánovací konference. Washington intervenci ruských vojáků na Krymu označil za nepřijatelné porušení mezinárodního práva a opakovaně vyzval Kreml, aby svá vojska stáhl zpět na základnu v Sevastopolu.

Ukrajina válku nechce

Nové ukrajinské vedení chce krymskou krizi řešit pokojnou cestou, poloostrova se ale nevzdá. Na tiskové konferenci v Kyjevě to dnes řekl úřadující ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja.

"Vynaložíme všechny síly k tomu, abychom tuhle záležitost vyřešili diplomatickou cestou. Obětí už bylo příliš," konstatoval Deščycja.

Ministr řekl, že nové ukrajinské vedení spolu s Ruskem a Evropskou unií debatuje o sestavení kontaktní skupiny, která by řešení krymské krize zprostředkovala. Diplomatický proces je ale údajně natolik křehký, že o něm ukrajinský ministr nechtěl podrobněji hovořit. Moskva podle Deščycji přistupuje na dialog s Kyjevem jen neochotně, a proto jsou zapotřebí prostředníci.

Federalizace Ukrajiny?

"Ruská federace se od ostatních států Evropy odlišuje tím, že nikdy neměla historicky dané hranice. Rozsah impéria určovala síla Ruska a slabost jeho sousedů, případně to fungovalo v opačném gardu. Expanze byla vždy nejdůležitější součástí genetického kódu ruského státu. A ruská zahraniční politika od dob Petra I. nepoznala spojence či rovnoprávné partnery," napsal diplomat, bývalá velvyslanec v Rusku a na Ukrajině, Jaroslav Bašta pro iHned.cz.

"Existovaly pro ni (tj. ruskou diplomacii) jen dva typy sousedů – nepřátelé a vazalové – které se často měnily v opak. A po hlubokém úpadku, který nejrozsáhlejší zemi světa postihl v 90. letech 20. století, sedí v Kremlu prezident, jenž slíbil, že svůj stát zase vrátí do pozice supervelmoci. Politologové tvrdí, že se mu to podaří, jen když neztratí vliv na Ukrajině," pokračuje.

"Hnutí Svoboda, Pravý sektor a další pravicoví radikálové se postarali o to, aby Putin ani na chvíli nepochyboval o tom, že jde o spiknutí Západu, které má ponížit Rusko a jeho osobně. Zrušení jazykového zákona, jediné opravdu evropské normy, kterou Janukovyč přijal, jej v tom utvrdilo. Dvojí metr vlády v Kyjevě a představitelů EU, kteří stejné počínání v Haliči a na Krymu považují v prvém případě za demokratickou revoluci a v druhém za separatismus a terorismus, také nepředstavuje přístup, který by nasvědčoval snaze o mírové urovnání," říká dál Bašta.

"Domnívám se, že k anexi Krymu ani levobřežní Ukrajiny přesto nedojde. Jediné současné rozumné východisko z krize představuje federalizace země, o které ruští stratégové přemýšlejí již od roku 2004," dodal diplomat závěrem.