Doněcká a Luhanská oblast by se mohly spojit, naznačují vzbouřenci

Jednání je založeno na výsledcích víkendových referend o nezávislosti, která údajně dávají proruským aktivistům právo rozhodovat o budoucím uspořádání, uvedla ruská agentura. Podle výsledků hlasování, které nelze nezávisle ověřit, se v neděli pro samostatnost obou oblastí vyslovila drtivá většina hlasujících.

Možnost spojení s Luhanskou oblastí v pondělí připustil předseda doněcké "vlády" Denis Pušilin. Zároveň ale oznámil, že "Doněcká lidová republika" hodlá požádat o připojení k Rusku. Luhanská oblast se zatím s takovou žádostí na Moskvu neobrátila.

Doněcká a Luhanská oblast jsou součástí východoukrajinského průmyslového regionu Donbas, kde žije přes osm milionů lidí hovořících většinou rusky.

Psali jsme: "Vůdce" Slavjansku vyhlásil Kyjevu válku, na představitele státu se chystají atentáty  

V souvislosti s Ukrajinou se spekuluje o občanské válce, ve spojení s Maďarskem o nedemokratických praktikách Orbánova kabinetu a o Slovinsku se po pádu vládnoucí koalice mluví kvůli "klanové" politice. Sečteno a podtrženo, geopolitické jiskření a vnitropolitická nestabilita jsou aktuálně jediným skutečným strašákem, který by mohl slušně rozjeté oživení ve střední a východní Evropě (CEE) pokazit, píše investicniweb.cz.

"Pozitivní vliv cyklického oživení v západní Evropě se mísí s negativním dopadem zpomalování ekonomiky v Rusku. První z vlivů výrazně převažuje, rizika vývoje v Rusku ale rostou, a navíc nejsou stejná pro všechny ekonomiky střední a východní Evropy. Problém Ukrajiny je odlišný. Dopad na CEE by neměl být velký z hlediska klasických obchodních vazeb, těžko kvantifikovatelná rizika ale existují v přepravě energetických surovin a v eventuálním přílivu uprchlíků. Slovinsko je jednou z posledních zemí EU, kde finanční krize dosud nepolevila, riziko nákazy pro ostatní země CEE ale vidím jako omezené," říká Pavel Sobíše z UniCredit Bank.

"Jedna z největších rizik pro Evropskou unii a střední Evropu konkrétně jsou ta geopolitická. Stále je ovšem vnímám ve formě nukleární hrozby. Dokud zůstane "pouze" u geopolitického napětí, pak jsou podle mě ekonomiky CEE hodně odolné a dokáží ustát delší recesi jak Ruska i Ukrajiny bez vážnějších šrámů. Pokud by došlo k výraznějšímu nárůstu napětí a ohrožení dodávek plynu do Evropy, dopady na hospodaření zemí ve střední Evropě by byly výrazně negativní," myslí si Jan Bureš (Era Poštovní spořitelna).

Petr Gapko z GE Money Bank pak říká: "Jako největší rizikový faktor v současné době vnímám vývoj na Ukrajině. Vojenská hrozba převažuje nad ryze ekonomickými a politickými faktory. Pokud by došlo k dalšímu vyostření konfliktu a jeho přesunu od Ukrajiny dále na západ či sever, nedokážu odhadnout ekonomické důsledky. Pevně však věřím, že EU bude nadále hovořit jedním hlasem a tato krize jednotlivé státy spíše semkne. Politické turbulence v jednotlivých státech EU nejsou ničím neobvyklým, v uplynulých několika letech zažila politické změny snad půlka Evropy. Žádná tato změna ale nevedla k tak zásadnímu problému, jakým by bylo vystoupení některého z členských států, tedy k narušení soudržnosti Evropy."