Hrozba pro Pobaltí a Ukrajinu: Putin podepsal nový zákon o občanství

Nová právní úprava zjednoduší získat ruského občanství lidem s občanstvím jiného státu, případně i bez státní příslušnosti, kteří jsou uznáni jako ruskojazyční. Nový postup při vyřizování žádosti se má vztahovat na ty občany, kteří sami či jejich přímí příbuzní dříve žili na území Ruské federace či bývalého Sovětského svazu.

Zákon, který parlament schválil v dubnu, tak umožní snadněji získat ruské občanství příslušníkům silných ruských menšin v bývalých sovětských republikách. Využít by ho mohli například ruskojazyční obyvatelé Lotyšska nebo Estonska, Kazachstánu či středoasijských států. Zásadně by mohl nový zákon ovlivnit situaci na Ukrajině, kde se k ruskému etniku hlásí asi 17 procent ze 45 milionů obyvatel.

V Estonsku žije okolo 25,7 % procent (146 000) etnických Rusů, kteří většinou mluví rusky. Dlouholetou snahou Estonska je přimět ruskou minoritu k používání estonštiny, což Moskva kritizuje.

V roce 1993, těsně po vzniku Estonska, dokonce ve východní oblasti země (Východní Vironsko) obývané Rusu proběhlo referendum o nezávislosti. Volební účast byla 52 % a pro odtržení od Estonska se vyjádřilo 54 % voličů. Estonský soud však referendum neuznal, informují Armádní noviny.

Svárem mezi Estonskem a Ruskem je také nevyjasněný status ruské menšiny v Estonsku. Dosud nemá desetitisíce etnických Rusů estonské občanství. V době vzniku Estonska Talin považoval tyto občany za obyvatele Sovětského svazu.

Kdo chtěl získat estonské občanství, musel udělat zkoušku z estonštiny a estonských reálií. Řada Rusu však odmítla nebo zkoušku nezvládla. Desítek tisíc estonských Rusu si tak kromě vynuceného „šedého" pasu pořídilo nakonec i červený ruský.

Počet etnických Rusů bez občanství se však stále snižuje. Například všechny děti v Estonsku narozené po roce 1992 mají právo na estonské občanství. Přesto Východní Vironsko je od Estonska kulturně prakticky odstřiženo, televize je zde ruská a děti estonsky nemluví.

"Situace je tady považována za vážnou. Koneckonců my tady v Pobaltí máme hranici s Ruskem, a patříme tedy do takzvané frontové linie. Změna hranic, které jsme svědky na Krymu, je pro nás velmi alarmující. Ale nechci to přehnaně dramatizovat. Jsme členy NATO od roku 2008 a to má určitou váhu," řekl Aktuálně. cz Andris Spruds, ředitel Lotyšského institutu mezinárodních vztahů v Rize.

"Nejdříve Ukrajina, další na řadě může být Moldavsko a potom Pobaltí," varuje naopak litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová.

Na druhou stranu v Lotyšsku žije 1/3 etnických Rusů. Podle agentury Reuters ale tamní ruská menšina nijak neoslavuje anexi Krymu. Na shromáždění svolaném na podporu Vladimira Putina přišla v Rize jen stovka lidí.