Že je Ukrajina daleko? Omyl, česká armáda se chystá na nejhorší

Kyjev/Moskva/Praha - V noci na dnešek prý došlo k pokusu dostat na ukrajinské území ruskou bojovou techniku a vojáky maskované jako mírové síly OSN. Podle serveru Ukrinform to na tiskové konferenci sdělil vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Serhij Pašinskyj.

O možnosti vyslání ruských "mírových sil" se již dříve zmínil stálý představitel Moskvy při OSN Vitalij Čurkin. Podle listu Ukrajinska pravda řekl, že "Rusko má mezinárodněprávní základ pro vyslání svých mírotvorců na Ukrajinu v případě nutnosti".

Toto tvrzení Moskva opírá o článek 51 Charty OSN. V něm se uvádí, že členský stát má právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu. Čurkin prý připomněl, že Rusko se tímto článkem řídilo už během konfliktu na Kavkaze v roce 2008, tedy během ozbrojeného střetu s Gruzií kvůli Jižní Osetii.

Pašinskyj podle serveru Ukrinform dnes sdělil, že ve čtvrtek bylo v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic určité množství ruských vojáků s modrými přilbami a s obrněnou technikou natřenou na bílo a opatřenou emblémy OSN.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk obvinil Rusko, že pro urovnání ukrajinské krize nic neudělalo, jen uvedlo svá vojska do bojové pohotovosti, vyváží "terorismus" do sousední země a vyhrožuje vojenským zásahem. Moskva podle něj usiluje o zmaření květnových prezidentských voleb na Ukrajině, o svržení prozápadní vlády a o politické i vojenské ovládnutí země.

"Odpovědnost za násilí na ukrajinském území a za narušení mezinárodní bezpečnosti a stability nese vedení Ruské federace. Je to země, která porušila zásady OSN. Země, která nesplnila bilatelární dohody," prohlásil Jaceňuk, uvedla ČT.

Rusko - nebezpečná logika

Lavrov jako první ohlásil scénář vpádu ruské armády na Ukrajinu. V televizním rozhovoru prohlásil, že vstup vojsk se může uskutečnit v případě bezprostředního poškození zájmů Ruska a ruských občanů. "Pokud nás napadnou, budeme se samozřejmě bránit," prohlásil s tím, že útok proti ruským občanům bude útokem na Rusko. To jsou velmi zneklidňující slova a náramně nebezpečná logika, píše list gazeta.ru.

"Poškozování zájmů Ruska" v zásadě nemůže být právním základem pro vpád do sousední země. "Agrese proti ruským občanům" je také chatrný důvod pro zahájení války s Ukrajinou.

Ukrajina nepřepadne Rusko, ani jej nemůže napadnout. Žádní ruští občané - jak hlásá samo Rusko - na jihovýchodě Ukrajiny nejsou. Jsou tam jen ruskojazyční ukrajinští občané. Část z nich - rovněž podle ruské verze - naprosto samostatně, bez asistence zamaskovaných ozbrojenců v zelených uniformách, obsadila sídla státních úřadů a zbrojnice. Aby vyhlásili tzv. Doněckou lidovou republiku a snažili se zopakovat krymský scénář s odtržením od Ukrajiny.

Psali jsme: Moskva usvědčena: Na Ukrajině operují ruští vojáci, USA mají důkaz Ruská armáda je v pohybu. Odpověď na zásah ve Slavjansku, tvrdí Moskva  

Lavrovova slova jsou nebezpečná v kontextu situace. Americký prezident Barack Obama poprvé osobně prohlásil, že Rusko nedodržuje ženevskou dohodu. Ruská strana, nikoli bezdůvodně, z téhož obviňuje USA a Ukrajinu. Obama hrozil sankcemi. Na druhé straně Vladimir Putin má od 1. března souhlas zákonodárců, aby poslal ruská vojska na Ukrajinu.

"Řada lidí si myslí, že ta krize je od nás daleko a že se všechno vyřeší politickou dohodou," tvrdí pro iHned.cz náčelník generálního štábu Petr Pavel. Vývoj na Ukrajině může v Česku odstartovat největší vojenské manévry od 11. září 2001. Vedení armády počítá se sérií kroků, kterými by reagovalo na zhoršení situace: až 1200 vojáků by mohlo vyrazit na hranice, aby s policií zajistili jejich ochranu.

Další jednotky by pak zabezpečily strategické objekty, jako jsou jaderné elektrárny či rozvody energií. "Ta krize už pálí i nás. Pokud by ruská armáda překročila ukrajinské hranice, znamenalo by to pro Česko řadu problémů," říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Petr Pavel.

Šéf české armády nicméně tvrdí, že aliance přímo na Ukrajinu vojáky vysílat nebude. "Není vůle ani právní základ na Ukrajině vojensky zasáhnout." Přesto by však na otevřenou válku obou zemí NATO reagovalo minimálně posílením svých východních hranic. Česko již pro tento účel nabídlo čtyři stíhačky Gripen a k tomu více než 300 vojáků. Ty by mohlo vyslat k posílení obrany sousedních zemí.

"Tyto síly mohou být nasazeny v pobaltských zemích - stejně jako třeba v Polsku či na Slovensku - podle toho, kde by je vedení aliance potřebovalo," vysvětluje Pavel.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

Více souvisejících

Ruská armáda Ukrajinská krize OSN

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 3 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 4 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy