Kyjev/Moskva/Praha - V noci na dnešek prý došlo k pokusu dostat na ukrajinské území ruskou bojovou techniku a vojáky maskované jako mírové síly OSN. Podle serveru Ukrinform to na tiskové konferenci sdělil vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Serhij Pašinskyj.
O možnosti vyslání ruských "mírových sil" se již dříve zmínil stálý představitel Moskvy při OSN Vitalij Čurkin. Podle listu Ukrajinska pravda řekl, že "Rusko má mezinárodněprávní základ pro vyslání svých mírotvorců na Ukrajinu v případě nutnosti".
Toto tvrzení Moskva opírá o článek 51 Charty OSN. V něm se uvádí, že členský stát má právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu. Čurkin prý připomněl, že Rusko se tímto článkem řídilo už během konfliktu na Kavkaze v roce 2008, tedy během ozbrojeného střetu s Gruzií kvůli Jižní Osetii.
Pašinskyj podle serveru Ukrinform dnes sdělil, že ve čtvrtek bylo v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic určité množství ruských vojáků s modrými přilbami a s obrněnou technikou natřenou na bílo a opatřenou emblémy OSN.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk obvinil Rusko, že pro urovnání ukrajinské krize nic neudělalo, jen uvedlo svá vojska do bojové pohotovosti, vyváží "terorismus" do sousední země a vyhrožuje vojenským zásahem. Moskva podle něj usiluje o zmaření květnových prezidentských voleb na Ukrajině, o svržení prozápadní vlády a o politické i vojenské ovládnutí země.
"Odpovědnost za násilí na ukrajinském území a za narušení mezinárodní bezpečnosti a stability nese vedení Ruské federace. Je to země, která porušila zásady OSN. Země, která nesplnila bilatelární dohody," prohlásil Jaceňuk, uvedla ČT.
Rusko - nebezpečná logika
Lavrov jako první ohlásil scénář vpádu ruské armády na Ukrajinu. V televizním rozhovoru prohlásil, že vstup vojsk se může uskutečnit v případě bezprostředního poškození zájmů Ruska a ruských občanů. "Pokud nás napadnou, budeme se samozřejmě bránit," prohlásil s tím, že útok proti ruským občanům bude útokem na Rusko. To jsou velmi zneklidňující slova a náramně nebezpečná logika, píše list gazeta.ru.
"Poškozování zájmů Ruska" v zásadě nemůže být právním základem pro vpád do sousední země. "Agrese proti ruským občanům" je také chatrný důvod pro zahájení války s Ukrajinou.
Ukrajina nepřepadne Rusko, ani jej nemůže napadnout. Žádní ruští občané - jak hlásá samo Rusko - na jihovýchodě Ukrajiny nejsou. Jsou tam jen ruskojazyční ukrajinští občané. Část z nich - rovněž podle ruské verze - naprosto samostatně, bez asistence zamaskovaných ozbrojenců v zelených uniformách, obsadila sídla státních úřadů a zbrojnice. Aby vyhlásili tzv. Doněckou lidovou republiku a snažili se zopakovat krymský scénář s odtržením od Ukrajiny.
Psali jsme: Moskva usvědčena: Na Ukrajině operují ruští vojáci, USA mají důkaz Ruská armáda je v pohybu. Odpověď na zásah ve Slavjansku, tvrdí MoskvaLavrovova slova jsou nebezpečná v kontextu situace. Americký prezident Barack Obama poprvé osobně prohlásil, že Rusko nedodržuje ženevskou dohodu. Ruská strana, nikoli bezdůvodně, z téhož obviňuje USA a Ukrajinu. Obama hrozil sankcemi. Na druhé straně Vladimir Putin má od 1. března souhlas zákonodárců, aby poslal ruská vojska na Ukrajinu.
"Řada lidí si myslí, že ta krize je od nás daleko a že se všechno vyřeší politickou dohodou," tvrdí pro iHned.cz náčelník generálního štábu Petr Pavel. Vývoj na Ukrajině může v Česku odstartovat největší vojenské manévry od 11. září 2001. Vedení armády počítá se sérií kroků, kterými by reagovalo na zhoršení situace: až 1200 vojáků by mohlo vyrazit na hranice, aby s policií zajistili jejich ochranu.
Další jednotky by pak zabezpečily strategické objekty, jako jsou jaderné elektrárny či rozvody energií. "Ta krize už pálí i nás. Pokud by ruská armáda překročila ukrajinské hranice, znamenalo by to pro Česko řadu problémů," říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Petr Pavel.
Šéf české armády nicméně tvrdí, že aliance přímo na Ukrajinu vojáky vysílat nebude. "Není vůle ani právní základ na Ukrajině vojensky zasáhnout." Přesto by však na otevřenou válku obou zemí NATO reagovalo minimálně posílením svých východních hranic. Česko již pro tento účel nabídlo čtyři stíhačky Gripen a k tomu více než 300 vojáků. Ty by mohlo vyslat k posílení obrany sousedních zemí.
"Tyto síly mohou být nasazeny v pobaltských zemích - stejně jako třeba v Polsku či na Slovensku - podle toho, kde by je vedení aliance potřebovalo," vysvětluje Pavel.
Související
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
před 1 hodinou
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
před 3 hodinami
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
před 4 hodinami
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
před 5 hodinami
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
před 7 hodinami
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 8 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
včera
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
včera
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
včera
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
včera
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
včera
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.
Zdroj: Libor Novák