Řeky na Balkáně kulminovaly: Země počítají mrtvé a škody, hrozí sesuvy půdy

Počet obětí ještě nemusí být konečný, protože řada míst je stále pod vodou a úřady teprve začínají zjišťovat rozsah katastrofy a počítají škody a mrtvé. Srbský premiér Aleksandar Vučić podle AFP oznámil, že v jeho zemi je 16 mrtvých. Bosna hlásí nejméně 27 obětí a jednoho mrtvého našli dnes v Chorvatsku.

Svého vrcholu ještě nedosáhly hladiny v srbském hlavním městě Bělehrad a na západě země, kde jsou tisíce příslušníků záchranných složek stále v pohotovosti. Velké nebezpečí podle úřadů představuje riziko sesuvů půdy, a to hlavně v kopcovité Bosně a Hercegovině. Výstrahy před povodněmi stále platí na severu Bosny.

Fotogalerie: OBRAZEM: Povodně zasáhly Srbsko a Bosnu  

Bezprostřední nebezpečí už nehrozí v srbských městech Šabac, Mitrovica a Kostolac, kde ještě v sobotu s obavami sledovali stoupající hladiny Sávy a Dunaje. Také částečně zaplavená elektrárna v Obrenovači u Bělehradu podle všeho neutrpěla vážnější škody. 

Klidnější situace panuje i v Bosně a Hercegovině, kde záplavy ohrožovaly celou třetinu ze zhruba 1,2 milionu tamních obyvatel. Energetický koncern EPB uvedl, že dodávky proudu běží opět normálně. 

Katastrofický obraz skýtá například bosenské město Doboj, kde obyvatele zaskočila přívalová vlna vysoká tři až čtyři metry a město zcela zaplavila. Podle úřadů tam záchranáři objevili zatím 20 těl a s prohledáváním domů ještě zdaleka nejsou hotovi. 

Údaje o počtu mrtvých se liší, úřady se totiž zdráhají bilanci potvrdit a slibují, že konečné číslo zveřejní po dokončení záchranných prací. Výši hmotných škod chtějí v Srbsku a Bosně spočítat do středy: už teď se ale odhaduje, že jen na srbské straně povodně způsobily škody za více než miliardu eur (více než 27 miliard Kč).

Na Balkáně pomáhají záchranné týmy z řady evropských zemí včetně České republiky. Devítičlenná jednotka Hasičského záchranného sboru ČR se zapojila do akce v okolí Bělehradu, v sobotu například odčerpávala vodu z elektrárny v Lazareveci, sdělila ČTK mluvčí sboru Nicole Zaoralová. 

Premiér Bohuslav Sobotka v prohlášení zaslaném ČTK uvedl, že Česká republika chce být oběma zemím nápomocna také při obnově poškozené infrastruktury a při prevenci dalších katastrof. Na tuto pomoc vyčlenilo ministerstvo zahraničí celkem pět milionů korun.

Češi mohou obětem povodní přispět i prostřednictvím veřejných sbírek, které už vyhlásily například humanitární organizace ADRA a Člověk v tísni.

Zdroj: YouTube

S povodněmi zápasí celý svět

Hurikány mají množství různých vlastností, které spolu mohou způsobit devastující povodně. Jednou vlastností jsou vlny vysoké do 8 metrů, způsobené předním okrajem hurikánu, když se hýbe z moře na pevninu. Další je velké množství dešťových srážek spojených s hurikány. Oko hurikánu má extrémně nízký tlak, proto hladina moře může vystoupit o několik metrů v oku bouřky. Tento typ pobřežní povodně se vyskytuje v Bangladéši pravidelně.

V zemích západní Evropy jsou řeky náchylné na povodně často pozorně řízené. Ochrana jako protipovodňová hráz, břehová hráz, nádrže a splavy se používají na prevenci vylití řek z břehů. Přímořské povodně byly řešené v Evropě pomocí pobřežní ochrany, jako je např. mořské zdi a obnova pobřeží. Například Londýn je chráněn od povodní velkou mechanickou bariérou přes řeku Temže, která je aktivována, když hladina moře dosáhne určitého bodu, bariéry jsou plně v provozu přibližně za půl hodiny.

Benátky budou jako i celá laguna nyní také chráněny podobným systémem, zde je ale ohrožuje spíše příliv, než rozvodněné řeky. Největší a nejpropracovanější povodňové ochrany má ovšem Nizozemí, kde jsou označované jako vodní díla v říční deltě (Deltawerken), uvedlo tpocasi.cz.

Ve starých letopisech jsou zmínky o hrozivých záplavách v Čechách už ve 12. až 14. století. Po delší přestávce přinesly velkou povodeň na Vltavě roky 1784 a 1845. Zatímco koncem 20. století voda pustošila především východ země (1997), v roce 2002 Prahu, jižní, střední a severní Čechy.

Velké vody v červenci 1997 a v srpnu 2002 v České republice patří mezi povodně, jejichž viníkem jsou dešťové srážky, které zasáhly větší území a trvaly delší dobu. Intenzita takových srážek ani nemusí být tak extrémní. Hlavní vadou na kráse takových srážek je, že prší více dnů téměř v nepřetržitě. Někdy mohou být tyto tzv. stratiformní deště doprovázeny přeháňkami a bouřkami (konvekční činností), avšak trvalé srážky převládají, vysvětluje 21století.cz.

Nejčastěji je tento druh povodní spojován s tlakovými nížemi, postupujícími z oblasti severní Itálie a Jadranu nad střední Evropu po takzvané dráze Vb (pět b). Při své pouti se středy těchto tlakových níží přesunují přes naše území či v jeho blízkosti dále k severovýchodu. Čím delší dobu tato níže setrvává v oblasti severovýchodně od našeho území, tím větší jsou srážkové úhrny. Povodně pak mohou trvat i týdny a jejich bilance může být někdy až hrozivá.

V důsledku takové živelní pohromy u nás zahynulo v červenci 1997 52 lidí a celková výše škod se vyšplhala na 62 miliard Kč. Škody způsobené povodní v srpnu 2002 byly ještě vyšší, asi 73 miliard Kč, a zahynulo 19 osob.