Porošenko kuje pikle s USA: Nelze vyloučit další agresi, sankce jsou k ničemu

Podle Porošenka by Washington měl oživit zákon o půjčce a pronájmu z druhé světové války, s jehož pomocí tehdejší americký prezident Franklin Delano Roosevelt dodával válečný materiál evropským spojencům. Podle zákona "lend and lease" z roku 1941 získala zejména Británie životně důležitou vojenskou pomoc, značná část amerických dodávek směřovala tehdy i do Sovětského svazu.

Ukrajina podle Porošenka potřebuje také přímou vojenskou pomoc USA. "Měli bychom uzavřít novou bezpečnostní smlouvu přesně podle vzoru lend and lease," konstatoval prezident a připomněl Rooseveltův válečný výrok "hoří-li sousedovi dům, dám mu svou hadici". Spojené státy by podle Porošenka měly Ukrajině poskytnout vojenskou technickou pomoc a poradenství.

"Nemám dojem, že by sankce byly dostatečně silné," komentoval prezident sankční opatření, která USA a Evropská unie vyhlásily proti Rusku po okupaci Krymu a po separatistických referendech proruských radikálů na východě Ukrajiny. "Nelze vyloučit další agresi. A jakmile začne, žádné sankce nepomohou," zdůraznil.

Moskva dnes varovala ukrajinské vedení před rozšiřováním vojenské operace na východě Ukrajiny. Podle kremelského poradce Jurije Ušakova takové jednání zavádí ukrajinskou krizi do slepé uličky a blokuje případný dialog s povstalci.

"Provokační násilné akce na východě Ukrajiny nikam nevedou," řekl novinářům Ušakov. "Zavádějí jen krizi do slepé uličky, což ztíží případný dialog s představiteli Doněcké a Luhanské oblasti," konstatoval Putinův poradce. Připomněl, že ruský prezident vytrvale na nutnost dialogu upozorňuje, naposledy v úterý v telefonickém rozhovoru s italským premiérem Matteem Renzim.

Psali jsme: V Doněcku se opět válčí: Bombardéry nad městem, ozývají se exploze  

Nově zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko ale naopak hodlá "protiteroristickou operaci" na východě Ukrajiny posílit. Hlavní prioritou Porošenka je podle jeho slov „jednotná, silná a nefederální" Ukrajina. Připojení Krymu k Rusku prý nikdy neuzná. Konflikt s Moskvou označuje za globální problém, který by neměli řešit jen regionální aktéři. „Invaze na Krym zničila bezpečnostní systém, jenž vznikl po studené válce. Jsem si jistý, že se s Ruskem dá mluvit s pomocí Spojených států," uvedl nový prezident.

Luboš Palata pro Natoaktual.cz říká: "Ideálním scénářem na konec konfliktu by byla blesková akce ukrajinských speciálních jednotek, které by si například v Doněcku dokázaly se separatisty poradit v řádu hodin. I po likvidaci jejich centrály a velení by zřejmě část přešla k čistě teroristické činnosti, ale i to by byl oproti dnešní situaci posun. Bohužel dosavadní vedení války ze strany ukrajinských sil, které především ve Slavjanku a Kramatorsku těžce postihuje i civilní obyvatelstvo, je velmi nešťastné a podkopává pozici kyjevské vlády i mezi lidmi, kteří původně s proruskými silami nesympatizovali."

"Nezbývá než doufat, že po prezidenstských volbách se i s pomocí Západu taktika Kyjeva změní a "divná válka" se separatisty dostane civilizovanější, organizovanější průběh. Stav faktického mocenského vakua, který na východě Ukrajiny přetrvává, stále hrozí nevyzpytatelným vývojem, který může nakonec vést opravdu k rozpadu země. Byť samozřejmě s větší či menší "pomocí" Ruska," dodává Palata.

Nový vývoj ukrajinské krize, který slibuje naději na uklidnění situace, může pomoci i české ekonomice. „Rozvíjející se trhy by to mohly ocenit pozitivně a celkově tak může být klima příznivé i vůči střední Evropě. Největší šance na další zisky má teoreticky polský zlotý. V Maďarsku i v Česku mohou pokusům měn o zisky bránit svojí politikou domácí centrální banky," píše pro EurActiv.cz hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.