Češi ve Lvově tančí a chtějí bojovat za EU: Otřete si nohy o Putina

I studenti ze Lvova, včetně potomků členů České besedy, jezdili v zimě do Kyjeva na demonstrace proti prezidentu Viktoru Janukovyčovi, který loni dal přednost sblížení s Moskvou před Evropskou unií. Pád proruského režimu si vyžádal na stovku obětí. 

Lvov je už roky považován za baštu ukrajinského nacionalismu. Ale na historickém náměstí Rynok a v okolních uličkách davy lidí, hlavně studentů, korzují, hrají na kytary i klavír, tančí tango a baví se, jako by zrovna okolo nepádily dějiny jako utržené z řetězu.

"Lvov je nejklidnější město!" ujišťuje mladá maminka u pomníku lidového barda Tarase Ševčenka, který na západě Ukrajiny zjevně sehrává obdobnou symbolickou roli jako památníky bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina na východě.

O kousek dál se prodavači ve stáncích pokoušejí zužitkovat potenciál osudové chvíle nabídkou triček s hanlivými přesmyčkami Putinova jména, toaletní papír s vyobrazením svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče i rohožky s pobídkou "Utřete si nohy!" a s portréty obou politiků. Hladinu emocí v české komunitě ale před pár týdny rozvířil dopis, kterým se krajané od Žytomyru obrátili na české úřady s prosbou o vystěhování z Ukrajiny do Česka. Vzápětí Moskva začala argumentovat, že nových poměrů v sousední zemi se děsí nejen Rusové, ale i Češi.

"Všichni jsme na to řekli: Hanba!," říká Ludmila Dejneková, která je předsedkyní lvovského spolku Česká beseda. Dopis z Volyně prý posloužil Rusku, které zrovna vráželo Ukrajině nůž do zad.

Psali jsme: Lavrov udeřil: Na Ukrajině mají strach i Češi a další menšiny  

"Šlo to Putinovi na ruku, ruská média to využila jako zbraň, tvrdila, že Češi chtějí z Ukrajiny utéci," zlobí se Jaroslava Ostapčuková. "I ve Lvově tu máme ruskou pátou kolonu, která tvrdí, že jsou tu utlačovaní," dodává, zatímco paní Ludmila se směje, že "to Rusové musí říkat, protože je Putin platí, a tak musí ty peníze odpracovat".

"Napsali jsme odpověď, že nepotřebujeme, aby je někdo chránil. My Češi žijeme na Ukrajině stejně jako Ukrajinci. Co trápí Ukrajince, to trápí i nás (...). Lvovští Češi - a myslím, že i jiní Češi - nepotřebují, aby sem někdo přišel je chránit," ujišťuje předsedkyně. Války se bojí všichni, ale kdyby došlo na nejhorší, "tak nebudeme sedět, ale budeme se bránit".Čeští kolonisté přijížděli do země, ve které bylo nedlouho před tím (1861) zrušeno nevolnictví. Do roku 1930 se v lokalitách Čechů vyučovala čeština. Dle údajů Etnologického ústavu AV ČR bylo v roce 1925 na Ukrajině 19 českých škol a 2 české školy na Krymu (v Alexandrovce a v Bohemce). Počátkem třicátých let došlo na Ukrajině k politickým procesům s českými učiteli, řada z nich byla odsouzena k smrti či k nucenému pobytu na východní Sibiři. Od roku 1937 byly školy s menšinovým vyučovacím jazykem zakázány. Víc než půlstoletí sdružování na národnostním základě nepřicházelo v úvahu.

Ryze národních českých vesnic zůstalo na Ukrajině málo. Jsou v Žitomírské oblasti - Malá Zubovština (založena 1871) a Malinivka, v Oděské oblasti - Veselynivka, Malá Olexandrivka a Novo - Samarka, ve Vinnické oblasti - Mykolajevka, v Záporožské oblasti - Novhorodivka (původní název Čechohrad, založen 1869), v Mykolajevské oblasti - Bohemka a na Krymu Alexandrovka (založena 1864) a Lobanovo (původní název Bohemka, založena 1861). V těchto vesnicích žije cca 3 000 Čechů, kteří si v běžném životě zachovali český jazyk, obyčeje a náboženské obřady.

První krajanské spolky se opět začaly obnovovat koncem 80 let. Příslušníci jednotlivých krajanských komunit na Ukrajině začali projevovat v různé míře zájem o styky s českým jazykovým a kulturním prostředím. V květnu 1995 byla ustavena společná krajanská organizace Česká národní rada Ukrajiny (ČNRU), sdružující 20 obnovených krajanských spolků z různých oblastí Ukrajiny (Novgorodkivka, Ľvov, Oděsa, Mykolajivka, Luck, Dubno v Rovenské oblasti, Simferopoľ, Žitomír, Korosteň, Malín, Kyjev, Užhorod). Cílem jejich národně - kulturního obrození je zachování českého jazyka, obnovení českých škol, vydávaní českých novin, příprava učitelů a obrození náboženství.

V roce 2000 byla krajanům na Ukrajině po prvé poskytnuta rozvojová pomoc ve výši 2 miliony Kč, která se soustředila na opravy škol, kulturních zařízení českých krajanských komunit a také na nákup audiovizuálních pomůcek k modernizaci výuky češtiny v některých spolcích. Například v Simferopolu (na Krymu žije cca 1000 Čechů) bylo v roce 2000 otevřeno "České centrum", které nejen plní informační a společenské úkoly, ale je i centrem, kde se shromažďují čeští krajané a veřejnost se zájmem o ČR. Poskytnutá rozvojová pomoc v roce 2001 se soustředila také na opravy škol a kulturních zařízení krajanů a to v Lobanovu, v Alexandrovce,v Bohemce, v Čechohradě, Melitopolu a v Záporoží, informuje server ukrajinci.cz.