Členové OBSE jsou na svobodě. Propuštěný Čech promluvil o podmínkách věznění

Propuštění zajatců potvrdil ruský vojenský emisar Vladimir Lukin, který pobývá na východní Ukrajině a ve Slavjansku jednal se separatisty. Na svobodě je sedm důstojníků zajatých poslední dubnový pátek a pět členů jejich doprovodu z ukrajinské tajné služby SBU. "Propustili všechny, které jsem měl na seznamu," uvedl Lukin.

Ukrajinská tajná služba SBU ze zadržení pozorovatelů obvinila Lukina, který posléze zase zajistil jejich propuštění. Podle odposlechů tajné služby hovořil o plánovaném činu s údajným agentem ruské rozvědky GRU Igorem Girkinem, který podle SBU řídí akce povstalců. Muži se také měli domlouvat na dnešním propuštění pozorovatelů. Záznam podle SBU "svědčí o tom, že ruská strana koordinuje akce povstalců a má bezprostřední vliv na jejich rozhodování". Pravost záznamu, který zveřejnil list Ukrajinska pravda, ale nelze ověřit, informuje web CT24.

Podíl civilního týmu OBSE na osvobození evropských vojáků dnes ocenil český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Mimořádný podíl na propuštění rukojmích má podle něj Německo, zejména ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a kancléřka Angela Merkelová. "Bez nich by to bylo velmi obtížné," řekl Zaorálek ČTK. Propuštěný český důstojník se podle něj brzy vrátí do vlasti.

Zaorálek v rozhovoru pro Českou televizi zpochybnil, že by šlo o dobrou vůli povstalců. Separatisté si podle něj spíš uvědomili, jak je pro ně situace vážná a že by se stali kriminálníky, pokud by se pozorovatelům cokoliv stalo. Samotné zajmutí pozorovatelů označil za projev banditismu.

Osvobození rukojmích dnes s uspokojením komentoval i český premiér Bohuslav Sobotka, který zároveň vyjádřil znepokojení nad násilnostmi na jihovýchodě Ukrajiny. "Je nezbytně nutné, aby ukrajinská vláda přijala všechna potřebná bezpečnostní opatření, která by zabránila podobným tragédiím, k jaké včera (v pátek) došlo v Oděse. Stejně tak by Rusko mělo přestat podporovat násilné akce separatistů," uvedl premiér.

"Mohu potvrdit, že na palubě letadla, které poletí do Berlína pro českého inspektora OBSE, bude i ministr Martin Stropnický," řekl ČTK mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Doprovod i na toaletu

Cesta týden zadržovaných vojáků z bojujícího Slavjanska byla podle ruských médií komplikovaná. Navzdory předběžné dohodě o hladkém odchodu mise z města narazili evropští důstojníci na přestřelku mezi vzbouřenci a ukrajinskou Národní gardou a museli vyčkat klidu zbraní, uvedla agentura ITAR-TASS.

"Jestli vše půjde podle plánu, můžeme je dnes pozdě večer očekávat na vojenské části letiště Berlín Tegel. Letoun německé armády je už na cestě," řekla dnes odpoledne na tiskové konferenci von der Leyenová. "V evakuačním letu jsou nejen němečtí vojáci, ale i vojáci ostatních zemí - z Polska, Česka a Dánska. Moji ministerští kolegové plánují také dnes večer přijet do Berlína, aby mohli osobně své inspektory přijmout a doprovodit je na cestě do domovské země," doplnila německá ministryně.

"První dva dny jsme strávili ve sklepě, neustále stráženi a doprovázeni i na toaletu," popsal České televizi podmínky v zajetí český člen mise OBSE, podplukovník Josef Přerovský. Zhruba po osm hodin od zajetí měli navíc Přerovský a ostatní rukojmí zavázané oči a svázané ruce. "Nejhorších bylo právě prvních osm hodin. Pak už nám, asi aby nedocházelo k poškození zdraví, rozvázali ruce a umožnili nám pohybovat se v tom sklepě," doplnil podplukovník.

"Zacházelo se s námi na akceptovatelné úrovni. Byli jsme střeženi ozbrojeným strážcem, ale nebyli jsme vystaveni bití. Pravidelně nám byla podávána strava, takže nemůžu říct, že bychom byli z tohoto hlediska vystaveni nějakému řekněme mučení nebo nějakému nátlaku," řekl Přerovský pro Rozhlas.cz.

"Naše mise podle vídeňského dokumentu se zabývala aktivitami ukrajinské armády ve stanovené oblasti. Naším úkolem v podstatě nebylo v žádném případě monitorovat dění v Slavjansku nebo okolí. Ve chvíli, kdy jsme byli zadrženi, jsme se nacházeli nedaleko Slavjanska, ale co se týká vojenských aktivit ukrajinské armády, tak do té doby jsme žádné nepozorovali," dodal k poslání mise OBSE.

Zdroj: YouTube

Organizace má své kořeny v Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) z roku 1973. Úvahy o společném jednání ve věcech evropské bezpečnosti byly vyřčeny již v padesátých letech 20. století, ale kvůli probíhající Studené válce nedošlo k výraznějšímu pokroku. Zlom nastal až v listopadu 1972, kdy byla zahájena jednání v Helsinkách. Původní Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, byla založena podpisem Helsinského závěrečného dokumentu (Helsinki Final Act) v roce 1975.

Pád komunismu a změněné mezinárodní prostředí vyžadovalo změnu role KBSE. Tu ohlašovala Pařížská charta pro novou Evropu, která byla podepsána dne 21. listopadu 1990. Rozhodnutí o změně označení z "konference" na "organizaci" pak bylo přijato v Budapešti v roce 1994. Od té chvíle OBSE disponuje sekretariátem, Stálou radou, Parlamentním shromážděním, Centrem pro předcházení konfliktům a Úřadem pro svobodné volby (později se přejmenoval na Úřad pro demokratické instituce a lidská práva - ODIHR), informuje mzv.cz.

Hlavním sídlem OBSE je Vídeň, kanceláře jednotlivých institucí jsou rovněž v Kodani, Ženevě, Haagu, Praze a Varšavě. Přestože byla OBSE vytvořena jako bezpečnostní organizace, nevěnuje se výlučně vojensko - bezpečnostním otázkám, odzbrojení a hraničním problémům. Na základě širšího pojetí bezpečnosti se zabývá velice intenzivně rovněž lidskými právy, jejichž dodržování je neodmyslitelným předpokladem pro mír a stabilitu. OBSE proto ustavilo několik stálých institucí, která napomáhají účastnickým státům při plnění jejich závazků v této oblasti.